24 ELEKTRO 7/2014 výměna zkušeností AS Vítr Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte-ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří-zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro-vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- -5-51 ed. 3 (tab. 16).Pro srovnání:Beaufortova20) stupnice pro odhad síly (rychlosti) větru bez užití přístrojů udává rychlosti větru ve stupních Beauforta podle jeho snadno pozorovatelných projevů na moři či souši, tj. podle účinku větru na různé ob-jekty – viz tab. 17 (pramen: http://cs.wikipe-dia.org/wiki/Beaufortova_ stupnice).Pozn.:ČSN 33 3220:1987 Elektrotechnické před-pisy. Společná ustanovení pro elektrické sta-nice + a:1990 + Z2:2002 uvádí v čl. 2.3.6, že rychlost větru až do výšky 20 m nad terénem nepřesahuje 30 m/s.Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát a v protokolu uvádět:– podklad použitý pro stanovení max. rych-losti větru v daném prostoru (lokalitě),– ochranná opatření při případném uplatňo-vání příslušných tříd VV AE Výskyt cizích pevných těles anebo i AF Výskyt koroziv-ních nebo znečišťujících látek,– ochranná opatření při případném uplat-ňování VV AD3 Vodní tříšť v situaci, kdy jde o prostory plně nechráněné proti pově-trnostním vlivům – např. prostory pod pří-střeškem s AB8 Venkovní prostory a mís-ta plně nechráněná proti povětrnostním vlivům s nízkými i vysokými teplotami – s působením větrem zanášených vodních srážek včetně sněhu.Pozn. ke druhé a třetí odrážce:– Sama existence větru, jako jednoho vněj-šího činitele prostředí – VV AS, podle kte-rého by bylo třeba volit provedení elektric-kého zařízení, není relevantní. Jeho účinky se projevují až sekundárně, a to zejména v kombinaci s VV AE a/nebo i AF.– V situaci elektrického zařízení ve venkovním prostoru plně nechráněného proti povětr-nostním vlivům – takový prostor lze hod-notit jako Prostředí pod přístřeškem, by zařízení v něm umístěné muselo mít podle ČSN EN 60 529 odpovídající krytí, min. IPX3. Neboť bez jiných opatření není zanese-ní vodních srážek pod přístřešek vyloučeno.Pozor, v takovém případě je třeba větrem zanesené vodní srážky hodnotit jako vodu z jiných zdrojů než z deště – to proto, že pří-mým zdrojem jejího výskytu, resp. možnos-ti působení, není déšť samotný, ale vítr, kte-rý ji tam zanese. Proto je v takovém případě oprávněné uvést i uplatnění VV AD3.Podmiňující vazby s VV u všech tříd AS:– AB8 Venkovní prostory a místa plně ne-chráněná proti povětrnostním vlivům s níz-kými i vysokými teplotami,– AE Výskyt cizích pevných těles, konkrét-ně s jeho třídami 4 až 6,– AD3 Vodní tříšť,– AF Výskyt korozivních nebo znečišťujících látek, konkrétně s jeho třídami 3 a 4, jejich případné neuplatnění je třeba v protokolu zdůvodnit uvedením ochranných opatření!– BE2N2 Nebezpečí požáru hořlavých pra-chů – rozvířením jejich usazenin může i při BE2N2 vzniknout jejich výbušná koncen-trace a tento VV se mění na BE3N1 Ne-bezpečí výbuchu hořlavých prachů, navíc s rizikem zanesení mimo původně vyme-zené místo bez takové klasifikace21),– BE3N2 Nebezpečí výbuchu hořlavých ply-nů a par, kdy je jeho vlivem ovlivňován tvar původně stanoveného rozsahu i tvaru zóny.Požadavky na provedení Tabulka ZA.1N neuvádí.Při projektování stejně jako při provádění revizí elektrických instalací je třeba u tohoto VV dodržet a ověřovat obecné požadavky pod-le příslušných oddílů konkrétní části souboru norem řady ČSN 33 2000, včetně norem s ním a nebo s některou jeho povahou souvisejících.Doporučené lhůty pravidelných revizí podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3:Protože jde o vnější (venkovní) prostředí, jde vždy o lhůtu:– čtyři roky – analogie s 4.1.1 Prostředí ven-kovní anebo s 4.1.2 Prostředí pod přístřeš-kem v ČSN 33 0300.Závěr Vnějším vlivem AS3 končí část příspěvku věnovaná sedmnácti vnějším činitelům prostředí kategorie A. V dalším pokračování bude pozor-nost zaměřena na vnější vlivy patřící do katego-rie B Využití – rozuměno využití elektrického zařízení v různých podmínkách, a to povahám:A pro schopnost osob, B pro elektrický odpor lidského těla, C pro dotyk osob s po-tenciálem země a povaze D pro podmínky úniku v případě nebezpečí a v návaznosti na posledně jmenovanou doplněním o vnější vli-vy kategorie C konstrukce budov.(pokračování)20) Sir Francis Beaufort [boufért], kontraadmirál britského námořnictva (1774–1857).21) Klasifikace podle § 4 odst.1 písm. a) nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. aktuality Společnost RS Components posiluje nabídku. Společnost RS Components (RS) rozšířila nabídku propojovacích systémů pro automobilový průmysl o dvě řady propojo-vacích systémů od společnosti Delphi Au-tomotive.První z nových produktových řad spo-lečnosti Delphi Automotive v nabídce spo-lečnosti RS jsou konektory řady Delphi Weather Pack. Tyto elektrické konektory jsou utěsněné proti vlivům okolního prostře-dí a jsou konstruovány tak, aby odolávaly i náročným podmínkám, jako jsou extrém-ní teploty, chemické látky a kapaliny běž-ně používané v automobilovém průmyslu. V nabídce lze nyní nalézt také propojovací systém Delphi-Pack. Jde o vysoce kvalitní konektory v utěsněné i neutěsněné varian-tě, které jsou kompatibilní s automatickou montáží (montáž zatažením i zatlačením), dvoustupňovým krimpováním, kontrolou krimpování pomocí siloměru i automatic-kou identifikací a orientací dílů. Česká značka Remoska slaví 50 let. Padesát let uplyne letos v červenci od chví-le, kdy byla na Úřadu pro vynálezy (nyní Úřad průmyslového vlastnictví) zapsána ochranná známka pro unikátní český ku-chyňský spotřebič. Remoska se s malou přestávkou a úpravami, které stále respektu-jí původní geniálně prostou konstrukci, vy-rábí dodnes. Současná generace Remosek má navíc ještě o 20 % nižší spotřebu ener-gie a má i povrchovou úpravu v podobě nepřilnavé vrstvy Teflon.První Remosku sestrojil český elektro-technik Oldřich Homuta poté, co se ne-chal inspirovat varným hrncem, který vi-děl ve Švédsku. V roce 1964 získal spotře-bič ochran-nou známku REMOSKA ® . Celkem se jich v letech 1957 až 1991 vyrobi-lo přibližně 2,7 milionu. Výroba byla ob-novena v roce 1994 ve Frenštátu pod Rad-hoštěm. Česká Remoska je v současnos-ti úspěšná i ve světě. Na export jde zhruba 55 % produkce.