ELEKTRO 10/2014 celoživotní vzdělávání 63 Kupní smlouva Kupní smlouva je typem smluvního vzta-hu, který se v psané či nepsané podobě používá každý den. Ať už si jdeme koupit pe-čivo, noviny, novou televizi, či snad dokon-ce nové rolexky, vždy používáme v různých podobách tento institut. NOZ upravuje tento smluvní vztah v § 2079 až § 2183, přičemž věnuje pozornost speciál-ním ustanovením při koupi movité či nemovité věci (např. pozemek, budo-va, byt, garáž apod.), a stanovuje tzv. vedlejší ujednání při kupní smlouvě.V obecných ustanoveních o kupní smlouvě nenastávají zásadní změny, i nadále je kupní smlouva definována jako smluvní vztah dvou smluvních stran, kdy jedna strana se zavazuje předat movitou či nemovitou věc dru-hé straně a umožnit druhé straně na-být vlastnického práva a druhá strana je tímto smluvním vztahem vázána věc pře-vzít a zaplatit kupní cenu. Není-li ve smlou-vě stanoveno jinak, očekává se, že k přechodu vlastnického práva a zaplacení kupní ceny do-chází v tutéž dobu. Smluvní strany jsou v tom-to smluvním vztahu označovány jako strana prodávající a strana kupující. Mezi povinné náležitosti ujednání kupní smlouvy patří jas-né určení předmětu koupě a kupní ceny. Kup-ní cena nemusí být stanovena přesnou část-kou, ale v kupní smlouvě musí být minimálně dán způsob jejího určení (výpočtu). V přípa-dě movité věci platí, že není-li kupní cena ur-čena a obě smluvní strany chtějí uzavřít kupní smlouvu bez určení ceny, je kupní cena pova-žována za cenu obvyklou v době a místě pod-pisu smlouvy za srovnatelný předmět plnění (za srovnatelnou movitou věc).Veškerá další ujednání kupní smlouvy jsou již úplně na vůli smluvních stran, jak si je vzájemně ujednají, zákonná úprava zde dává smluvní volnost s výjimkou ustanovení, která jsou obecně zakázaná (např. ustanovení, která snižují míru ochrany spotřebitele).Při posuzování, zda jde o věc movitou či nemovitou, stanovuje zákon jasné krité-Samostatnou kapitolou, a v mnohém i no-vou kapitolou, jsou tzv. vedlejší ujednání o kupní smlouvě. Mezi tato vedlejší ujedná-ní patří výhrada vlastnického práva, výhra-da zpětné koupě, výhrada zpětného prodeje, předkupní právo, koupě na zkoušku, výhra-da lepšího kupce, cenová doložka a jiná ved-lejší ujednání.Výhrada vlastnického práva je právní in-stitut, kterým má možnost chránit své zájmy prodávající tak, že stanoví, že přechod vlast-nického práva na kupujícího nastane až úpl-ným zaplacením kupní ceny. Tento institut je vhodné využít především v případě, kdy je za předmět koupě placeno ve splátkách.Výhrada zpětné koupě je insti-tut, kterým si prodávající vyhrazuje právo koupit od kupujícího předmět koupě zpět, a to za stejnou cenu, za kterou předmět koupě prodal. Nebyla-li smluvně ujednána lhů-ta, ve které má prodávající výsadu uplatnit právo zpětné koupě, zákon v tomto případě stanovuje, že lhůta pro movitou věc je tři roky a pro ne-movitou věc deset let. Stejně a s ob-dobnými podmínkami působí vý-hrada zpětného prodeje, kdy si na-opak kupující vyhrazuje výsadu prodat za stejných podmínek věc prodávajícímu zpět.Předkupní právo je naopak povinností vlastníka věci v případě záměru prodeje věci, ke které je vázáno předkupní právo, nabíd-nout tzv. předkupníkovi (osoba, které svěd-čí předkupní právo) danou věc za stejných podmínek jako při prodeji věci třetí osobě. Předkupní právo nemusí být zřízeno jen kup-ní smlouvou, ale může být ujednáno i samo-statně a může být rozšířeno nejen na prodej předmětné věci, ale i na další možné převody vlastnictví (darování, směnu atd.).Právní instrument koupě na zkoušku dává právo kupujícímu věc vyzkoušet a ve zkušeb-ní době schválit. Jestliže kupující věc převzal a ve stanovené době ji neodmítne, je věc po-važována za schválenou. Není-li smluvně sta-novena zkušební lhůta, stanovuje zákon pro movité věci lhůtu tři dny a u nemovitých věcí lhůtu jeden rok.Výhrada lepšího kupce dává prodávají-címu právo ve stanovené lhůtě u věcí movi-tých tři dny a u věcí nemovitých jednoho roku upřednostnit jiného kupce. Posouzení, zda je kupec lepší, je čistě na prodávajícím.Nový občanský zákoník z pohledu elektrotechniků (5. část – dokončení)Nejčastěji používané typy smluv Mgr. Radek Roušar, prezident ESČTento závěrečný díl seriálu zaměřeného na NOZ čtenářům přiblíží některé nejčastěji užíva-né typy smluv. Zřejmě není sporu o tom, že asi nejčastěji používaným typem smluv je kup-ní smlouva a v oblasti elektrotechniky podle terminologie původního OZ smlouva o dílo a smlouva mandátní. Tyto tři typy smluv tak budou předmětem aktuálního dílu.rium, že věc má být posuzována podle sta-vu v době přechodu vlastnických práv, není tedy důležité, zda v době podpisu smlouvy např. objednaný kámen ještě není vytěžen z kamenolomu, ale podstatné je, že v době přechodu vlastnictví je již předmětný ká-men vytěžen, a je tedy věcí movitou. Co se týče kupní smlouvy věci nemovité, zákon vyžaduje písemnou formu kupní smlouvy ve všech případech, kdy je vlastnické či jiné právo zapisované do veřejného sezna-mu (např. katastr nemovitostí). V případě nemovitých věcí je velmi zajímavé přede-vším nové ustanovení § 2129, které stano-vuje právo kupujícího na přiměřenou slevu, zjistí-li se, že pozemek nemá výměru sta-novenou kupní smlouvou. Zákonodárci tak v tomto paragrafu reagují na mnohé nedo-statky v katastrálních záznamech (obzvláš-tě v tzv. zjednodušené evidenci), nicméně v tomto ustanovení chrání i prodávajícího, který prodává v dobré víře podle zapsaných údajů v katastru, protože stanovuje, že v pří-padě chybně zapsané výměry v katastru se toto ustanovení použije pouze tehdy, je-li předem ujednáno ve smlouvě.§ 2129 (1) Kupující má právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, nemá-li pozemek výmě-ru určenou v kupní smlouvě. Nemá-li však pozemek výměru zapsanou ve veřejném se-znamu, má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, jen bylo-li to ujednáno.