SVĚTLO 2012/231normy, předpisy a doporučeníPožadavky na zrakovou komunikaci a získávání informací zrakem při nyněj-ší informační explozi vzrůstají s růstem výpočetní a vizuální techniky. Jaký má kvalita osvětlení nyní vliv na zdraví lidí? Zhoršuje se z tohoto pohledu zdravotní stav populace? K otázce, jaký vliv na zdraví lidí má kvalita osvětlení s přihlédnutím ke vzrůs-tajícímu nárůstu výpočetní a vizuální techniky a zda se z tohoto pohledu zhor-šuje zdravotní stav populace, musíme konstatovat, že není známa žádná studie, která by se výslovně tomuto tématu věno-vala. Přestože nespecifikujete, zda máte na mysli celkový zdravotní stav, nebo jen zátěž na zrak, je známo, že obecně prá-ce se zobrazovacími jednotkami je vní-mána jako práce zatěžující nejen zrak, ale i pohybový aparát, a proto také jsou od roku 2001 podmínky ochrany zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami upraveny v nařízeních vlády k ochraně zdraví při práci. Nejprve v nařízení vlá-dy č. 178/2001 Sb., nyní v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Je však nutné připome-nout, že pokud se bude zvyšovat objem pracovní zátěže a práce na osobním počí-tači se navíc nebude přerušovat jinou čin-ností, nelze vyloučit její dopad na zdraví osob. Pravděpodobnost zdravotních ob-tíží ovšem mohou očekávat zejména ty osoby, které mimo profesní zatížení tráví u osobního počítače i velkou část svého volného času. Jaký vliv má osvětlení, kromě zrako-vých účinků, na únavu lidí a jejich psy-chický stav?K otázce, jaký vliv má osvětlení kromě zrakových účinků na únavu lidí a jejich psychický stav, je jisté, že vliv má, avšak který z aspektů se na únavě člověka nebo na jeho psychickém stavu podílí větší mě-rou, není možně jednoznačně určit. Lze očekávat, že při dodržení kvalitativních a kvantitativních požadavků, tak jak jsou koncipovány v příslušných technických normách, lze docílit maxima toho, aby osvětlení zásadně nepřispívalo k prohlu-bování únavy zejména v pracovní zátěži. Otázka psychiky je však otázkou indivi-duálního vybavení organismu jednotliv-ce, a je proto zřejmé, že jsou jedinci více vnímaví ke kvalitě osvětlení, zejména oso-by vyššího věku, naopak u mladých osob je dokonce snížení intenzity osvětlení ze-jména ve volnočasových aktivitách vítá-no. Obecně je známo, že zejména v zim-ním období roku, kdy jsou dny kratší, zvý-šenou citlivost pociťují osoby, které trpí některými psychickými problémy. V jakém rozsahu posuzuje a nadále bude posuzovat problematiku osvětlo-vání a zrakové zátěže hygienická služba?K otázce, v jakém rozsahu posuzuje a bude posuzovat problematiku osvětlo-vání a zrakové zátěže hygienická služba, lze konstatovat, že orgány ochrany veřej-ného zdraví se řídí při posuzování platný-mi právními předpisy, což se nebude mě-nit ani do budoucna.Posuzuje také hygienická služba rušivé venkovní osvětlení mající vliv na zrako-vé podmínky i na podmínky dobrého spánku lidí (např. reklamy)?K otázce, zda hygienická služba posu-zuje také rušivé venkovní osvětlení, napří-klad reklamní tabule, mající vliv na zra-kové podmínky i na podmínky zdravé-ho spánku, lze konstatovat, že světelné znečištění z umělých zdrojů (rušivé svět-lo – pozn. redakce) částečně řeší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kte-rý v § 2 definuje pojem „světelné znečiš-tění“ a v § 50 stanovuje pravomoc obcí regulovat projekce světelných reklam a efektů na oblohu obecně závaznou vy-hláškou. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochra-ně veřejného zdraví, ve znění pozděj-ších předpisů, problematiku světelného znečištění venkovního prostředí viditel-ným světlem přímo neřeší, ale jeho pro-váděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, se vztahuje na celou škálu elektromagnetického záření (mimo rtg záření a záření gama), tedy i na vidi-telné světlo z umělých zdrojů. Nejvyšší přípustné (mezní) hodnoty neionizující-ho záření stanovené Mezinárodní komisí pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) vycházejí z vědeckých poznat-ků o působení elektromagnetických polí a záření na zdraví člověka a Rada Evro-py je doporučila k zavedení ve všech člen-ských státech Evropské unie. Tyto hod-noty z pohledu současné vědy považuje Světová zdravotnická organizace (WHO) pro ochranu zdraví za dostatečné a jejich dodržením nehrozí reálné nebezpečí po-škození zdraví lidí. Mezní hodnoty expo-zice v oblasti viditelného světla uvedené v citovaném nařízení vlády jsou tak vyso-ké, že skutečné hodnoty světelného záře-ní v místě pobytu lidí mohou dosáhnout pouze zlomku hodnot mezních. Subjek-tu provozujícímu venkovní uměle osvět-lení proto nelze prokázat porušení zákon-ných ustanovení. V případě stížností obyvatel na ru-šení venkovním osvětlením lze uplatnit § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zá-koník, ve znění pozdějších předpisů, kdy „vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtě-žoval jiného nebo čím by vážně ohrožo-val výkon jeho práv. Proto zejména nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžo-vat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vi-bracemi“. Vymáhání těchto požadavků je možné cestou občanskoprávního sporu. Vyloučena není ani možnost zásahu stavebního úřadu, který na stavbu, kde O významu osvětlení – na otázky časopisu Světlo odpovídá hlavní hygienik ČRRedakce časopisu Světlo oslovila hlavního hygienika ČR pana MUDr. Michaela Víta s ně-kolika zásadními otázkami k vlivu světla na život a zdraví lidí. Tyto otázky vyplynuly z ko-respondence čtenářů a rozhovorů s různými pracovníky na odborných konferencích, ško-leních a seminářích. Otázky byly zformulovány v dopise redakce z 19. 12. 2011. Oficiální odpověď od útvaru hlavního hygienika byla odeslána 13. 1. 2012. Dále uvádíme otázky a k nim přiřazené odpovědi tak, jak byly v příslušných dopisech uvedeny.