64SVĚTLO 2012/2názory a zkušenostiZákladní předpisy pro měření osvětleníMěření osvětlení vnitřních prostorů a náležitosti protokolu o měření osvětlení v současné době řeší tyto normy:1. Norma ČSN 36 0011-1 Část 1: Měření osvětlení vnitřních prostorů [1] je rozdě-lena do tří částí. Část 1: Základní usta-novení obsahuje definice a obecně spe-cifikuje základní technické požadavky. Kromě celé řady důležitých informací se v kapitole 4.10 nachází soupis nezbyt-ných náležitostí protokolu o měření.2. Norma ČSN 36 0011-2 Část 2: Měření denního osvětlení [2] je věnována mě-ření denního osvětlení. V kapitole 4.14 jsou doplněny a upřesněny povinné in-formace, které v protokolu o měření denního osvětlení nemají chybět. Pří-loha A obsahuje dvě přehledné tabulky se souhrnem činností požadovaných při měření a soupisem nutných a do-poručených náležitostí obsahu proto-kolu o měření denního osvětlení.3. Norma ČSN 36 0011-3 Část 3: Měře-ní umělého osvětlení [3] je v podstatě analogií části 2 normy, je pouze věno-vána měření osvětlení umělého. Druhy měření osvětleníPodle účelu měření a z toho vyplýva-jících požadavků na přesnost se rozezná-vá měření osvětlení vnitřních prostorů:a) přesné, určené pro posouzení nároč-ných vnitřních prostorů nebo pro vý-zkumné účely – odhad rozšířené nejis-toty měření je U ≤ 8 (%),b) provozní, určené k ověřování správ-nosti navržených a realizovaných pod-mínek osvětlení a zrakové pohody, je-jich dodržování během užívání stavby a pro porovnání různých řešení osvět-lovacích soustav – odhad rozšířené ne-jistoty měření je 8 < U ≤ 14 (%),c) orientační, určené k ověřování základ-ních podmínek zrakové pohody, na zá-kladě kterého se navrhuje další postup (opatření v údržbě, popř. přesnější mě-ření při zjištění nevyhovujících podmí-nek) – odhad rozšířené nejistoty měře-ní 14 < U ≤ 20 (%).V praxi je nejčastěji vykonáváno mě-ření provozní.Podle účelu měření a charakteru vnitř-ních prostorů staveb se jejich osvětle-ní měří:a) bez přítomnosti uživatelů (v nové stavbě před jejím uvedením do pro-vozu nebo během užívání stavby tam, kde přítomnost uživatelů vnitřního prostoru podstatně neovlivní podmín-ky osvětlení a zrakové pohody),b) za přítomnosti uživatelů vnitřního prostoru na jejich obvyklém místě, když uživatelé ovlivňují osvětlení stí-něním, např. na pracovním místě).Je-li to možné, autoři článku by i z hlediska určení zrakové činnosti doporučo-vali vždy měřit za přítomnosti uživatelů. Měřicí přístroje, postupy a protokolyMěřicí přístroje (luxmetry, jasomě-ry) je třeba pravidelně kalibrovat pod-le přesnosti měření v intervalu dva roky (přesné), tři roky (provozní – u luxmet-rů změněno vyhláškou na dva roky) a pět let (orientační).Norma detailně popisuje postup měře-ní denního i umělého osvětlení. Při poža-davku na měření sdruženého osvětlení je třeba měřit každou složku zvlášť.Norma stanovuje způsob výběru kon-trolních bodů i srovnávací roviny.Měření musí být v protokolu jedno-značně popsáno tak, aby výsledky byly při opakovaných měřeních vzájemně srov-natelné.Pro měření a zejména pro jeho vyhod-nocení je nezbytné udělat odhad stan-dardní nejistoty měření.Zkušenosti z měření denního a umělého osvětleníIng. Jana Lepší, Ing. Pavel Stupka, Zdravotní ústav se sídlem v Plzni – Oddělení faktorů prostředíObr. 1. Luxmetry: a) jeden z přesných, b) historie, c) velikost čidlaa)b)c)Obr. 2. Rozmístění kontrolních bodů: a) na plo-še pro celkové osvětlení, b) na pracovní roviněa)b)Obr. 3. Měření denního osvětlení – měření venkovní osvětlenosti