ELEKTRO 6/2014 49 celoživotní vzdělávání né a záporné polorovině rovnají. Zvláštní pří-pad střídavého průběhu je harmonický průběh, kdy se veličina v závislosti na čase mění pod-le funkce sinus nebo cosinus. Jestliže dochá-zí k přechodu z jednoho ustáleného stavu ke druhému, nastává přechodný děj. K přechod-nému ději dojde např. při vypínání určitých částí zařízení nebo naopak při připojení jisté části k elektrickému obvodu, popř. při poruše.Důležité je také prostředí, v němž sledo-vaný děj probíhá. Prostředí se popisuje veli-činami, které charakterizují jeho vlastnosti (např. měrná elektrická vodivost, permitivi-ta, permeabilita). Rozlišuje se lineární pro-středí, kdy zmíněné materiálové charakteris-tiky jsou konstantní, a nelineární, kdy mate-riálové charakteristiky závisejí na velikosti veličin popisujících fyzikální pole. Dále lze prostředí rozdělit na izotropní, tj. nezávislé na směru, a anizotropní, kde hodnoty mate-riálové charakteristiky jsou v různých smě-rech různé a jsou funkcí souřadnic. Příkla-dem anizotropního materiálu jsou polymerní látky a také např. kovové pláty válcované za-studena, jež se nejsnáze magnetují ve směru válcování. Uveďme ještě jeden parametr pro třídění prostředí, a tím je poloha. V homo-genním prostředí je v různých bodech hod-nota materiálové charakteristiky tatáž, naproti tomu v nehomogenním prostředí je v různých bodech hodnota materiálové charakteristiky různá a je funkcí polohy.Na počátku řešení úlohy je třeba zvolit vyhovující souřadný systém. Každý jistě zná pravoúhlou (kartézskou) soustavu souřadnic, u které jsou souřadné osy vzájemně kolmé a protínají se v jednom bodě (obr. 2). Tento systém je vhodný pro obecná uspořádání. Při pohledu na obr. 3 vzpomeňme na válcovou neboli cylindrickou soustavu se souřadnicemi r, , z, která je vhodná pro osově souměrné úlohy. Na obr. 4 je třetí možnost souřadnicové soustavy v prostoru – kulová (sférická) sou-stava, u níž jsou souřadnice obvykle označo-vány r, a a která je vhodná pro středově souměrná uspořádání.Podle prostorového průběhu lze rozlišit pole na homogenní, u něhož jsou veličiny, které ho charakterizují, nezávislé na geome-trických souřadnicích, jednorozměrné (jedno-dimenzionální) pole, kdy veličiny jsou funkcí jedné geometrické souřadnice (např. délky – souřadnice x, nebo poloměru – souřadnice r), dvojrozměrné (dvojdimenzionální), kdy veli-činy závisejí na dvou geometrických souřad-nicích (např. pole rovinné nebo rotačně sou-měrné), a trojrozměrné (trojdimenzionální), kdy veličiny jsou funkcí tří souřadnic.V příštím díle budou připomenuty základ-ní rovnice a zákony teoretické elektrotechni-ky a bude ukázáno, jak může při řešení úloh pomoci výpočetní technika.(pokračování)Nový občanský zákoník z pohledu elektrotechniků (2. část)Nový občanský zákoník (NOZ) obsahuje 3 081 paragrafů, které jsou rozčleněny do pěti částí. První část se nazývá Obecná část a jsou zde upraveny otázky typů osob, zastoupení, věcí a právních skutečností. V této části je pro budoucí pokračování tohoto seriálu nut-né především zdůraznit rozdělení osob. Oso-by nová právní úprava rozděluje na fyzické osoby a právnické osoby, dále také definuje pojem spotřebitel a podnikatel. Důležité je si v této souvislosti uvědomit, že fyzická osoba podle NOZ je člověkem, který má svou práv-ní osobnost od narození až do své smrti. Ob-dobně toto pravidlo platí i pro právnické oso-by, které mají svou právní osobnost od svého vzniku až po svůj zánik. Právnické osoby jsou vedeny ve veřejných rejstřících podle svého typu a mají povinnost do veřejného rejstříku zapisovat veškeré zákonem stanovené údaje.V první části NOZ je rovněž upraven po-jem spotřebitel, který následně hraje velmi významnou úlohu v závazkovém právu, a je tedy dobré vědět, kdo je podle nové právní úpravy spotřebitelem, protože každý elektro-technik při výkonu své činnosti musí mít na zřeteli, zda vykonává činnost pro podnikají-cí subjekt, či pro spotřebitele. Spotřebitel je v nové právní úpravě definován takto:(§ 419) Spotřebitelem je každý člověk, kte-rý mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu své-ho povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Z uvedené citace tak vyplývá, že při jed-nání s jakoukoliv osobou v rámci přípravy zá-vazkového právního vztahu je nutné si ujasnit, v jaké roli vystupuje. K vysvětlení použijme příklad. Pan Opička je jednatel společnosti s ručením omezeným, který vlastní ve svém výhradním vlastnictví dům, který využívá ke svému bydlení. Přijde-li elektrotechnik (živ-nostník) za panem Opičkou do kanceláře a bu-dou-li spolu uzavírat závazkový smluvní vztah ve vztahu k jeho firmě, jedná s panem Opičkou jako se zástupcem právnické osoby, nikoliv jako se spotřebitelem, avšak jestliže bude pan Opička v závěru jednání např. konstatovat, že má na závěr jednání ještě soukromou prosbu, která se týká jeho vlastního domu, který pou-žívá ke svému bydlení, je už pro tuto část jed-nání nutné nahlížet na téhož pana Opičku jako na spotřebitele, a tudíž dodržet veškeré nále-žitosti, které klade NOZ na podnikatele při uzavírání závazkových vztahů se spotřebiteli. Zmíněná oblast však bude předmětem jedno-ho z následujících pokračování tohoto seriálu.Druhá část NOZ se nazývá Rodinné prá-vo. V této části jsou ustanovení týkající se ob-lastí, jako je manželství, příbuzenství a švag-rovství, poručenství a jiné formy péče o dítě. Tato část v podstatě nahrazuje a dále rozvíjí původně platný zákon o rodině.Třetí část NOZ se nazývá Absolutní ma-jetková práva. Je rozdělena do tří hlav, kdy hlava první se zabývá absolutními majetko-vými právy všeobecně, hlava druhá věcnými právy a hlava třetí dědickým právem. V hla-vě druhé je např. definována otázka držby, vlastnictví, spoluvlastnictví (včetně bytové-ho spoluvlastnictví – zde je mj. ustanovení týkající se společenství vlastníků), věcných práv k cizím věcem (jako jsou právo stavby, věcná břemena, zástavní právo a zadržovací právo) a správy cizího majetku. V této čás-ti je vhodné upozornit na nový instrument, který může být zajímavým pro všechny, kdo uvažují o koupi nemovitosti. Tento nový in-strument se jmenuje „budoucí zástavní prá-vo“ a je definován v § 1341 takto:§ 1341 (odst. 1) Má-li se stát zástavou věc, k níž má zástavnímu dlužníku vzniknout zástavní právo teprve v budoucnu, vznikne zástavní právo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem.§ 1341 (odst. 2) Vyžaduje-li se ke vzniku zástavního práva zápis do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav a bylo-li tam zapsá-no budoucí zástavní právo, vznikne zástavní Struktura zákona a základní principy právní úpravy Mgr. Radek Roušar, prezident ESČV první části tohoto seriálu byla čtenářům přiblížena historie občanského zákoníku a před-ložen přehled zákonů, které nové znění nahradilo. V této části půjde o strukturu nové právní úpravy a také zde budou přiblíženy základní principy, o které se tato právní úprava opírá.