16 ELEKTRO 10/2014 ze zahraničního tisku jů, agregátů a komponent. Tyto pracovní doby jsou v přímé souvislosti s (denním) okamžikem připojení požadované zátěže, resp. s rezervací času a příslušného výko-nu. Podrobný zátěžový požadavek speci-fický podle použití se zahrne do aplikačně- -specifického profilu. Profil využití defi-nuje zátěžově-specific-kou základnu projektu. Podle toho se vypracu-jí zátěžové profily jako denní, týdenní a měsíč-ní profily. Kromě toho také platí, že je třeba rozlišovat mezi roční-mi obdobími. Zvláště s ohledem na tzv. top-né období je smyslu-plné rozlišovat varia-bilitu topných zátěží v této době. Uvedené jmenovité tepelné vý-kony, popř. topná zá-těž se vztahují vždy na projektový případ, tj. např. při vnější teplotě –18 ° C. V praxi to ale vypadá tak, že tento maximální jmenovitý výkon je třeba pouze v několika málo dnech v roce, resp. v top-ném období. Základní a střední zátěže jsou nesrovnatelně menší. O důvod více praco-vat s agregáty, které jsou složené z několi-ka kompresorů. Tímto způsobem je možné např. vlastní elektřinou plně pokrýt základní zátěž a částečně i zátěž střední. Pro špičko-vé zátěže se využije externí elektřina z roz-vodné sítě. Toto platí obdobně také pro pří-slušné chladicí zátěže. Standardní používání teplovodního te-pelného čerpadla má v běžné domácnosti velmi přehledný profil, protože čerpadlo musí připravit v průběhu dne asi 160 l tep-lé vody. Rozdíly mezi zimním a letním ob-dobím jsou nepodstatné a lze je pro první hrubé posouzení zanedbat. Ovšem konfi-gurace zařízení se provede po létě, aby se umožnil solární ohřev fotovoltaickým zaří-zením prostřednictvím teplovodního tepel-ného čerpadla. Při požadovaném celkovém pokrytí je tře-ba přizpůsobit objem přípravy teplé vody vý-konu fotovoltaického generátoru tak, aby se přes den naakumulovala nejen večerní potře-ba teplé vody, ale aby také ještě byla k dis-pozici teplá voda pro ranní hodiny následu-jícího dne. Potenciál u neobytných budov Zvláštní potenciál poskytují některé neobytné budovy, kde se prosazuje decentrální energetický management. Jde např. o:– školy a denní školky a jesle,– nákupní střediska s velkou potřebou ener-gie na osvětlení,– velkoobchody s potravinami s velkými a četnými chladicími přístroji,– kancelářské a administrativní budovy.Všechny výše jmenované druhy budov mají díky svému typickému využití konstant-ní zátěžové profily, jako je např. energetická potřeba pro chladicí pulty v supermarketech. V tomto případě nesmí již v principu chybět kauzální posouzení fotovoltaiky a chlazení. Závěr Bez povšimnutí by přirozeně neměly zů-stat u všech posouzení místní klimatické pod-mínky s ohledem na očekávaný solární zisk. I ta nejmenší síla větru umožní energetic-ké zisky, i když slunce již nesvítí. Dokud bude akumulační technika ještě stále „v plenkách“, budou v centru pozornosti přirozeně letní spo-třebiče, neboť ty mohou díky fotovoltaice do-sahovat maximální míry krytí spotřeby. Jde obecně vedle ohřevu pitné vody bezesporu o chlazení a také vzduchotechniku místností. Decentralizovaná výroba elektřiny z obnovi-telných zdrojů energie v sobě skrývá potenciál většího krytí vlastní spotřeby, který by neměl být podceňován. Toto platí zvláště v případě dalšího rozvoje budov a využívání systémo-vě integrovaných technologií s ohledem na energetickou efektivitu a snižování emisí CO2. (foto: Kl)Stanovisko ESČ k odpovědnosti projektanta V časopise Elektro č. 6/2014 vyšel v rubrice Z praxe ESČ článek čestného prezidenta ESČ a soudního znalce pana Ji-řího Fialy, který byl nazván Odpovědnost a povinnosti projektanta, montážní firmy a provozovatele elektrických zařízení. Na tento článek reagoval v Elektru č. 8-9/2014 Ing. Jan Hlavatý. V rámci této reakce byla citována ustanovení nového občanského zákoníku (NOZ) a v závěru tohoto člán-ku bylo konstatováno, že si autor troufá tvrdit, „že je odpovědnost projektantů nu-lová“. S tímto závěrem ovšem nemůžeme souhlasit, neboť byť jsou citována ustanove-ní NOZ a jejich výklad je primárně správ-ný, je nezbytně nutné brát v potaz, že NOZ je pouze obecnou právní normou, týkající se mj. závazkového práva, ale pro diskuto-vanou oblast jsou zde další právní předpisy, na které je nutné brát zřetel na prvním mís-tě. V případě sporu mezi projektantem, zho-tovitelem a objednatelem by v dané proble-matice musel rozhodnout soud, který jediný smí vykládat zákon a jehož rozhodnutí je ze své podstaty nezávislé. Nedovedu si ovšem představit, že by soud ve specializovaném sporu upřednostnil pro výklad problemati-ky obecný právní předpis (NOZ) před práv-ním předpisem zvláštním (stavební zákon).V návaznosti na výše uvedené si tak do-volím ocenit autorovu reakci na danou pro-blematiku z úhlu pohledu NOZ, jak jsme ovšem již uvedli výše, s jeho závěrem o nu-lové odpovědnosti projektanta nemůžeme souhlasit, neboť nelze obecně konstatovat, že je možné pouze na základě citovaných usta-novení NOZ přenášet odpovědnost za chy-by v projektu na zhotovitele či objednatele.S Mgr. Radek Roušar, prezident ESČ