48 ELEKTRO 12/2014 inovace, technologie, projekty Naděje skrytá v jádru ITER má problémy Na pořadu byla celá plejáda přednášek shrnujících současný stav v tomto oboru. Ho-vořilo se také o současném stavu výstavby mezinárodního experimentálního termojader-ného reaktoru ITER (International Thermo-nuclear Experimental Reactor, mezinárodní termonukleární experimentální reaktor), kte-rý se staví ve Francii (obr. 1). V čele stejno-jmenné společnosti, která projekt řídí, stojí generální ředitel Osamu Motojima z Japon-ska. Uvedl, že na stavbě dokončili betonovou desku pod reaktorovým sálem. Na setkání s novináři hovořil s diplomatickým úsměvem o tom, že se připravuje aktualizace plánu vý-stavby a do léta příštího roku bude také upřes-něn rozpočet. Jinými slovy přiznal, že stav-ba má zpoždění a problémy s financováním.Potěšující bylo naopak zjištění, že ze Spo-jených států amerických dorazilo na staveniště dvanáct vysokonapěťových bleskojistek (obr. 2), které tam byly dopraveny na kamionech jako americký příspěvek k elektrickému systému za-řízení ITER. Bleskojistky budou součástí zaříze-ní umístěného mezi 400kV rozvodnou a trans-formátory, které budou napájet přístroje ITER. Jsou určeny k ochraně transformátorů před pře-pětím způsobeným úderem blesku.Senzace z Kalifornie Během konference přinesly světové agen-tury atraktivní a překvapující zprávu: Pro-blém termojaderné elektrárny vyřešen. V po-dobném duchu se nesla i zpráva z 25. břez-na 1951, kdy prezident Argentiny Juan Perón ohlásil úspěšnou demonstraci řízené termoja-derné reakce. Jak uvádějí některé prameny, za fantastickou zprávou se prý skrývali rakous-ký fyzik R. Richter, Američan L. Spitzer a je-jich tajná laboratoř. Tehdy tato zpráva vyvo-lala zděšení i údiv. A tak ji v sovětském po-litbyru i v americké administrativě horečně analyzovali. Není divu, protože do té doby výzkum termojaderné fúze podléhal v obou státech přísnému utajení. V SSSR dali dosud váhající Stalin a jeho pravá ruka Berija oka-mžitě zelenou výzkumnému programu řízené termojaderné reakce. A v USA vznikl 7. čer-vence 1951 projekt Matterhorn. Nic na tom nezměnil ani fakt, že se brzy ukázalo, že zprá-va je dezinformace. Nešlo asi jen náhodnou o novinářskou kachnu, možná, že měla poli-tiky vyprovokovat. A to se jí podařilo.Nynější šokující zpráva z USA byla rov-něž formulována tak, aby zaujala nejen vě-deckou, ale i politickou a ekonomickou veřej-nost. Zbrojařský a letecký koncern Lockheed Martin oznámil, že po čtyřleté intenzivní prá-ci v utajení vyvinul převratný fúzní reaktor. Má prý rozměry jen 7 × 13 m, takže se ve-jde na malé nákladní auto, a dosahuje výko-nu 100 MW. Tento kompaktní fúzní reaktor (CFR – Compact Fusion Reaktor) údajně celý rok testovali a výsledky jsou slibné, takže se očekává, že do deseti let by mohl pracovat v komerční elektrárně.Za oznámením stojí Skunk Works, ofi-ciálně Advanced Development Programs (ADP), výzkumné oddělení koncernu, jež bylo dosud známo vývojem vojenských le-tadel, např. špionážního letadla U-2 a SR-71 Blackbird, prvního maskovaného bombar-déru F-117 a neviditelné stíhačky katego-rie Stealth F-22 Raptor. Všechny tyto stroje svého času překvapily nečekanými koncep-cemi a progresivními technologiemi. Před-stavovaly špičku světového vývoje. Ale o je-jich výzkumu termojaderné fúze zatím nikdo nevěděl. Takový malý, ale účinný termoja-derný reaktor by byl překvapením nejen pro svět energetiky, ale také pro letecký, a tedy i zbrojní průmysl. Mohly by jím být vyba-veny kosmické i námořní lodě a třeba také nákladní automobily.Základ termojaderné fúze spočívá ve stej-ném procesu, jaký se odehrává na Slunci. Je jednoduchý a známý desítky let. Ale jeho re-alizace je nesmírně obtížná. Vědci a techni-ci už padesát let zkoušejí různé možnosti, jak dosáhnout na Zemi teploty 150 milionů stupňů Celsia a jak ze vzniklého tepla zís-kat energii. Zatím největší naději vkládají do konstrukce tokamaku (z ruštiny: toroidnaja kamera s magnitnymi katuškami, toroidní ko-mora v magnetických cívkách), v němž je ho-roucí plazma držena „v šachu“ silným mag-netickým polem, vytvářeným supravodivý-mi cívkami. Vzniklé teplo by bylo odváděno k turbínám a generovalo by elektrický proud. Zdroje fúze jsou v podstatě nevyčerpatelné. Základem paliva je deuterium, jež lze získá-vat z mořské vody. Podle zprávy společnosti Lockheed Martin by takovému reaktoru sta-čil palivový článek o hmotnosti 25 kg na celý rok provozu o výkonu 100 MW. Američané navrhují jiné uspořádání magnetických cívek, než je v tokamaku, čímž chtějí vykázat dese-tinásobně ekonomičtější provoz.Kritická hodnocení O názor na tuto zprávu byl požádán jeden z českých odborníků v tomto oboru Ing. Sla-vomír Entler z Centra výzkumu v Řeži. Ke zprávě společnosti Lockheed Martin řekl: „Podobné zařízení zkonstruovali již v roce 1959 v Novosibirsku. Zpráva z USA a zve-řejněné schéma se označuje jako magnetic-ká past nebo magnetické zrcadlo. Postupně bylo podobných zařízení vybudováno několik po celém světě. Mnohaletý výzkum ale uká-zal, že uzavření otevřených konců do sebe v podobě smyčky v koncepcích stelarátoru a tokamaku přináší na cestě k fúznímu ener-Slunce jako inspirace Karel Sedláček, Petrohrad Stresující obava o dostatek energie v příštích letech nutí vědce na celém světě k hledá-ní nových technologických řešení. Jedním z těch slibných je termojaderná fúze. Součas-nému stavu výzkumu v této oblasti byla věnována 25. mezinárodní konference Fusion Energy Conference. Uspořádala ji v Petrohradě Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve spolupráci s ruskou státní korporací Rosatom a ruskou vládou. Jedná-ní se zúčastnilo více než 660 delegátů ze 43 zemí. Českou republiku zastupovala delegace Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR a Centra výzkumu v Řeži.Obr. 1. Takto vypadá v současné době staveniště ITER