18 ELEKTRO 10/2014 elektrotechnická praxe Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe Otázka 1:Máme dodat strojní zařízení (sušárnu) do zá- vodu (Brazílie), kde je napájení 3× 440 V/ /60 Hz. Potřebujeme napětí 230 V pro spo-třebiče, jako např. napájecí zdroj 230 V AC/ /24 V DC, osvětlení v sušárně apod., tak-že použijeme transformátor 440/230 V AC. Dále je třeba řešit ovládací obvody – nabí-zí se zde možnost použít napájení 230 V AC z transformátoru (obvykle používáme pro ovládací obvody napájení 24 V AC). Jde mi o přístup k obvodům 230 V AC na sekundární straně transformátoru. Je možné použít toto napájení jak přímo pro ovládací obvody stroje, tak pro napájení dalších zaří-zení, jako jsou světla a další zdroje?Jakou by měly mít v tomto případě vodi-če tohoto obvodu barvu? Pokud standardně používáme pro ovládací obvody 230 V AC červenou, tak bychom toto měli použít i pro obvody osvětlení, což je v podstatě normální silový, a ne ovládací obvod?Jak k tomuto problému přistoupit?Odpověď 1:Pokud není ve smlouvě požadováno ji-nak, předpokládáme, že při dodávce zaří-zení do Brazílie se budete řídit požadavky mezinárodní normy IEC 60204-1:2005, kte-rá je v ČR zavedená jako ČSN EN 60204-1 ed. 2:2007 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 1: Všeo-becné požadavky. Tato norma v čl. 15.2.2 určuje, jakým způsobem je možné napájet osvětlení stroje. V podstatě je tam uvedeno, že může být napájeno z vyhrazeného trans-formátoru nebo přes vyhrazené jištění nebo z ochranného oddělovacího transformátoru opatřeného vyhrazenými prostředky pro od-pojení primární strany, nebo zvnějšku. Z to-hoto hlediska by mělo být napájení obvodu osvětlení samostatné, a nemělo by se smě-šovat s napájením řídicích obvodů. Je pro to také logický důvod – zkrat v obvodu osvět-lení nesmí vyřadit z provozu řídicí obvod. Vodiče samostatného světelného obvodu by měly být v barvě černé.Otázka 2:Dělám projekt pro snížení emisí na kot-li v elektrárně. Mám napojit a ovládat mno-ho různých technologických zařízení. Pro-jekt zpracovávám pro technologickou firmu. Tato firma tvrdí, že u žádného technologic-kého zařízení není třeba tlačítko nouzového zastavení. Jde o – podle mě – velmi nebez-pečná zařízení, jako jsou např. drtiče, do-pravníky apod. Každý pohon má skříňku místního ovládání, ze které je možné pohon ovládat. Podle mého názoru je tlačítko nou-zového zastavení u takto nebezpečných za-řízení nutné, podle názoru technologické fir-my nikoliv. Ještě musím zmínit, že všechna zařízení budou zakrytovaná, ale v případě nutnosti lze kryt sejmout. Prosím o radu – má pravdu technologická firma, když tvr-dí, že tlačítka nouzového zastavení nejsou potřeba, či já, když tvrdím, že tlačítka nou-zového zastavení na místní ovládací skříň-ce musí být? Ještě je třeba podotknout, že po provoze jsou rozmístěna na únikových cestách tlačítka stop, kterými jsou vypíná-na všechna zařízení.Odpověď 2:Posouzení toho, zda je nutné u Vámi uváděných zařízení tlačítka nouzového za-stavení, vyžaduje zvážení veškerých mož-ných rizik na daných pracovištích. Vaše tvrzení je jistě závažné, prevence ohrožení lidského života nebo jenom zdraví je vždy na prvním místě. Naproti tomu je však nut-no vyhodnotit také, zda vybavením tlačít-ky nouzového zastavení se uvažovaným ne-šťastným událostem zabrání. Jaká je prav-děpodobnost, že bude člověk ohrožen? Je vůbec dovolen do blízkosti nebezpečných zařízení, když jsou v činnosti, přístup? Jaké je riziko, že se stroj rozeběhne, když se na něm pracuje? Jak je pravděpodobné, že bude v případě ohrožení lidského života nebo zdraví uvedenými zařízeními někdo nablízku? Nezabrání se uvedeným ohrože-ním tím, že obsluha a pracovníci přítom-ní v blízkosti strojů budou vědět, kde a jak mají zařízení vypnout? Jistě existuje mnoho podobných technolo-gických zařízení. Jaké jsou zkušenost s jejich provozem z hlediska bezpečnosti? Došlo na těchto zařízeních k závažným nehodám? Jaké jsou zkušenosti s použitím tlačítek nouzového zastavení v obdobných případech?Na uvedené otázky neznáme odpovědi, a proto ani nemůžeme vynést jednoznačný verdikt – tlačítka instalujte, nebo tlačítka ne-jsou třeba. Důležitá je otázka, kdo nese za celý pro-jekt odpovědnost. Pokud je to technologická firma, předložte jí Vaše stanovisko, že je třeba vybavit určitá pracoviště tlačítky nouzového zastavení a rozhodnutí ponechte na ní. Dopo-ručujeme však, abyste ještě spolu s pracov-níky této firmy s uvážením výše uvedených a dalších podobných otázek rizika ohrožení lidí zvážili. Podotýkáme, že na posouzení ri-zik existují technické normy (viz především ČSN EN ISO 12100) a je vypracována i celá řada metod.Otázka 3:1. Lze brát jako vyhovující řešení dále po-psanou situaci? Jde o posouzení strojního zařízení, které obsahuje elektrický rozváděč o rozměrech 550 × 450 × 250 mm. Spodní okraj rozvá-děče je ve výšce 2,0 m nad obslužnou ro-vinou. Výška rozváděče je 0,55 m. Pokud bych posuzoval stroj podle normy ČSN EN 60204-1 ed. 2, kde se v článku 11.2.1 mluví o přístupnosti a údržbě zaří-zení: „Tam, kde je požadován přístup pro pra-videlnou údržbu nebo seřizování, musí být příslušné přístroje umístěny ve výšce od 0,4 do 2,0 m nad obslužnou rovinou.“ Pokud je s hlediska samotné konstrukce stroje problém dodržet požadovanou max. výšku umístění elektrického rozváděče. Je dostačující, kdyby se do návodu na obslu-hu a údržbu stroje dala poznámka? Jako např.: „Pro pravidelnou údržbu nebo opravu stroje, která by vyžadovala přístup nebo manipulace v elektrickém rozváděči, je nutno z důvodu bezpečnosti použít pra-covní plošinu o výšce min. 0,6 m.“ 2. Dále se v ČSN EN 60204-1 ed. 2 v člán-ku 11.2.1 říká: redakce Elektro, Ing. Michal Kříž, informační systém pro elektrotechniky (iiSEL ® ),www.in-el.cz Obr. 1. K otázce 3 – dveře připevněné pantem s instalovaným ochranným pospojováním a)b)