ELEKTRO 7/2014 19 lidé a Elektro Slavnostní otevření VTP Vysočina V posledních letech u nás přibylo několik nových vědeckotechnických parků (VTP), kte-ré vytvářejí skvělé podmínky pro aplikovatelnost vědeckého výzkumu v praxi a pro inovační snahy menších firem, které se chtějí svými neotřelými nápady prosadit na konkurenčním trhu.Chceme-li patřit mezi vyspělé moderní země Evropy, je třeba podporovat především uni-verzitní výzkum a vývoj. Prostřednictvím aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje a inovací, které jsou realizovány především v podnikatelském sektoru, jsou toto nezbytné pod-mínky pro ekonomický a technologic-ký rozvoj společnosti a její konkuren-ceschopnost. Univerzity jsou doda-vatelem nových vědeckotechnických poznatků a kvalifikovaných lidských zdrojů, podnikatelský sektor je jejich odběratelem a současně realizátorem v praxi. Teprve takováto dobře fungu-jící spolupráce může vést k ekonomic-ké a technologické nezávislosti společ-nosti a ke zvýšení její životní úrovně. Do této mozaiky dosud realizova-ných projektů VTP přibyl další důle-žitý díl – nový Vědeckotechnický park Vysočina (obr. 1). Jeho slavnostní ote-vření se uskutečnilo 4. června 2014 za účasti významných osobností Ener-goklastru, zástupců Kraje Vysočina, města Jihlava, Ministerstva průmys-lu a obchodu ČR, Krajské hospodář-ské komory Kraje Vysočina, Asociace inovačního podnikání a projektových partnerů z ČVUT a Mendelovy uni-verzity v Brně (obr. 2). Stavba VTP Vysočina patří k nej-modernějším parkům v regionu střed-ní a východní Evropy. Její využití se předpokládá zejména v oblastech technologií, energetiky, snižování energetické náročnosti, materiálové-ho inženýrství a biomasy. VTP Vysočina poskytuje 600 m2 kancelářské plochy a 1 780 m2 laboratorní plochy s přístrojo-vým vybavením za 145 mil Kč.Redakce Elektro se zeptala prof. Borise Šimáka, předsedy představenstva Energoklastr CTT Vy-sočina, o. p. s., a současně také vedoucího Kated-ry telekomunikační techniky ČVUT FEL v Praze (obr. 3), co pro něj znamená otevření VTP Vy-sočina:„Je to především obrovská příležitost pro uplat-nění nových výsledků výzkumu univerzitních týmů ve spolupráci s firmami sdruženými v Ener-goklastru. Je to ale také příležitost pomoci při roz-jezdu malým inovačním firmám, které si budou moci v tomto centru pronajmout kanceláře a za zvýhodněných podmínek využívat špičkově vybavené laboratoře i výrobní linky. Pro mě osobně je to radost, že se dobrá a smysluplná věc, na které jsme pracovali čtyři roky, dotáhla do úspěšného konce.“ VTP Vysočina má výhodnou strategickou polohu, neboť se nachází v centrální části kraje Vysočina, tedy napůl cesty mezi Prahou a Brnem. Toto by mohlo prospět také dalšímu roz-voji regionu. Primátor města Jihlavy Ing. Jaroslav Vymazal k tomuto řekl: „Prostřednictvím projektů, jako je VTP Vysočina, se Jihlava stává centrem inovačního průmyslu, pro jehož dal-ší rozvoj nabízejí potenciál zdejší průmyslové zóny.“Unikátnost projektu VTP Vysočina spočívá především v komplexnosti nabídky služeb, v so-lidním zázemí s velmi dobrou vybaveností jak po stránce pracovní, tak přístrojové, technolo-gické a servisní. Věda, výzkum, inovace, nejmodernější technologie – to vše je zde na dosah. Nezbývá tedy než popřát VTP Vysočina hodně úspěchů.(text a foto: Kl)Obr. 1. Nové vědeckotechnické centrum VTP Vysočina Obr. 2. Přestřižení pásky – symbolické zahájení provozu VTP Vysočina (zprava: Boris Šimák, ČVUT FEL Praha a Energoklastr CTT Vysočina, Eduard Muřický, MPO ČR, Jaroslav Vymazal, primátor Jihlavy, Libor Joukl, náměstek hejtmana Kraje Vysočina, Tomáš Prchal, ředitel Krajské hospodářské komory, a Jan Rakušan, Energoklastr CTT Vysočina)Obr. 3. Na otázky redakce Elektro odpoví-dal prof. Ing. Boris Šimák, CSc.Prohlédněte si videoklip na webu v elektronické verzi Prof. Ing. Daniel Mayer, DrSc., pracuje na Fa-kultě elektrotechnické ZČU v Plzni v oboru Teoretická elektrotechnika. Publikoval sedm knih a asi 320 časopi-seckých článků. Odborná veřejnost Vás zná jako skvělého pedago-ga a vynikajícího odborní-ka v oblasti teoretické elektrotechniky. Máte kromě této své profese nějakého koníčka?Zabývám se dějinami různých oborů elek-trotechniky, zejména genezemi objevů a peri-petiemi jejich vývoje, včetně osudu jejich pro-tagonistů. Hledání v archivech a v knihovnách a znovuobjevování zapomenutých idejí mne často vede ke vzrušujícím a téměř detektiv-ním příběhům, jejichž rozuzlení může prohlou-bit a upřesnit obraz současné elektrotechniky.Čím jste chtěl být jako dítě?Vzpomínám si, že v obecné škole jsem chtěl být prezidentem, k čemuž mne patrně inspiro-val portrét prezidenta T. G. Masaryka od Maxe Švabinského, který zdobil naší třídu. Později jsem se však spokojil s profesí elektrotechnika.Kdo Vás profesně nejvíce ovlivnil? Především můj otec (byl šéfkonstruktérem hydroalternátorů v plzeňské Škodovce), kte-rý mě již v dětském věku seznámil se zákla-dy elektrotechniky. Při studiu na ČVUT v Pra-ze jsem poznal výborné profesory, zejména prof. Dr. Zdeňka Trnku a prof. Dr. Jaroslava Kučeru. Oba vynikali vysokým morálním kre-ditem, byli špičkovými odborníky a jsou mými vzory.Co považujete za svou silnou stránku?Myslím, že neústupnost, jsem-li přesvěd-čen o správnosti svého názoru. Nevzdávám se.Čeho si nejvíc vážíte u spolupracovníků? Rád spolupracuji s lidmi, kteří mají pevný charakter, jednají fair play a mají smysl pro hu-mor. V oblasti odborné práce oceňuji zejména schopnost tvořivé práce a nekonformní myšle-ní při řešení problémů.Co považujete za svůj největší úspěch?Nikdy mi nevymizí z paměti šťastný oka-mžik z doby mých studií na ČVUT, kdy mi po složení zkoušky z teoretické elektrotechniky na-bídl profesor Trnka spolupráci a místo asistenta. Z nedávné doby je snad jistým úspěchem vy-dání mé knihy Aplikovaný elektromagnetizmus.Řídíte se nějakým životním krédem?Nemám životní krédo, ale je mi blízké např. krédo Tycha Braha: „Ni moc, ni bohatství, jen vědění je železa pevnější,“ nebo obdobné krédo J. E. Purkyně: „Knowledge is power.“Jakou hudbu máte rád? S potěšením poslouchám vážnou hudbu, např. Dvořákův Houslový koncert a moll nebo jeho Stabat Mater. Mám rád i klasický jazz.Vaše vědecká a pedagogické práce se do-čkala mnohých ocenění. Kterých si váží-te nejvíce?Ceny Františka Křižíka (ZČU v Plzni 2012), Medaile Bernarda Bolzana (Společnost pro dě-jiny věd a techniky 1990) a Zlaté medaile TU v Košicích. Jsem si však vědom, že „všechna sláva, polní tráva“.Je něco, co považujete za nejvýraznější historickou událost Vašeho života?Pro mne je významná skutečnost, že se mi (zatím) podařilo úspěšně proplout divokými pe-řejemi několika vážných nemocí.(Kl)