58 SVĚTLO 2012/5 pro osvěžení paměti Bagdádská baterie Ve 30. letech 20. století bylo při vyko-pávkách v Iráku nalezeno několik podiv-ných předmětů, o jejichž účelu se mezi odborníky dlouho diskutovalo. Zdálo se totiž až příliš neuvěřitelné, že by mohlo vůbec jít o to, co předmět nejvíce připo-Svítidla na baterie – Část 1 Nejstarší galvanické články a první elektrická svítidla PhDr. Jitka Lněničková mínal. Tyto hliněné zaoblené láhve výšky přibližně 15 cm totiž skrývaly měděný vá-lec sletovaný olovem a železnou tyčinku, které v ní byly utěsněny asfaltem. Podiv-né předměty pocházely z doby mezi lety 248 př. n. l. a 225 n. l. a podobaly se nej-víc – galvanickým článkům. To, že skutečně o galvanické články jde, bylo nakonec prokázáno při poku-sech s modelem této podivné láhve. Když byla totiž replika naplněna vinným octem (později byly provedeny i pokusy s grape-fruitovým džusem), dokáza-la vyvinout napětí 1,5 V (resp. 0,85 V). Bylo tedy prokázáno, že jde o zdroj stejnosměrného elektrického proudu, a začalo se psát a hovořit o bagdádské baterii. Zatím ale přetrvávají dohady o tom, k čemu byly tyto baterie používány, ně-kdy se píše o léčebných me-todách, jindy o galvanizaci (pozlacování) kovových před-mětů. Možná šlo i o svítidla, ačkoliv tato teorie se zatím jeví jako nejméně pravděpo-dobná. Není známo ani, zda šlo o předmět používaný i v jiných oblas-tech, ani to, zda povědomí o tomto vy-nálezu přežilo další staletí. Jisté ale je, že Volta nebyl první.Voltův sloup Novodobé dějiny galvanic-kého článku se začaly psát až na počátku 90. let 18. století, kdy se italský fyzik Alessand-ro Volta (1745–1827) dozvě-děl o pokusech s žabími ste-hýnky, která se stahovala při zásahu statickou elektřinou (kovový skalpel) a později i při pokusech s bimetalickým obloukem. Jev byl pojmeno-ván galvanismus podle jiného Itala, lékaře Luigiho Galvani-ho (1737–1798), který jev ob-jevil a popsal. Galvani se do-mníval, že nalezl „živočišnou elektřinu“. Jiného názoru byl ale Alessandro Volta, který měl již tehdy za sebou dlouhá léta pokusů s elektřinou. Při dalších svých pokusech doká-zal, že nejde o elektřinu živo-čišného původu, ale o reakci kovů, a jev nazval na počest jeho objevitele – galvanický Někdy šátráme potmě ve stanu, v autě, na chalupě po „baterce“, abychom s napros-tou samozřejmostí rozsvítili, ale jen málo dnes běžně víme o tom, jak dlouhý a poměr-ně složitý byl vývoj kapesní svítilny. V zapomnění upadlo už i to, že to byly právě elek-trochemické zdroje elektrické energie, které stály na počátku rozvoje všech elektric-kých svítidel. A tak než se budeme věnovat současným kapesním svítilnám, je nutné se vrátit daleko do minulosti.Obr. 1. Bagdádská baterie (kresba: Klára Sedlo)Obr. 2. Voltův sloup Obr. 3. Alessandro Volta předvádí galvanický článek Napo-leonovi I. v roce 1800 (kresba: Klára Sedlo)Obr. 4. Schéma galvanického článku z knihy Alessandra Volty z roku 1800