64 ELEKTRO 10/2014 celoživotní vzdělávání Cenová doložka se použije především v případech, kdy konečná cena výrobku, kte-rý bude předmětem koupě, není zcela přesně známa, protože závisí např. na ceně surovin, jejichž hodnota je proměnlivá. V tomto přípa-dě je možné do smlouvy zakomponovat tzv. cenovou doložku, která na tyto případné ce-nové úpravy bude pamatovat.Veškerá dříve uvedená vedlejší ujednání kupní smlouvy je sice možné použít, nicmé-ně před jejich využitím si dovoluji doporučit jejich hluboké zvážení, protože některé vý-hrady mohou z dané věci učinit věc neprodej-nou nebo naopak do budoucna mohou způso-bit mnoho případných nepříjemností. Stejně tak je nezbytné si uvědomit, že tato vedlej-ší ujednání musí vždy vzniknout na základě dohody obou smluvních stran.Smlouva o dílo Druhou velmi důležitou a často využíva-nou smlouvou v elektrotechnice je smlou-va o dílo. Nová právní úprava tohoto typu smlouvy je obsažena v § 2586 až § 2635 a zá-klady její úpravy vycházejí z původního znění obchodního zákoníku. Jde o typ smlouvy, kde se na jedné straně zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a na druhé straně se objednatel zavazu-je dílo převzít a zaplatit cenu. Zákon stano-vuje, že za dílo je považována určitá činnost (úprava, oprava, údržba, výroba atd.). Právě tato činnost a význam této činnosti jsou odli-šujícími prvky mezi využitím kupní smlouvy a smlouvy o dílo. Stejně jako u kupní smlou-vy i u smlouvy o dílo je podstatné mít řád-ně vymezen předmět díla a cenu díla. Není- -li možné taxativně stanovit cenu díla, lze ve smlouvě stanovit způsob výpočtu ceny či vy-užít institut rozpočtu. Dílo je zhotovitel povi-nen provést osobně pouze v případě, že právě jeho činnost je podmínkou pro zdárné splně-ní díla. Zákonodárce i v tomto případě dává volnost smluvním stranám upravit si své vzá-jemné smluvní povinnosti podle svého uváže-ní. Vzhledem k rozmanitosti možných nuan-cí smluv o dílo je velmi složité „vypíchnout“ hlavní body smlouvy o dílo, ve složitějších případech je vždy dobré při tvorbě tohoto druhu smluv využít služby právníka, kterému je ovšem nutné ozřejmit veškeré souvislos-ti související s danou problematikou, proto-že ani právník znalý práva nedokáže dohléd-nout všech aspektů mnohdy velmi složitého technického závazkového vztahu.Příkazní smlouva Podle staré terminologie obchodního zá-koníku byla třetí velmi často používanou smlouvou v elektrotechnice tzv. mandát-ní smlouva. Nová právní úprava mandátní smlouvu již nezná, víceméně šlo o určitou českou anomálii. Současná právní úprava tento typ smluv nazývá smlouvami příkaz-ního typu, mezi které patří příkazní smlou-va, smlouva o zprostředkování, komisionář-ská smlouva, zasilatelská smlouva a smlouva o obchodním zastoupení.Podle nové právní úpravy původní man-dátní smlouvě nejvíce odpovídá tzv. příkaz-ní smlouva. Příkazní smlouva je upravena NOZ v § 2430 a následujících; jde vlastně o právní vztah příkazníka a příkazce, kdy příkazník se zavazuje pro příkazce obstarat stanovenou záležitost. Od příkazů příkazce se může příkazník odchýlit pouze v případě, jestliže je to nezbytné ve prospěch příkazce a příkazník není schopen včas získat souhlas příkazce. Příkazník by měl činit osobně, avšak v případě, že to povaha úkonu nebo smlouva nezakazuje, může pověřit svého ná-hradníka, nicméně v tomto případě odpoví-dá za úkony vykonané svým náhradníkem. Samotná příkazní smlouva neopravňuje pří-kazníka jednat jménem příkazce, k tomuto úkonu je nutná buď samostatná plná moc, nebo plná moc obsažená v příkazní smlou-vě. Smlouva jako taková by opět měla ob-sahovat co nejlépe stanovený předmět plně-ní (úkon, kterého má příkazník dosáhnout) i odměnu za splnění, včetně otázky případ-ných nákladů spojených se splněním příka-zu. Jde-li o složitější případ, nelze než do-poručit písemnou formu příkazní smlouvy, byť ji zákon nestanovuje.Tímto dílem končí krátký seriál na téma NOZ, který si rozhodně nekladl za cíl hlubo-ký právní rozbor uvedené problematiky, ale jehož úkolem bylo široké elektrotechnické veřejnosti představit základní principy a ná-ležitosti nové právní úpravy. Pevně věřím, že tento seriál byl pro základní povědomí čtená-řů přínosem.S Za Ing. Zdeňkem Rousem Koncem září jsme se dozvě-děli smutnou zprávu – zemřel Ing. Zdeněk Rous, CSc., kterého odborná veřejnost zná jako jednoho z největších odborníků na ochranu před bleskem a přepětím. Zdeněk Rous se narodil 4. říj-na 1939 ve Velkých Karlovicích. Po absolvování ČVUT Fakulty elektrotechnické v Praze nastou-pil jako projektant elektro do Ko-vohutí Břidličná. V roce 1965 přešel do Vý-zkumného ústavu spojů v Praze, kde pracoval v oblasti ochrany sdělovacích vedení a zaří-zení proti všem vnějším vlivům. Svou vědeckou kandidaturu ob-hájil na téma sdělovací technika po vedeních. V roce 1992 začal pracovat v za-stoupení pro firmu Dehn + Söhne se sídlem v Neumarktu v obo-ru přepěťových ochran a hromo-svodní ochrany. Tomuto oboru se věnoval celý aktivní život. Své vědomosti a zkušenosti získa-né z této oblasti šířil dál, přednášel a vě-noval se také publikační činnosti v odbor-ných médiích. Ing. Zdeněk Rous, CSc., se ve své pro-fesní kariéře profiloval jako špičkový odbor-ník na problematiku ochrany před přepětími způsobenými atmosférickými výboji. Svou profesní angažovaností, vysokou odbornou úrovní a lidským přístupem se stal velkým vzorem i inspirací pro mnohé mladší kolegy elektrotechniky.S osobou inženýra Zdeňka Rousa ode-šel nejen vynikající odborník, ale přede-vším skromný a poctivý člověk. Čest jeho památce.(Jaroslava Gregořicová) osobní zprávy