SVĚTLO 2012/5 53 normy, předpisy a doporučení 1. Úvod V souvislosti s probíhajícím sjednoco-váním technických předpisů v Evropě, zvláště předpisů o osvětlení a speciálně o osvětlení denním, je účelné zamyslet se obecně i speciálně nad důvodem existen-ce norem a nad prostředky jejich tvorby. Je dobré uvědomit si, proč vznikají nor-my, jak fungují, kdy pomáhají technické-mu a ekonomickému rozvoji a v jakých souvislostech mohou naopak obecnému prospěchu škodit. Slovníky definují pojem „norma“ jako „všeobecně závazné pravidlo nebo před-pis“. K tomu je dlužno dodat, že normy vydávají různé subjekty, přičemž cílem je chránit své vlastní nebo obecné zájmy. Existují normy podnikové, oborové, stát-ní, a nyní dokonce i normy evropské. Pr-vek ochrany zájmů vydavatele normy je vždy přítomen. Může jím být ochrana zdraví, bezpečnost při práci, úspora ener-gií a jiné důvody. Ustanoveními normy je regulována činnost jednotlivců i celých skupin tak, aby zájem vydavatele normy byl chráněn či naplňován. Existence nor-my je proto oprávněná jen tehdy, jestliže by při její absenci docházelo k újmě těch-to zájmů. Není-li tomu tak, pak je norma jen prostředkem bezdůvodného obtěžo-vání, které brzdí technický a ekonomic-ký rozvoj. Že zájem vydavatele normy by měl být v souladu s dobrými mravy, snad ani není třeba dodávat. Aby regulace normou byla úspěšná, musí být její ustanovení v praktickém ži-votě vymahatelná. To je zajištěno růz-ným stupněm závaznosti. České tech-nické normy jsou obecně nezávazné, ale mnoho z nich je tzv. zezávazněno odka-zem v jiném závazném předpise – ve vy-hlášce nebo v nařízení vlády. Takto jsou závazné i naše normy na denní osvětle-ní. Všechny normy mohou být závazné na základě smluvních vztahů. Jestliže je norma nezávazná, tzn. že její ustanove-ní nejsou vymahatelná, nejde o normu, ale o učebnici. Potřebnou vlastností norem je jejich soulad s ostatními závaznými předpi-sy. Nelze připustit, aby subjekt naplňu-jící ustanovení normy následně prohrál u soudu při na základě paragrafu jiné-ho závaznějšího předpisu. V této souvis-losti je při tvorbě norem na denní osvět-lení problematický zejména § 127 občan-ského zákoníku. O normách a denním osvětlení doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT v Praze 2. Kritérium Normy pracují s kritérii. Kritérium je fy-zikální veličina, která je určena k hodnoce-ní. Kritériem nemůže být veličina jakákoliv, ale taková, která má zhruba tyto vlastnosti:1. Je v úzkém vztahu s hodnoceným pů-sobením příslušného fyzikálního faktoru. U světelnětechnických kritérií s působe-ním světla na člověka a jeho zrak. Kri-térium nemůže popisovat jen samotný fyzikální jev světlo, ale nutně reaguje i na fyziologické a psychologické okol-nosti vnímání a prožívání světla člově-kem. To je důvod, proč se jako kritéria používají fotometrické veličiny. Lidský zrak vnímá světlo specifickým způso-bem a základní znalost funkce zrakové-ho orgánu je pro stanovení světelnětech-nických kritérií nezbytná. Nerespekto-vání fyziologie lidského zraku může při tvorbě norem vést k nebezpečně fatální-mu míjení se s realitou, jehož důsledkem v praxi bude pouhé obtěžování subjek-tů, které normu používají, bez jakých-koliv pozitivních výsledků regulace. To platí i tehdy, má-li být cílem normy ni-koli ochrana zdraví, ale úspora energie na umělém osvětlení. Lidé sahají po vy-pínači umělého osvětlení v závislosti na vyhodnocení (svým zrakem) aktu-ální světelné situace. 2. Pro posouzení realizovaných budov je k dispozici přiměřeně přesný způ-sob kontroly hodnot kritéria měřením. Výsledek měření je vždy považován za průkaznější v porovnání s výpo-čtem. Měření je realita, zatímco výpo-čet představuje zjednodušený model skutečnosti. Bez možnosti kontrolovat hodnoty kritéria měřením je ztížena vymahatelnost ustanovení normy, kte-rá tak ztrácí svou hodnotu jako norma a stává se spíše zmíněnou učebnicí. 3. Pro posouzení projektů budov je k dis-pozici průkazná a přiměřeně přesná metoda předpovědi hodnot kritéria výpočtem, který bere v úvahu všechny významné vlivy ovlivňující hodnoty kritéria. Architekti a inženýři musí mít možnost kontrolovat hodnoty kritéria již ve stadiu návrhu. Uvedené vlastnosti splňují kritéria v různé míře a v této věci existují i vý-jimky. Z důvodu oblačnosti se oslunění podle normy [7] neměří. Tato nevýhoda je však kompenzována jednotnou meto-dou výpočtu, kterou stanovuje norma [8]. 3. Limit Limit je hodnota kritéria, která je na ur-čitém území a v určité době považována za hraniční mezi vyhovujícím a nevyho-vujícím stavem. Lze se setkat s hodnotami nejnižšími požadovanými nebo s hodno-tami nejvýše přípustnými, popř. limitem může být i rozmezí hodnot. Při navrhování limitu zpravidla nelze vyhovět celé populaci včetně její senzi-tivní části. Stanovení limitu je totiž vždy kompromisem mezi snahou zajistit vyho-vující podmínky pro všechny a mezi tech-nickými a ekonomickými možnostmi spl-nit limit při konkrétních realizacích. Na-stavení limitu je věc vysoce citlivá. Málo náročný limit nebude dostatečně hájit zájem vydavatele normy. Jestliže je však limit stanoven příliš přísně, v rozporu s technickými a ekonomickými možnost-mi jeho splnění, vede to k tlaku na udě-lování výjimek nebo i k podvodům při vykazování hodnot kritéria výpočtem či měřením. Limitní hodnoty denního osvětlení souvisejí s velikostí osvětlovacích otvorů. Velikost oken je ale také určována poža-davkem na větrání, na bezpečnost obyd-lí a mnohými dalšími okolnostmi včet-ně kulturní tradice příslušného regionu a stupněm otevřenosti společenských vztahů. V zemích s protestantskou tradicí se lze u obytných místností setkat s nad-měrně velkými okny. Je tomu tak prý pro-to, aby pastor mohl v kteroukoliv dobu kontrolovat, co jeho farníci dělají. Kdo by si v Nizozemí postavil dům s malými okny, upadl by v komunitě v podezře-ní, že něco skrývá. Na opačném pólu co do velikosti oken zřejmě stojí země a re-giony s tradicí muslimskou. Protože technické a ekonomické úrov-ně různých zemí jsou různé a rozdílné jsou i jejich kulturní tradice, je nepochyb-né, že stanovení limitů by mělo být v Ev-ropě v pravomoci jednotlivých regionů. Ustanovení kritérií a zavedení metod je-jich měření a výpočtu by naopak měly být v Evropě jednotné, a mohly by proto být stanoveny evropskou normou. 4. Co s fyziologií zraku?Zde není třeba odvolávat se na odbor-nou literaturu. Znají to všichni z hodin biologie na základní škole. Člověk světlo vnímá prostřednictvím světločivných bu-