38 SVĚTLO 2012/5 architekturní a scénické osvětlení V minulém, úvodním dílu Světelného designu v kostce jsme se zabývali pra-cí s kontrastem (teploty chromatičnosti) barev jakožto atmosférotvornou složkou představení. Jak už to v začátcích bývá, narazili jsme hned v základu na neshody či specifika v jazyce i technických pro-středcích, které užívají divadelníci (svě-telní designéři, osvětlovací technici) a jež jsou těžko srozumitelné jejich (elektro)techničtěji zaměřeným kolegům z oblas-ti veřejného, architektonického či prostě funkčního osvětlování. Není divu – kaž-dý obor si brzy najde svou řeč, ať již jsou to slangové výrazy, nebo technické pojmy vycházející z praxe (např. výrobců techni-ky, jejichž typová označení produktů se stávají v jisté triviální formě technickým označením, názvem, termínem).Rozhodli jsme se proto tento díl po-jmout jako úvod do názvosloví a techniky světelného designu pro performing arts*, což by mělo čtenáři napříště usnadnit ori-entaci v textu. Ne nadarmo světelný de-signér a lektor Henk van der Geest začí-ná své dílny světelného designu dialogem s účastníky, aby sladil svůj jazyk a pocho-pil jejich způsob vyjadřování, uvažování o světle: věřte, že poté při praktických cvičeních, jejich analýze je komunikace přesnější a srozumitelnější. Na rozdíl od běžné hantýrky lze ja-zyk divadelního osvětlování považovat za svébytný, protože jednak vychází z již tradiční terminologie divadelní, jednak používá mezinárodně srozumitelné ná-zvy či označení (pocházející převážně z angličtiny, počeštěné i v původním tva-ru). Tato základní východiska umožňu-jí, že se divadelní technici po celém (ale-spoň anglosaském) světě dorozumí, což je možné považovat za rys obecně plat-ného názvosloví. (V praxi větší či men-ší komplikace v zahraniční komunikaci do značné míry způsobuje síto produkč-ních jednotek, přes něž se technická doku-mentace dostává ke specialistům, nicmé-ně to by vydalo na samostatnou kapitolu.) Na okraj zmiňme, že divadelníci obecně bývají citlivěji založení lidé, a proto i je-jich řeč je často emotivně podbarvena, což se odráží také v terminologii – ať již jde o zdrobněliny typu „písíčko“ (nejde o Per-sonal Computer, ale o světlomet, který může mít rozměry třeba i pračky a hmot-nost desítky kilogramů), nebo nesprávné (leč obecně přijímané) označování „světlo-metu“ za „reflektor“. Této okrajové záleži-tosti tu však pozornost věnována nebude.Zájemcům o hlubší vhled do divadelní terminologie může autor článku doporu-čit rozsáhlý mezinárodní slovník The New Theatre Words, který je dostupný v kniž-ní verzi i verzi on-line, či populárněji za-měřený pořad Divadelní slovníček Čes-kého rozhlasu.Ale pojďme již k věci. Budou zde nastí-něny dvě základní roviny oborové termi-nologie – standardní technické vybavení včetně jeho specifik a pojmy běžně pou-žívané v komunikaci světelného designé-ra s techniky, režiséry, scénografy apod. Tvaroslovně jde o jazyk nesourodý, využí-vající jak tradiční česká označení, tak ang-lické pojmy, které se ujaly pro srozumitel-nost i efektivnost (jejich české ekvivalenty jsou nepřesné či významově neplnohod-notné, příliš dlouhé – opisy, nebo neexis-tují vůbec), ale i počeštěné výrazy pochá-zející z angličtiny. Autor se bude zabývat pouze těmi pojmy, které je dnes možné považovat za již „standardizované“.Osnovou budiž rozdělení pojmů do dvou kategorií: technické, pro komuni-kaci CO (podskupiny – Světlomety, Příslu-Světelný design v kostce – Část 2 Úvod do divadelní techniky a terminologie František Fabián, Institut světelného designu * pojmy takto označené jsou vysvětleny dále v textu Obr. 1 Scénické světlomety, a) světlomet typu PAR64, b) světlomet typu PC s planconvexní čočkou, c) světlomet typu profil od výrobce ETC, typ ETC Source4 ZOOM se světelnou stopou variabilní velikosti (z těla svítidla trčí madla čtyř shutterů), d) světlomet typu flood/vana od českého výrob-ce ArtLighting, typ AHR (asymetric halogen reflector – lineární halogenová žárovka umístěna asymetricky vzhledem k reflektoru), e) světlomet typu fresnel s Fresnelovou čočkou, f) světlomet typu PAR36 – pinspot na pozemním stativu Obr. 2. Světlomet typu followspot/štych od vý-robce Robert Juliat se světelnou stopou varia-bilní velikosti (madlo v boku svítidla pohybuje druhou čočkou), v přední části svítidla je šest madel k zasouvání barevných filtrůa)b)c)d)e)f)