SVĚTLO 2012/357měření a výpočtyÚvodVeřejné osvětlení je již dlouho součástí našeho života a bereme je jako samozřej-most. Jeho důležitost si uvědomíme hlav-ně při jeho absenci, která nastává nejčas-těji vlivem poruchy, v důsledku čehož je zejména znesnadněno vykonávání noč-ních činností či snížena bezpečnost uži-vatelů veřejného osvětlení. Veřejné osvět-lovací soustavy, vzhledem k jejich velikos-ti, představují poměrně velký spotřebič elektrické energie, a je tedy výhodné znát závislost jeho připojování a odpojování na čase. Tato znalost rovněž pomůže od-borníkům predikovat spotřebu elektrické energie a popř. odhadnout finanční ná-klady spojené s veřejným osvětlováním.Určení astronomického východu a západu SlunceUrčení přesné hodnoty spotřeby elek-trické energie využité ve veřejných osvět-lovacích soustavách je v dnešní době vel-mi složité. Je tomu tak především z toho důvodu, že mnoho měst a obcí nemá přes-ný přehled o svých osvětlovacích sousta-vách, světelných zdrojích v nich obsaže-ných, a také proto, že dosud neexistuje jednotný spínací systém (větší obce vy-užívají stmívací senzory a astronomické hodiny, menší obce využívají obyčejné spínací hodiny) a řídicí středisko, kte-ré by zároveň zajišťovalo sběr dat, a tím i zpětnou vazbu provozovatelům osvět-lovacích soustav.Určení časů sepnutí a odhad spotřebyUrčení spínacích časů veřejného osvět-lení pro všechny obce by bylo velmi ča-sově náročné, proto byl výpočet omezen na obce s počtem nad 10 000 obyvatel. Spínání veřejného osvětlení se řídí časem soumraku. Zde je nutné dodat, že existu-je několik typů soumraku. Jde o občan-ský soumrak – v tuto dobu je sluneční kotouč 6° pod horizontem a venku lze ještě vykonávat běžné činnosti. Poté na-stává nautický soumrak, kdy je sluneční kotouč 6° až 12° pod horizontem. Nako-nec nastává astronomický soumrak, pro nějž platí, že sluneční kotouč se nachází 12 až 18° pod horizontem, poté nastává astronomická noc [1]. Pro tento odhad se využívají doby občanského soumraku, které jsou rovněž naprogramovány v ho-dinách, které spínají podle astronomic-kého času. Další úskalí se objevuje ve vý-počtu samotných dob východu a západu Slunce. Existuje několik způsobů, jak lze vypočítat čas východu a západu Slunce, a rovněž pro tyto způsoby existuje něko-lik úrovní přesností výpočtu. V praxi však není preferována pouze jedna metoda, což může ovlivnit výsledek v rozmezí 1 až 2 min. Pomocí programu nazvaného Slu-neční kalkulátor, který vypočítává východ a západ Slunce v závislosti na souřadni-cích GPS, byly zjištěny východy a západy Slunce pro některá města tak, aby utvoři-ly rastr pokrývající celé území ČR. Tím se získá síť ověřovacích bodů, ve kterých lze srovnat, jaké rozdíly vznikají vlivem line-arizace. Zde se však objeví další problém, který souvisí s oběhem Země okolo Slun-ce. Pouhá linearizace od východu k zápa-du není dostačující, neboť při oběhu se zemská osa přiklání ke Slunci a odklání se od něj. Z toho vyplývá skutečnost, že v létě je noc krátká a v zimě dlouhá. Za-tímco rychlost otáčení okolo osy je kon-Odhad spotřeby elektrické energie na veřejné osvětleníIng. Jan Varmuža, doc. Ing. Petr Baxant, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, FEKT, Ústav elektroenergetikyObr. 1. Připojovaný příkon v závislosti na čase1412108642016:35 16:37 16:39 16:41 16:43 1645 16:47 16:49 16:51 16:53 16:55 P (MW) t (h:min)HavířovOstravaZlínOlomoucBrnoHradec KrálovéPardubicePrahaLiberecÚstí nad LabemČeské BudějovicePlzeňObr. 2. Součtový příkon v závislosti na čase8070605040302010016:35 16:37 16:39 16:41 16:43 1645 16:47 16:49 16:51 16:53 16:55 t (h:min) P (MW)OstravaBrnoPrahaPlzeň