48 ELEKTRO 7/2014 trh, obchod, podnikání Ochrana duševního vlastnictví v otázkách a odpovědích Proč je třeba chránit firemní duševní vlastnictví a co všechno je vlastně možné chránit?Ochrana duševního vlastnictví patří k oblastem, kterým by pod-nikatelé i obchodní a výrobní spo-lečnosti měli věnovat trvalou po-zornost. Preventivní péče a včasná ochrana inovativních řešení, ob-chodních značek a firemního know-how se rozhodně vyplácí. Je poměrně častá chyba, že podnikatel začne právní záležitosti spo-jené s ochranou řešit až ex post, tzn. teprve poté, co mu někdo výsledek jeho práce zcizí nebo na něm začne parazitovat.Duševní vlastnictví se dělí na dvě hlav-ní skupiny, a to na předměty práv autorských a předměty průmyslového vlastnictví. Předmě-ty autorských práv jsou např. autorská díla li-terární, umělecká, vědecká, u výrobních spo-lečností je to nejčastěji projektová dokumenta-ce, design nebo software. Mezi předměty práv průmyslových spadají patenty, užitné a prů-myslové vzory, práva na označení (obchodní firmy, ochranné známky, označení původu), ale také např. obchodní tajemství a know-how.Co je podle Vašeho názoru nejdůleži-tější a co je třeba ochránit v první řadě?Již při zahájení podnikání je třeba zvo-lit vhodnou obchodní firmu, provést i re-šerši v rejstříku zapsaných ochranných zná-mek, aby později nedošlo ke kolizi. Obchodní firma nemusí být nutně totožná s označe-ním, pod kterým bude firma uvádět na trh své výrobky nebo služby. Toto označení lze chránit registrovanou ochrannou známkou, ať již v ČR, v EU nebo jinde. Za nejcenněj-ší ochranné známky současnosti jsou pova-žovány např. APPLE, Coca-Cola, Google aj.U firem a institucí zabývajících se vývo-jem nebo výzkumem je důležitější ochrana inovativních technických řešení. Je možné volit mezi patentem a užitným vzorem, kte-rý má oproti patentu rychlejší proces získá-ní ochrany, ale naproti tomu kratší maximál-ní dobu ochrany. Jak nejlépe při ochraně postupovat?Nemá-li přihlašovatel rozsáhlé zkušenosti s ochranou duševního vlastnictví, je nejlepší využít odborné poradenství u patentového zá-stupce registrovaného v Komoře patentových zástupců ČR. Patentový zástupce provádí re-šerši novosti vynálezu, přičemž se také zjistí, zda nový výrobek nebude po uvedení na trh porušovat patentová práva třetích osob. Paten-ty nalezené při rešerši slouží také jako inspirace pro další vývoj. Pa-tentová ochrana je silně formalizo-vaná a bez pomoci zkušeného pa-tentového zástupce v podstatě není možné sestavit takovou patentovou přihlášku, která by vedla k uděle-ní silného patentu, jehož cílem je legální a účinný monopol na trhu.Je pravda, že patentem je možné chrá-nit jen velmi složité výrobky založené na nových vědeckých objevech?Patentem lze chránit i v podstatě jedno-duché výrobky, látky či zařízení, jestliže jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnos-ti a jsou průmyslově využitelné, což jsou zá-kladní kritéria patentovatelnosti. Jako příkla-dy jednoduchých, ale úspěšných patentů lze uvést např. kancelářskou sponku, plastový za-tloukací háček do zdi nebo trhací uzávěr ple-chovek na nápoje.Je možná ochrana i v zahraničí? V České republice je pro ochranu přísluš-ný Úřad průmyslového vlastnictví. V zahra-ničí se ochrana patentů realizuje prostřed-nictvím mezinárodních dohod. V Evropě lze získat evropský patent na základě Evropské patentové úmluvy nebo lze postupovat podle smlouvy o patentové spolupráci, podáním tzv. PCT mezinárodní přihlášky, která je účinná i mimo Evropu. Nevýhodou ochrany v zahra-ničí jsou vyšší náklady, na rozdíl od ČR, kde je ochrana cenově dostupná i pro začínající podnikatele nebo pro fyzické osoby. Naopak finančně výhodná je registrace ochranné známky pro celou EU (tzv. komu-nitární známka) nebo průmyslového vzoru společenství (tzv. komunitární vzor). Tyto re-gistrace jsou velmi časté a využívané i pod-nikateli z České republiky.Má patentová ochrana i nějaké nevý-hody?Udělení patentu lze chápat jako určitou společenskou dohodu mezi státem a majitelem patentu. Majitel patentu získá časově omezený monopol (maximálně dvacet let), ale naproti tomu musí své řešení popsat v patentové při-hlášce a tento popis se po zveřejnění patentové přihlášky stává zdrojem informací pro ostatní soutěžitele. Je tedy třeba vždy zvážit, zda své řešení chránit, nebo raději dobře utajit. Mezi nevýhody patentové ochrany patří i již zmiňo-vaná časově omezená platnost ochrany (patent dvacet let, užitný vzor deset let).A co ochrana hudby, textů, výtvarných a grafických návrhů?Jsou chráněny autorským právem, kte-ré se na rozdíl od předmětů průmyslového vlastnictví nikde neregistruje. Lze ale dopo-ručit registraci autorských děl u notářů nebo u hromadných správců autorských práv z dů-vodu prokázání autorství při případném spo-ru. K užití cizích autorských děl je zásadně třeba souhlas autora nebo organizace, která ho zastupuje. Dalším problémem v oblasti autorských práv jsou poplatky za televizní a rozhlasové přijímače umístěné v kance-lářích a provozovnách – je třeba kontakto-vat OSA a uzavřít smlouvu na úhradu těch-to poplatků.Jakých chyb se podnikatelé nejčastěji dopouštějí a co je možné doporučit, aby se jich vyvarovali?Nejčastější chybou je to, že se výrobek nebo značka nechrání včas. U patentů jde o problém zcela zásadní – po uvedení výrobku na trh již patentová ochrana není možná, protože není splněn požadavek novosti. Dále by mělo být samozřejmostí, že před zahájením jakéhoko-liv vývoje nebo výzkumu se provede důkladná patentová rešerše. Bohužel se ne vždy setká-váme s tímto přístupem. Nakonec bych dopo-ručil, aby rozsah zejména zahraniční patento-vé ochrany byl vždy úměrný očekávaným ex-portním prodejům a aby majitel patentu počítal i s tím, že práva z patentu bude třeba soudně vymáhat a nést finanční náklady s tím spojené.Můžete uvést nějaký příklad dobré ochrany duševního vlastnictví ze své praxe?Samozřejmě je jich celá řada, ale jako pří-klad tzv. best practice bych zmínil relativně malou českou společnost zabývající se úpra-vami osobních automobilů pro vozíčkáře. Po zápisu užitného vzoru v ČR a udělení evrop-ského patentu na velmi dobře technicky vy-řešenou sklopnou nájezdovou rampu do auta typu pickup se o výrobek začala zajímat brit-ská společnost, která je evropským lídrem na trhu v oblasti úprav pro handicapované oso-by. Nakonec česká společnost poskytla brit-ské firmě finančně velmi dobře ohodnocenou licenci a řešení se rozšířilo do celé Evropy. V současné době se na základě uděleného evropského patentu také aktivuje právní po-stup proti jiné německé společnosti, která ře-šení rampy začala bez souhlasu majitele pa-tentu kopírovat.http://www.patentcentrum.cz Ing. Jiří Sedlák, Evropský patentový a známkový zástupce PatentCentrum Sedlák & Partners, s. r. o.