50 SVĚTLO 2012/5 názory a zkušenosti Obr. 6. Jasové poměry na komunikaci pro různá zorná pole Na obr. 4 je zachycena komunika-ce s tmavým okolím (stromy). Na obr. 5 nejsou stromy a komunikace se na-chází mezi budovami s relativně svět-lou fasádou, proto pokles průměrného jasu mezi oblastmi 1. a 4. je menší, a to 31 %. Průměrné hodnoty jasů jednotlivých oblastí vyznačených na obr. 6 jsou uve-deny v tab. 3.3. Závěr Ačkoliv moderní LED světelné zdro-je jsou z hlediska mezopického vnímání účinnější, není možné snižovat hladiny jasů a osvětleností na komunikacích s ohle-dem na bezpečnost provozu na komunika-cích, a to z důvodu, že člověk ještě přesně neumí stanovit adaptační jas (foveální vi-dění – čípky, periferní vidění – tyčinky). Za zcela neprobádanou oblast lze rovněž považovat chování oka v jeho dynamickém režimu – časové změny adaptačních jasů, kterými prochází např. řidič motorového vozidla při jízdě. Poděkování Článek vznikl v rámci projektu SGS, číslo projektu SP 2012/160. Literatura:[1] GAŠPAROVSKÝ, D. – SMOLA, A.: Návrh umelého osvetlenia interiérov a exteriérov. SEZ-KEZ, Bratislava, 2011, s. 262, ISBN 978-80-8106-046-5.[2] HALONEN, L. – PUOLAKKA, M.: CIE system for mesopic photometry. In: CIE intro-ductory tutorial & workshop on mesopic photometry, p. 35, Vienna, 2012.[3] CIE 191:2010 Recommended system for meso-pic photometry based on visual performance. ISBN 9783901906886.[4] ZÁLEŠÁK, J. – HABEL, J. – SOKAN-SKÝ, K.: Summary of present knowledge about mesopic vision. Ostrava, 2011, p. 116, ISBN 978-80-248-2480-2.[5] VÖLKER, S.: Issues for practical applicati-on. In: CIE introductory tutorial & work-shop on mesopic photometry, Vienna, 2012.Recenze: prof. Ing. Jiří Habel, DrSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická Množství sluneční energie dopadají-cí v průměru na území České republiky dosahuje 1 177 kW · h · m–2 za rok; rozlo-žení této energie v jednotlivých měsících je ve sloupci B v tab. 1 – údaje jsou pře-vzaty z [1].Sluneční záření se mění na elektrickou energii ve fotovoltaickém panelu s velmi nízkou účinností. V praxi ani v nejpřízni-vějším případě nepřesáhne 20 % (nejde o laboratorní výsledky). Navíc s časem kle-sá. Akumulace získané energie a následná přeměna na světlo s sebou nese další ztrá-ty. Při nekriticky optimistickém přístupu a zanedbání všech nepříznivých vlivů bude účinnost popsaného procesu 80 %. Z uve-deného vyplývá, že účinnost přeměny slu-nečního záření na umělé osvětlení je 16 % (= 0,2 × 0,8). Ve skutečnosti to bude méně. Využitelná energie je v tab. 1 uvedena ve sloupci C. Nejnižší je kolem zimního slunovratu, tedy v době, kdy se v noci nej-déle svítí. V posledním sloupci (D) tab. 1 je přípustný příkon svítidla provozova-ného po celou noc. Je to podíl dostup-né energie a doby svícení. V prosinci je to 10,1 W. Ve skutečnosti by to mělo být ještě nižší číslo, protože uvedené vychá-zí z průměru na měsíc, nikoliv z minima. Pro nejméně náročné realizace vyhoví Tab. 1. Energetická bilance solárního osvětlení Měsíc A (h)B (kW · h)C (kW · h)D (W)I 475 42 6,7 14,1 II 383 61 9,8 25,5 III 360 98 15,7 43,6 IV 285 122 19,5 68,5 V 236 148 23,7 100,3 VI 199 138 22,1 111,0 VII 220 157 25,1 114,2 VIII 271 144 23,0 85,0 IX 324 108 17,3 53,3 X 401 89 14,2 35,5 XI 446 39 6,2 14,0 XII 493 31 5,0 10,1 Rok 4 100 1 177 188,32 Pozn.:A – doba provozu veřejného osvětlení v měsíci, B – dopadající energie na 1 m2/40° sklon v ČR, C – využitelná energie, D – nejvýše možný příkon svítidla, resp. průměr-ný příkon svítidla s případnou regulací Solární veřejné osvětlení Ing. Tomáš Maixner, Siteco Lighting, s. r. o.LED svítidla s příkonem přibližně 30 W, ale spíše více. To znamená použít třikrát větší panel. Zcela nereálné. Hmotnost, velký odpor proti větru, cena atd.Pro svítidlo o příkonu 10,1 W při roč-ním svícení 4 100 h vyrobí panel využitel-ných 41,4 kW · h (více vyrobené energie se nevyužije). Při ceně 2,8 Kč/kW · h je roční úspora zhruba 116 korun. Taková částka není s to uhradit investiční náklady ani za sto let – a to doslova. Dejme tomu, že to nikoho nezajímá, „zaplatí“ to dotace. Zbývají provozní náklady – např. výmě-na akumulátoru. Cena baterie s odpoví-dající kapacitou je nejméně 3 000 korun. Fotovoltaika na něj „vydělá“ za téměř 26 let. Ale za tu dobu budou zapotřebí nejméně čtyři nové. Je možné úroveň osvětlení snížit v době poklesu hustoty provozu na polovinu, tj. v době od 23 do 5 h. Při adventní době svícení 17 h je průměrný příkon 82 % příko-nu neregulované soustavy. Metrový panel by zvládl udržet v provozu 12,3 W – aku-mulátor by se zaplatil asi za více než 21 let. A i kdyby obec provozovala veřejné osvět-lení velice nebezpečným způsobem, tedy úplným vypínáním během noci, „úspora“ by byla jen 11/17, tomu odpovídá jmeno-vitý příkon 15,6 W. Akumulátor se zaplatí za téměř sedmnáct let.Solární energie není v našich země-pisných šířkách využitelná pro veřejné osvětlení.Literatura:[1] Solární energie – kolik kWh lze získat? Výhody a nevýhody; www.nazeleno.cz