ELEKTRO 8-9/2014 93 retro Elektro Závěrečné shrnutí Historický průřez elektrotechnickými předpisy vypracovávanými odborníky v prů-běhu posledních asi 100 let poskytuje součas-ným i budoucím generacím elektrotechniků důležitý základní přehled historického vývoje odborné terminologie i výpočtové základny pro ochrany před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí (části elektrických za-řízení, které nejsou určeny, konstrukčně na-vrženy k vedení elektrického proudu) elek-trických zařízení se zaměřením na ochrany uzemnění transformoven vn/nn a ochrany v distribučních sítích rozvádějících z nich elektřinu.Aby mohl být vývoj ochran uvedených v článku popsán v historickém kontextu, bylo nezbytné se zmínit o prvních druzích ochran, které vzniku ochran zmiňovaných článkem předcházely. Těmito ochranami v roce 1920 a 1923 byly ochrana izolací živých částí a uzemnění kovových částí elektrických za-řízení.V historickém průřezu je také možné, s jistou skepsí, sledovat, jak z právního hle-diska klesal význam elektrotechniky, a to pře-vodem z paragrafového (zákonného) znění jednotlivých článků na znění, s trochou nad-sázky řečeno, „nezákonných“ (nestanovených zákonem) elektrotechnických ustanovení.Každý elektrotechnik si na základě to-hoto článku – porovnání norem na prahu 20. a 21. století – jistě uvědomí, jak mnoho se během jednoho století rozšířily poznatky v elektrotechnickém oboru i z toho vyplýva-jící nárůst požadavků na získání, trvalý roz-voj a udržování matematických i elektrotech-nických teoretických vědomostí i praktických dovedností.V současné době některé výpočtové vzor-ce v posledních normách již v sobě obsahu-jí prvky učiva vysokých elektrotechnických škol (ještě prozatím s vynecháním výpočtu impedance smyčky pomocí metody komplex-ních čísel), což může mnohým elektrotechni-kům působit při zkouškách odborné způso-bilosti podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. nema-lé komplikace.Také pro řešení tohoto problému elektro-technické cechy a sdružení na Moravě v Ko-moře elektrotechniků ČR vypracovaly návrh vyhlášky, a to včetně důvodové zprávy, kte-rá je v současné době uložena, ale nezařaze-na do legislativního procesu, na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR.Pro mladší, vnímavé čtenáře je jistě zají-mavý i neelektrický rozměr článku, kterým je podchycení historického vývoje ve změ-nách českého pravopisu na odborném elek-trotechnickém textu.S Technika v domácnosti (1)Elektrospotřebiče jsou našimi více než stoletými společníky Mgr. Lucie Střechová, Národní technické muzeum Postupné používání elektřiny na konci 19. století v průmyslu a dopravě vedlo ke hle-dání oblastí jejího dalšího využití. Přirozenou alternativou se stalo rozšíření elektrické ener-gie v domácnostech za účelem zmechanizování běžných prací v kuchyni, koupelně či při úkli-du. Nejdříve šlo o malé, drobné spotřebiče ne-náročné na konstrukci a materiál, s nabýváním zkušeností se produkce postupně rozšiřovala i na složitější přístroje. Počátek vývoje elektro-spotřebičů lze zařadit na konec 80. let 19. stole-tí, kdy německá firma AEG uvedla na trh svou první řadu drobných přístrojů pro domácnost. Mezi prvními domácími elektrospotřebiči byla ponorná ohřívadla, konvice, ohřívadla ondulač-ních želízek a zapalovače doutníků. Právě ten-to zapalovač si dokonce jako svůj první elek-trospotřebič zakoupil na hospodářské výstavě v Berlíně německý císař Vilém II.První spotřebiče však vypadaly jako přesná kopie míšeňského porcelánu. Poniklované či mosazné materiály byly tvarovány do buclatých tvarů ozdobených množstvím florálních motivů. Průmyslově vyráběným spotřebičům ale tento styl příliš neslušel a při porovnání s vývojem mo-derní společnosti na počátku 20. století vypadaly zastarale, ačkoliv šlo o prodejní novinky. Proto tehdejší generální ředitel AEG Emil Rathenau přizval ke spolupráci na přetvoření podoby ně-kterých výrobků a celého výrazu firmy architek-ta Petera Behrense (1868–1940). Ten navrhl no-vou řadu elektrospotřebičů pro domácnost a stal se autorem známého plástvového loga firmy.Spotřebiče získaly moderní zjednoduše-ný vzhled, který více odpovídal jejich funk-ci. Ikonou této nové řady produktů se v roce 1911 staly šestiboké varné konvice s rukoje-tí dekorativně a účelně opletenou lýkem. Jed-nu z konvic mohou zájemci obdivovat i ve stá-lé expozici Technika v domácnosti Národního technického muzea v Praze na Letné, neboť je součástí jeho sbírek.V Čechách měla výroba drobných elektro-spotřebičů také nezanedbatelnou tradici, když rozšiřující se domácí pomocníky začala v roce 1911 vyrábět děčínská firma Jeka. V polovině 20. let svůj výrobní záběr rozšířila i pražská Českomoravská – Kolben, a. s. a na počátku 30. let se v období krize, kdy bylo třeba hledat nová odbytiště, přidalo mnoho drobných vý-robců, mezi nimi např. libeňská firma Blažek a Čížek. Ta se proslavila svými varnými konvi-cemi ladných tvarů, ovšem v době, kdy již byly téměř standardním vybavením městské prvore-publikové domácnosti. Cena konvice se v zá-vislosti na jejím objemu a výrobci pohybovala mezi 125 a 230 korunami, takže si ji z průměr-ného týdenního platu 280 korun mohl dovo-lit pořídit i kvalifikovaný dělník. S Pohled do výkladní skříně prodejny AEG České patenty …Ačkoliv je stavebnice Merkur, jejímž před-chůdcem byl Inventor, známa již skoro sto let, na popularitě mezi malými i velkými konstruk-téry dodnes nic neztratila. Díky své variabili-tě a technické propracovanosti rozvíjí tvůrčí činnost a fantazii. Za hodiny strávené stavbou bagrů, kolesových rypadel, nákladních auto-mobilů a spousty dalších modelů její uživatelé vděčí Jaroslavu Vanclovi, který si nechal svůj vynález dětské kovové stavebnice patentovat.Stavebnice Inventor se začala vyrábět v roce 1920, o pět let později byla přejme-nována na Merkur. Na přelomu 30. a 40. let minulého století stavebnice získala mezi dět-mi obrovskou popularitu a počet součástek neustále narůstal. V současnosti její nynější výrobce, společnost Merkurtoys z Police nad Metují, nabízí celou řadu stavebnic, z nichž téměř polovina směřuje na zahraniční trhy. Zajímavé je, že Otto Wichterle, český vy-nálezce kontaktních čoček, z Merkuru po-stavil v roce 1961 svůj první přístroj na vý-robu čoček.O ÚPV V září 2014 slaví Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV), původně známý jako Patentový úřad, 95. výročí svého založení. Jeho cílem je ochrana práv, která se vztahu-jí k průmyslovému vlastnictví, pod nímž je možné si představit nejen patenty a vyná-lezy, ale také ochranné známky či průmys-lové vzory. Právě díky činnosti tohoto úřa-du existují významné české vynálezy, které mnohdy změnily svět.Úřad průmyslového vlastnictví je or-gánem státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví, který plní funkci národního patentového a znám-kového úřadu. Navazuje na činnost Patent-ního úřadu, založeného před 95 lety v Pra-ze. ÚPV rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzo-ry, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede přísluš-né rejstříky o těchto předmětech průmyslo-vých práv. Získává, zpracovává a zpřístup-ňuje patentové informace, usiluje o zvyšo-vání mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky účinnou kampaní k roz-šíření povědomí o významu a optimálních způsobech využívání systému průmyslově-právní ochrany.http://www.upv.cz Stavebnice Merkur