92 ELEKTRO 8-9/2014 archiv jeny s ochranným vodičem, ale jejichž prostřednictvím může dojít ke vzniku poruchy mezi živým vodičem a zemí,U0 jmenovitá hodnota střídavého napětí vodiče (efektivní hodnota) proti zemi.Jako čtvrtá v pořadí je v článku 411.4.4 do podkapitoly 411.4 zahrnuta výpočtová podmínka: Charakteristiky ochranných pří-strojů a impedancí musí splňovat podmínky dané vztahem:Zs × Ia ≤ U0 (Ω; A, V) (23)kde Zs je impedance smyčky obsahující: – zdroj, – vodič vedení až k místu poruchy, – ochranný vodič mezi místem poruchy a zdrojem;Ia proud vyvolávající automatickou funkci přístroje způsobujícího odpojení v době stanovené ve 4.3.2.2 nebo 411.3.2.3; jestliže je použit proudový chránič, je tímto proudem (Ia) jeho jmenovitý vy-bavovací reziduální proud zajišťující od-pojení v době stanovené ve 4.3.2.2 nebo 411.3.2.3;U0 jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče proti zemi.Ke vzorci (23) norma uvádí dvě poznám-ky.První poznámkou, týkající se hodnoty Ia pro proudové chrániče instalované v elek-trických obvodech, odborníci vysvětlují, že doby odpojení uvedené v tab. 3 (v normě Tabulka 41) popisované normy se vztahu-jí nikoliv k jmenovitým vybavovacím reziduálním (unikajícím) proudům, ale k před-pokládaným poruchovým proudům, které jsou oproti jmenovitým hodnotám uvede-ným na štítku proudových chráničů podstat-ně vyšší (obvykle 5IΔn).Co to znamená pro praxi?Elektrotechnický výpočtář nemůže (ne-smí) za hodnotu Ia dosadit např. hodnotu vybavovacího reziduálního proudu 30 mA uvedenou na štítku proudového chrániče, ale hodnotu pětkrát větší, tedy Ia = 5 × 30 mA = = 150 mA.Poznámka druhá je český národní do-plněk a stanovuje, že vztah (23) se považuje za splněný, jestliže pro vedení, jehož nejhor-ší provozní podmínky, které obvykle mohou přicházet v úvahu, jsou představovány maxi-mální provozní teplotou elektrického vedení Elektrotechnické předpisy pro elektrické sítě v roce 2007 Na počátku 21. století se elektrotechni-ka a její bezpečnost nezadržitelně „řítí“ ku-předu mílovými kroky. A tak po necelých sedmi letech platnosti předchozí normy ČSN 33 2000-4-41 je třeba ji přepracovat na nor-mu, která mění název platný pro normu vy-danou v roce 1996:Kapitola 413 Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí čl. 413.1.1.1 Odpojení od zdroje citace: Ochranný prvek musí v přípa-dě poruchy mezi živou částí a neživou vodivou částí nebo ochranným vodičem zařízení samo-činně odpojit zdroj napájení … čl. 413.1.3 Sítě TN samočinným odpojením od zdroje v sítích (IT TT, TN) na „revoluční název“ kapitoly 411 Ochranné opatření: automatické odpojení od zdroje čl. 411.4 Síť TN, 411.5 Sítě TT. Veškeré podrobnosti této ochrany uvá-dí dokument:ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007-08 Elek-trické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem kap. 411 Ochranné opatření: automatické odpojení od zdroje kap. 411.4 Síť TN kap. 411.5 Sítě TT.Podle pořadí člán-ků v této normě je pro bezpečnost v síti TN zásadní nikoliv hodnota impedance smyčky, ale bezporuchovost uzemnění instalace, kte-rá závisí na spolehlivosti a účinnosti spojení podle čl. 411.4.1.411.4.1 V síti TN závisí bezporucho-vost uzemnění instalace na spolehlivosti a účinnosti spojení vodičů PEN nebo PE se zemí. Jestliže uzemnění je zajištěno veřej-nou nebo jinou napájecí sítí, dodržení po-třebných podmínek, které platí vně insta-lace, je na zodpovědnosti provozovatele distribuční soustavy. Mezi příklady těchto podmínek patří:a) vodič PEN je uzemněn v řadě bodů a je uložen takovým způsobem, aby to mini-malizovalo riziko jeho přerušení,b) výpočtová podmínka stanovená vzorcem:RB/RE ≤ 50 V/(U0 – 50 V) (Ω, Ω; V, V) (22)kde RB je elektrický odpor uzemnění sítě, tj. všech zemničů měřených paralelně,RE minimální odpor styku těch cizích vo-divých částí se zemí, které nejsou spo-t = 70 ° C, není impedance smyčky Zs počíta-ná nebo měřená při teplotě 20 ° C větší, než uvádějí vzorce (24) a (25). (Ω;–, V, A) (24)a 0 s 3 2 I Z U Norma pro tento vzorec určuje přesný vý-znam parametrů.1,5 × Zs × Ia ≤ U0 (–, Ω, A; V) (25)Norma pro tento vzorec nestanovuje přes-ný význam parametrů. V tomto vzorci je při-tom do součinitele 1,5 zahrnut součinitel oteplení vedení 1,2 a tzv. bezpečnostní sou-činitel 1,25, zahrnující (zohledňující) velmi malé hodnoty impedancí ve spojích apod.. i napěťový součinitel zatížené sítě.Co je důležité si zapamatovat pro reálnou praxi? Norma doporučuje počítat se vzorci (24) a (25) jak z hlediska projektování elek-troinstalací, tak z hlediska revizí. Z uvede-ného textu je zcela zřetelně patrné, že tato norma neulehčuje práci projektantům, mon-térům ani revizním technikům ve výpočtech impedance smyčky, neboť nově každý, kdo potřebuje zkontrolovat impedanci smyčky, musí již začít pracovat s proudovými charak-teristikami stanovenými výrobci jednotlivých typů přístrojů s ochrannou funkcí proti zkra-tu nebo přetížení.Poslední parametry, o kterých je v článku zmínka, jsou doby odpojení, které uvádí za-tím poslední norma elektrotechnické bezpeč-nosti ČSN 33 2000-4-41:2007:411.3.2.2 Maximální doba odpojení stano-vená v Tabulce 41.1 normy (zde tab. 4, uvede-ná v předchozím pokračování) platí pro kon-cové obvody, které nepřekračují 32 A,411.3.2.3 V síti TN je doba odpojení ne-přesahující 5 s dovolena pro distribuční ob-vody, pro které neplatí 411.3.2.2,411.3.2.4 V síti TT je doba odpojení ne-přesahující 1 s dovolena pro distribuční obvo-dy a pro obvody, pro které neplatí 411.3.2.2.Porovnáním tab. 4 s tab. 3 si čtenář udělá názornou představu, jak se při změnách no-rem vyvíjejí úpravy doby odpojení, kdy cílem je dosáhnout optimální bezpečnosti v elek-trických obvodech.Články normy, které pojednávaly o společ-ném uzemnění vn a nn, byly vypuštěny a jsou uvedeny v jiných normách, což je značně nepřehledné a komplikuje to práci soudním znalcům, projektantům, revizním technikům i ostatním pracovníkům v elektrotechnice ře-šícím tuto problematiku.Uzemnění distribučních transformoven Historie českých elektrotechnických normálií – předpisůIng. František Zoul, Hans Jürgen Höfer (7. část – dokončení)