52SVĚTLO 2012/1pro osvěžení pamětiV prvním desetiletí 20. sto-letí se začalo na evropských tanečních parketech prosazo-vat argentinské tango, které přineslo nejen temperamentní pohyby, ale i dosud nezvykle živé barvy tanečních kostýmů. Agresivní červená, oranžová, žlutá a zelená v kombinaci s černou se objevily i mimo ta-neční parkety a zrodila se pří-mo tangománie. Barvy tanga byly přeneseny nejen na mód-ní oděvy, ale i do uměleckých děl a mnoha výrobků umě-leckého řemesla a průmyslu. A tak ani svítidla nemohla zů-stat stranou této valící se ba-revné vlny. Takzvané Tango barvy se výrazně uplatnily ze-jména na skleněných součás-tech svítidel.Na počátku bychom se měli věnovat dnes již nepří-liš frekventovaným pojmům Tango barvy a Tango sklo, které byly v první polovině 20. století běžně používány pro určité typy výrobků. Pů-vodně šlo o označení předmě-tů, na nichž použité barevné tóny byly charakteristické pro kostýmy tanečníků tanga – sytá červená, oranžová, žlutá a ze-lená. Široké škály těchto odstínů bylo do-sahováno barvivy na bázi sirníku kadem-natého. Šlo zpravidla o skloviny silně za-kalené kryolitem a velmi málo průhledné; Svítidla v Tango barváchJitka Lněničková, Sklářské muzeum Nový Borpoužívaly se obvykle jen v tenkých vrst-vách mezi dvěma vrstvami křišťálové-ho skla. Z uvedeného popisu se zdá ne-logické, že bylo sklo téměř světelně ne-propustné používáno na výrobu svítidel. Ale módní vlny často nerespektují žádou-cí technické a jiné parametry. A stínidla z původních Tango sklovin rozhodně ne-byla určena k běžnému osvětlování, spí-še dokreslovala intimní atmosféru barů, salonů či ložnic a sama o sobě byla v pů-vodní podobě spíše osvětlenými dekora-tivními prvky interiéru. Jako Tango sklo jsou označovány před-měty, na kterých jsou použity tyto charak-teristické barvy v kombinaci s kontrast-ními (zpravidla černými) prvky – ucha, okraje, dekory. Poměrně záhy byl ale po-jem přenesen i na předměty inspirované ve tvarech a dekorech skly původních ba-rev, které ale byly vzorovány v jiných ba-revných kontrastech, často méně agresiv-ních. V této skupině se objevila i svítidla, propustnost jejichž stínidel je lepší a která již byla používána i k běžnému osvětlo-vání interiérů. Jde zpravidla o různá stí-nidla z poloprůhledných opálů či alabas-trů. Do skupiny Tango skla patří i nejrůz-nější dekory, v nichž jsou použity Tango barvy v podobě malovaného dekoru či v podobě skleněných broků pro zhoto-vování obalovaných dekorů. Výroba Tan-go skla je doložena v mnoha evropských zemích, ale nejsilnější pozici měla v ze-mích českých. Svítidla v Tango barvách jsou dolože-na již před první světovou válkou např. jako dekorace v nočních podnicích a ob-jevovala se také v domácnostech. Tato nej-starší svítidla jsou dokumentována jen ně-kolika příklady a zdá se, že se objevila až v letech 1913 až 1914. Tangománie doby před první světo-vou válkou ale pokračovala i po ní a ob-Obr. 1. Barová lampička z Tango skla, Německo 1914 (soukromá sbírka) Obr. 2 . Stínidla, firma Johanna Lötze vdova, Klášter-ský Mlýn, kolem roku 1920, výstava Tango sklo v Novém Boru (foto: autorka)