ELEKTRO 10/2014 9 referáty Radové v úložišti Jistě není tajemstvím, že energetická koncepce České republiky stojí a padá s výrobou elektřiny z jádra. Jaderná energetika však ne-zajímá pouze odborníky, ale často je v centru pozornosti médií hlavně v souvislosti s jadernými katastrofami, jako byl např. Černobyl nebo v nedávné době japonská jaderná elektrárna Fukušima. Energie já-dra se však nevyužívá pouze v energetice, ale lze se s ní setkat v za-řízeních sloužících pro nejrůznější účely (např. v oblasti výzkumu, medicíny apod.). Všechna tato jaderná zařízení však produkují kro-mě svého užitečného výstupu také radioaktivní odpad (RAO). O této „odvrácené straně“ jádra se již tak mediálně mnoho nemluví, ale jde o fenomén, který zasluhuje oprávněně pozornost. Co se tedy děje s ja-derným materiálem poté, co „vyhoří“? Kdo zajišťuje jeho likvidaci? Kam se RAO ukládá? Kdo je kompetentní s ním nakládat a kdo zajiš-ťuje jeho správu? Na tyto a ještě další otázky dostali odpověď členové Redakční rady časopisu Elektro při návštěvě jednoho z provozovaných úložišť RAO v České republice – Úložiště RAO Richard (viz obr.). Úložiště Richard se nachází v prostorách bývalého vápencového dolu pod kopcem Bídnice u Litoměřic. Zabírá jen malou část (necelé 2 km) bývalého důlního komplexu Richard I, II a III, který má více než 40 km chodeb a překopů. Důl Richard má velmi zajímavou historii – kromě těžby sloužil v minulosti i jako podzemní nacistická továrna. V současné době se Richard využívá výhradně k ukládání institucionálních radioaktivních odpadů (tedy odpadů vznikajících v průmyslu, zdravotnictví, zemědělství apod.). Část historických odpadů z let 1965 až 1985 již byla přemístěna do speciálně upravených prostor a defini-tivně zabetonována. Richard slaví letos 50 let od svého vzniku (1964) a za celou dobu provozu zde nedošlo k žádnému překročení radiačně- -hygienických limitů. Je to mj. také proto, že jsou zde přísně dodržo-vány všechny platné předpisy a limity pro ukládání a provoz úložiště. Úložiště Richard je v kompetenci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), což je organizační složka státu zřízená na zákla-dě § 26 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Posláním SÚRAO je zajišťo-vat bezpečné ukládání radioaktivních odpadů dosud vyprodukovaných i budoucích v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí. Kromě provozu všech úložišť SÚRAO, vedení evidence uložených odpadů a správu odvodů za uložené od-pady na jaderný účet připravuje hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé palivo a také koordinuje výzkum a vývoj v oblasti nakládání s radioaktivními odpady.Tato ojedinělá akce byla pro členy Redakční rady časopisu Elektro nejen příjemným zpestřením jejich velmi přínosné – přestože dobro-volné – práce v oblasti zlepšování obsahové kvality časopisu, ale také poučným exkurzem do tajů nakládání s radioaktivními odpady. Velkou zásluhu na zdaru celé této akce mají zástupkyně SÚRAO (J. Petrová a T. Bečvaříková), které pro redakční rady vytvořily nejen příjemnou atmosféru v zajímavém prostředí, ale připravily i odbornou přednáš-ku o této problematice, včetně prohlídky úložiště Richard. [Foto a text Kl s využitím tiskových materiálů SÚRAO.]Richard slaví půl století Ve středu 10. září proběhla na úložišti Richard u Litoměřic oslava 50 let provozu. Podzemní prostory bývalého vápencového dolu slouží již od roku 1964 k ukládání nízko- a středněaktivních odpadů. Putují sem výhradně institucionální odpady, vznikající ve zdravotnictví, ze-mědělství, při průmyslové činnosti a výzkumu. Ročně se v Richardu uloží průměrně 300 obalových souborů.„Hlavním kritériem provozu je za všech okolností bezpečnost,“ říká Ing. Martin Březina, vedoucí provozu úložišť. Ukládání i provoz úlo-žiště podléhají řadě přísných předpisů a limitů, na jejichž dodržová-ní dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Český báňský úřad. „Nepřetržitě probíhá posuzování lokality z hlediska seismici-ty, sleduje se geotech-nická stabilita důlní-ho díla, monitoruje se hydrogeologické pro-středí horniny i jejího okolí, probíhá měře-ní koncentrace rado-nu a tritia v ovzduší, ve vodě i na povrchu, měří se záření a povrchová aktivita,“ vyjmeno-vává Ing. Martin Březina. Všechny sledované položky jsou hluboko pod stanovenými limity.Akce se zúčastnil i Mgr. Ladislav Chlupáč, starosta Litoměřic, které se společností SÚRAO úzce spolupracují. V podzemí města tak mohla být vybudována expozice „Důl Richard v proměnách času v Litoměřicích“ přibližující návštěvníkům proměny dolu v průběhu času a provoz úložiště. Návštěvníky láká především období nacistic-ké válečné továrny.[Tiskové materiály SÚRAO.]Redakční rada časopisu Elektro s doprovodem v úložišti Richard Pomník Emilu Kolbenovi Nekonvenční pomník významnému českému elektrotechnikovi a průmyslníkovi Ing. Emilu Kolbenovi, dr. h. c., byl odhalen 10. září 2014 v Praze – Vysočanech na křižovatce Sokolovské a Freyovy uli-ce. Emil Kolben (1862 Strančice – 1943 Terezín) vystudoval elektro-techniku a strojnictví na německé technice v Praze. Po studiích získal stipendium, díky kterému se mu podařilo poznat průmyslové podni-ky v Evropě a následně odcestovat do USA. Zde zpočátku cestoval, ale brzy ho zaměstnal ve své firmě vynálezce a podnikatel Thomas Alva Edison. U Edisona se Kolben vypracoval na pozici vedoucího inženýra laboratoří. Sezná-mil se zde s dalším významným elektrotechni-kem té doby, vynálezcem asynchronního střída-vého elektromotoru Nikolou Teslou. Po návratu do Evropy pracoval Kolben ve Švýcarsku u fir-my Maschinenfabrik Oerlikon. V roce 1896 se i s rodinou vrátil do Čech a založil ve Vysoča-nech u Prahy elektrotechnickou firmu. Na rozdíl od Edisona byl Kolben, ovlivněný i Nikolou Tes-lou zastáncem a propagátorem střídavého proudu. To se ukázalo jako nesmírně předvídavé a jeho firma neustále rostla. V roce 1921 se spo-jila s Českomoravskou strojírnou do firmy Českomoravská – Kolben a v roce 1927 s firmou Breitfeld – Daněk do koncernu ČKD. Osud-ným se Emilu Kolbenovi stala okupace roku 1939, kdy byl pro svůj židovský původ nucen odejít z vedení ČKD a v roce 1943 byl deporto-ván do koncentračního tábora v Terezíně, kde v červenci 1943 zemřel.Pomník v pražských Vysočanech má podobu skleněných desek, jejichž obrys a potisk jsou inspirovány fotografií z Kolbenova ame-rického pobytu. Kolben na fotografii stojí v čele skupinky mužů, je-jichž je nepopiratelným vůdcem.(text a foto mp)Prohlédněte si videoklip na webu v elektronické verzi