62 SVĚTLO 2012/5 pro osvěžení paměti Již od starověku předsta-vovaly pobřežní útesy velké nebezpečí pro lodní dopra-vu. Proto lidé začali kon-struovat a budovat majáky, které v noci vysílají světlo, upozorňují námořníky na nebezpečná místa a umož-ňují jim orientaci v pobřež-ních vodách. Dnešní majáky využívají hlavně elektrickou energii, ale po celá předchá-zející staletí byla majáková světla rozvěcována zapalo-váním dřeva, dřevěného uhlí, smoly, vel-rybího tuku, petroleje, svíček atd. Kromě toho byla důležitá i regulace světel majá-ků, aby vydávala určité signály.Významné zlepšení navigační techniky nastalo počátkem minulého století záslu-hou švédského inženýra, chemika a vyná-lezce Nilse Gustafa Daléna, kterému byla před sto lety, v roce 1912, přiřčena Nobe-lova cena za fyziku za vyřešení automatic-ké regulace plynových svítidel na majácích a jiných osvětlovacích zařízeních – tedy za technický vynález, a ne za základní fy-zikální objev či teorii otevírající nové ob-lasti fyziky nebo poskytující klíčové myš-lenky iniciující další výzkumné práce. Vy-nález našel uplatnění i v jiných oblastech, kde lidé pracovali s osvětlovací a signální technikou. V současné době je ovšem vět-šina těchto zařízení řízena elektronicky, a tak Dalénův vynález představuje spíše jen významný mezník v historii techniky.Nils Gustaf Dalén se narodil 30. listopa-du 1869 v malé švédské vesnici Stenstorp v rodině farmáře. Proto v duchu rodinných tradic začal studovat na zemědělském uči-lišti chov dojnic, ale naštěstí se tehdy sezná-mil se slavným vynálezcem (zejména v ob-lasti turbín, dýz, odstředivek, kompresorů, čerpadel aj.) a průmyslníkem Gustafem de Lavalem, který díky své mezinárodní repu-taci ovlivnil mnoho jiných mladších techni-ků. Ten rozpoznal jeho všestrannost a při-rozené nadání zejména pro mechaniku a doporučil mu studovat raději technické vědy. Mladý samouk byl v roce 1892 přijat na technický institut v Göteborgu. Roku 1896 se stal strojním inženýrem a poté strávil rok ve Švýcarsku na stáži u sloven-ského fyzika, technika a vynálezce, světo-vě uznávaného zakladatele teorie parních Nobelova cena za automatické regulátory svícení majáků a osvětlovacích věží (Před sto lety byla udělena Nobelova cena za technický vynález)a plynových turbín profeso-ra Aurela Stodoly na Vysoké škole technické v Curychu. Po návratu do vlasti byl nej-dříve inženýrem konzultan-tem, později hlavním inžený-rem a posléze od roku 1909 správním ředitelem společ-nosti Svenska Aktiebolaget Gasaccumulator (AGA).Již jako student a mladý inženýr konstruoval různá mechanická zařízení, která nacházela využití zejména v zemědělství na otcově farmě. Sestrojil např. jednoduchou mlátičku, přístroje na pasterizaci mléka a určení obsahu tuku, strojní dojičku aj. Pod vedením de Lava-la se také věnoval konstruování kompre-sorů a vakuových čerpadel, horkovzduš-ných turbín a zlepšování mnoha jiných technických zařízení.Největších úspěchů však dosáhl při ře-šení spolehlivého a úsporného provozu majáků a světelných bójí osvětlujících vel-mi členité pobřeží Skandinávie. Prvním krokem bylo v roce 1901 zakoupení fran-couzského patentu na rozpouštění acety-lenu v acetonu při atmosférickém tlaku, což byla schůdná cesta ke konstrukci ace-tylenových bomb bez nebezpečí výbuchu. Jako chemik zabývající se využitím plynů v praxi zjistil, že při vyšších tlacích se ace-tylen rozpouští mnohem lépe, ale vybu-chuje v prostoru nad hladinou acetonu. Zřejmě se nechal inspirovat Alfredem No-belem a jeho infuzoriovou hlinkou napuš-těnou nitroglycerinem; mletou křemelinu naředil azbestem a speciální porézní hmo-ta nazvaná Agamassan byla na světě – po napuštění acetonem bezpečně absorbova-la acetylen i za vysokého tlaku. Velmi jasné bílé acetylenové světlo vycházející ze žáro-vé punčošky přivedlo vynálezce k myšlen-ce využít ho k osvětlení pobřeží s použitím majáků a světelných bójí. V roce 1907 učinil Dalén svůj nejzná-mější vynález – sluneční ventil, kterým zajistil automatické zažehnutí světelných zdrojů za šera a jejich zhasnutí při roz-břesku. Je založen na tepelné roztažnosti kovových materiálů. Uvnitř skleněné tru-bice je centrálně umístěna černá kovová tyčinka, která je symetricky obklopena třemi rovnoběžnými tyčinkami z pozlace-ného kovu s dokonalým odrazem světla. Za tmy mají tyče (táhla) stejnou teplotu a délku. Naopak za denního světla černá tyč na rozdíl od pozlacených zachycuje světlo a díky vyšší teplotě se prodlouží. Důmyslným mechanickým převodem je regulován průtok plynu – přerušeno jeho proudění do lampy ve dne a opětné zažeh-nutí zápalným mechanismem při soumra-ku. Dalén úspěšně vyřešil i další dva pro-blémy: regulaci poměru acetylen-vzduch a automatickou výměnu propálených žá-rových punčošek. Celý nápad se sluneč-ním ventilem byl tak překvapivě jednodu-chý, že tehdejší významní technici, včetně T. A. Edisona, silně pochybovali o jeho skutečném fungování. V rámci patentové-ho řízení si příslušný úřad dokonce vynu-til demonstraci zařízení v praxi a teprve potom patent definitivně uznal.V roce 1912 byl Dalén za své zásluhy o rozšíření acetylenových majáků a bójí bez trvalé lidské obsluhy oceněn Nobelo-vou cenou za fyziku, a to zejména za vyře-šení úsporné regulace acetylenového svět-la. Brzy na to vyhrál mezinárodní soutěž na osvětlení celého Panamského průpla-vu; majáky s jeho osvětlením se rozšířily ze severní Evropy po celém světě. Když byl v roce 1980 elektrifikován maják Blockhu-sudden poblíže Stockholmu, bylo zjištěno, že sluneční ventil zde pracuje nepřetržitě od roku 1912 bez nutnosti opravy. V úspěš-ném roce 1912 však postihla Daléna osob-ní tragédie: při zkouškách se stlačováním acetylenu nastala silná exploze a on kromě dalších zranění přišel o zrak. I po oslepnu-tí však pokračoval v řízení firmy a v dal-ších vědeckých experimentech a vynále-zech (získal více než 100 patentů) až do své smrti 9. prosince 1937 ve městě Lidin-go (dnes součást městské oblasti Stock-holm) obklopen svou rodinou – manžel-kou a čtyřmi dětmi. Svoji soukromou re-zidenci si zde postavil současně s novým výrobním závodem v roce 1912.Slavný vynálezce a laureát Nobelovy ceny se stal také členem Švédské královské akademie věd (roku 1913) a Akademie věd a inženýrství (roku 1919), čestným dokto-rem na univerzitě v Lundu, nositelem me-daile Mezinárodní acetylenové společnos-ti a po téměř dvacet let byl členem městské rady v sídle svého závodu.Bohumil Tesařík Obr. 1. Nils Gustaf Dalén (převzato z Wikipedie)