14 ELEKTRO 10/2014 ze zahraničního tisku Samozásobování elektřinou Moderní domovní technika pro obytné nebo neobytné budovy zahrnuje v současné době (podle příslušného profilu využití) kro-mě zásobování teplem a sanitárního vybave-ní téměř vždy také komponenty vzduchotech-niky místností. Potřeba elektrické energie se přitom vyskytuje nejen v podobě pomocné energie, ale ve stále větším měřítku také jako energie pro konečnou spotřebu. Rozlišení obytných a neobytných budov Pod pojmem obytné budovy se rozumí rodinné a bytové domy, ale také bytové jed-notky ve vícepodlažních budovách. Typic-kým případem je rodinný dům se čtyřčlen-nou domácností. Ve vícepodlažní bytové vý-stavbě jsou užitné plochy určitě menší a také se mění počet obyvatel (spíše směrem dolů), vybavení je přehlednější a komprimovanější. Požadavky jsou však podobné a liší se pou-ze kvantitativně. Neobytné budovy je třeba chápat mnohem komplexněji. Kancelářské prostory, nákup-ní střediska, správní budovy a prodejny jsou ve svých žátěžových profilech nejméně vari-antní. Všeobecně by se daly neobytné budo-vy definovat tak, že v nich lidé sice nebydlí, ale zdržují se v nich. K nim je tedy možné přiřadit např. školy, denní jesle atd. Změny sociálně-kulturních struktur různých domo-vů (tím nejsou rozhodně míněny pouze do-movy důchodců) až po vícegenerační domy nutně vyžadují diferencované posouzení, ne-boť v těchto případech se typologie obytných nebo neobytných budov často značně překrý-vá. Průmyslová a procesní technika je přitom vyloučena a vyžaduje spíše posouzení jako zvláštní stavba.Největší shoda obytných nebo neobytných budov je v tom, že jedny jak druhé potřebu-jí energii a zdroje. Za účelem názorného vy-světlení základního potenciálu možností de-centralizovaného napájení je tento příspěvek zaměřen na bytovou výstavbu. Samozřejmě se z popisovaných skutečností dají také od-vodit některé možnosti a potenciály pro ne-bytovou výstavbu.Potřeba pomocné energie a energie pro konečnou spotřebu v domovní technice Podíl pomocné elektrické energie pro komponenty a přístroje domovní techniky je v porovnání s energií pro konečnou spo-třebu velmi přehledný a zahrnuje v podstatě oběhová čerpadla vytápění, cirkulační čerpa-dla a regulační členy, jako např. přepojovací, rozvodné a termostatické ventily. Největším spotřebičem pomocné elektřiny v bytové vý-stavbě bylo ještě před několika lety oběhové čerpadlo vytápění, a to díky svému konstat-nímu způsobu provozu během topné sezóny. V současné době se ale prosazují energetic-ky efektivní, otáčkově řízená oběhová čerpa-dla, které spotřebují pouze zlomek elektrické energie oproti dosud používaným čerpadům. Zatímco stupňovitě řízená oběhová čerpadla vytápění mívají příkon 80 W i více, moderní otáčkově řízená oběhová čerpadla se spoko-jí s příkonem maximálně 20 W, v praxi je to většinou ještě podstatně méně.Součástí změn v energetické politice Ně-mecka je nejen požadavek na pokrytí pomoc-né energie z obnovitelných zdrojů energie, ale také se důsledně vyžaduje kompletní zásobo-vání energií pro konečnou spotřebu. Z tohoto důvodu je v dalším textu věnována pozornost také tomuto tématu. Teplo již dávno nepochází pouze ze sa-motných spalovacích procesů. Úspěšně etab-lovaná technika tepelných čerpadel umožňu-je v současné době využívat teplo pocházející z okolního prostředí jako alternativu k fosil-nímu spalování. Díky tomu je nyní možné dokonale vybavit obytné domy pouze jed-nou formou energie – decentrálně vyrobenou elektrickou energií. Elektrické veličiny zátěže domovní techniky Největší zátěže lze zjistit zvláště při výro-bě tepla pomocí vytápěcích tepelných čerpa-del. Zátěžové požadavky se liší nejvýrazněji také s ohledem na nezbytný jmenovitý tepelný výkon. Energeticky efektivní rodinný dům pro čtyři osoby s obytnou plochou 150 m2 a běž-ným vybavením by v případě dimenzování ne-měl potřebovat víc než 6 kW instalované topné zátěže. Čím menší je potřeba tepla, tím men-ší je potřeba energie pro konečnou spotřebu, a tím větší podíl krytí vlastní spotřeby zaří-zení vyrábějícího elektřinu může odpadnout. U tepelného čerpadla pro ohřev pitné vody je např. potřeba elektřiny zřetelně menší než u klasických elektrickkých bojlerů, nebo do-konce u průtokových ohřívačů. Nejmenší po-třebu elektrické energie pro konečnou spotře-bu má vzduchotechnika místností v obytném domě. Zdaleka největší potřebu má naproti tomu elektrický průtokový ohřívač pro více od-běrných míst, a to ještě ve velmi krátké době. Další rozdíly lze zjistit ve velikosti napě-tí, jako např. u zmíněného průtokového ohří-vače. Zatímco vytápěcí tepelné čerpadlo po-žaduje zpravidla napětí 400 V při frekvenci 50 Hz, stačí teplovodnímu tepelnému čerpadlu z německého originálu časopisu de, 11/2013, vydavatelství Hüthig & Pflaum Verlag GmbH München, upravil Ing. Josef Košťál, redakce Elektro Pro optimalizaci vlastní spotřeby fotovoltaického nebo větrného zařízení je třeba exaktně posoudit požadavky kladané na spotřebiče domovní techniky. Různé zátěže jsou poža-dovány v různých časech. Plánování provozu fotovoltaického, resp. větrného generátoru s akumulátorem elektrické energie vyžaduje u domovní techniky konfiguraci celého systé-mu a znalost zátěžového schématu v závislosti na čase.