42 SVĚTLO 2012/4 příslušenství osvětlovacích soustav Úvod Veřejné osvětlení ve smyslu nařízení vlády 17/2003 Sb. je mimo jiné elektro-technické zařízení. Z uvedeného vyplý-vá, že při projektování, výstavbě, správě, údržbě a opravách je každá jed-notlivá osoba nebo orga-nizace povinna se řídit příslušnými elektrotech-nickými ČSN. Násled-ně osoby, které přichá-zejí do styku s veřejným osvětlením, musí splňo-vat kvalifikaci podle vy-hlášky č. 50/1978 Sb.Jestliže někdo pova-žuje uvedené věty za sa-mozřejmost, konstatuji, že tomu tak není. Znám z praxe několik přípa-dů především nedosta-čující kvalifikace osob, které přicházejí do sty-ku s veřejným osvětle-ním (VO) ať jako správ-ci, nebo jako provozo-vatelé. Stejně je tomu i u technických zaříze-ní, která jsou součástí VO. Na rozdíl od drtivé většiny elektrotechnic-kých přístrojů a zařízení je rozváděč zařízení, kte-ré vzniká až na základě projektové dokumenta-ce, je vyráběno. V tomto případě je každý výrobce povinen splnit veškeré požadavky vyplývající z nařízení vlády (NV) 17/2003 Sb. Není předmětem tohoto článku citovat všechny dokumen-ty, které musí být dodány spolu s rozvá-děčem. Má-li někdo zájem o přesné znění NV 17/2003 Sb., najde je např. na http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy.Rozváděče veřejného osvětlení Rozváděče VO představují oproti ostatním rozváděčům specifickou sku-pinu. Jde především o jejich umístění. Téměř ve 100 % jsou na místech, která jsou přístupná veřejnosti (tedy laikům). Navíc je vcelku běžné takový rozváděč najít na místech určených ke shromaž-ďování osob, z čehož vyplývají nestan-dardní požadavky z pohledu bezpeč-nosti. Působení veřejnosti na rozváděče, zvláště jsou-li umístěny v blízkosti po-hostinských zařízení, je mnohdy fatál-ní. Všechny tyto skutečnosti přispívají ke zvyšování požadavků na rozváděčo-vé skříně, jejich materiál a zabezpečení. Dřívější běžné provedení znají asi všich-ni, kdo mají co dělat s VO (obr. 1). Jde o provedení v plechové skříni na beto-novém soklu. Ve své době plně splňova-lo požadavky kladené na rozváděče, ale dnes převažuje rozváděčová skříň zho-tovená z plastu. Na tomto místě si dovolím malou po-lemiku s ČSN. Podle normy je pro ven-kovní prostředí postačující krytí IP43. Ne-jsem si zcela jist, že toto krytí je obecně dostačující, ale jsem přesvědčen, že pro VO dostačující není. Jde opět především o otázku umístění rozváděčů a přístupu k nim. Dalším výrazným problémem je vnitřní krytí rozváděčů VO. I v současné době se lze setkat s projektovou doku-mentací, kde projektant otázku vnitřní-ho krytí vůbec neřeší. Za minimum po-važuji krytí pro rozváděče VO IP54/20 a za uspokojivé IP65/20. Proč? Opět zde hovoří zkušenosti. Rozváděče jsou mnoh-dy umístěny ve svahu, vedle komunika-cí, jsou zarostlé křovím apod. Stále čas-těji se objevují přívalové srážky a blesko-vé povodně. Tyto meteorologické úkazy dokážou celkem běžně zatopit rozváděč tak, že je nutná jeho rekonstrukce nebo výměna. Všem uvedeným skutečnostem lze předejít správnou konstrukcí rozvá-děče a výběrem jeho umístění.Za další nedostatek příslušné ČSN po-važuji skutečnost, že neřeší mechanickou odolnost, tedy IK, venkovních rozvádě-čů. Převážná většina dnes dodávaných rozváděčů pro VO je z plastu. Zcela zá-sadní otázkou je, z jakého plastu. Někte-ré rozváděče jsou prostým výliskem, který velmi snadno při mechanickém namáhání praskne. Oponenti řeknou, že rozváděč VO není mechanicky namáhán. Zkuše-nost z praxe ale opětovně říká, že mecha-nicky namáhán je! Především veřejnost, která má k rozváděčové skříni volný pří-stup, si občas při cestě okolo ní neodpus-Rozváděče veřejného osvětlení Obr. 1. Starý oceloplechový rozváděčObr. 2. Optimální provedení rozváděče Obr. 3. Rozdělení rozváděče na funkční části spínací obvody silová část rozvaděče elektroměr Ing. Ladislav Kodytek, energetik a správce veřejného osvětlení