12 ELEKTRO 6/2014 elektrotechnická praxe Z praxe ESČ …Odpovědnost a povinnosti projektanta, montážní firmy a provozovatele elektrických zařízení 1. Odpovědnost projektanta Podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění k 1. lednu 2014 projektant podle § 159 odst. 2 odpovídá za:– správnost,– celistvost,– úplnost,– proveditelnost,– vliv projektu na životní prostředí,– technickou a ekonomickou úroveň projek-tovaného technologického zařízení,– bezpečnost díla (stavby).Projektant je povinen dbát právních před-pisů a obecných požadavků na výstavbu vzta-hujících se ke konkrétnímu projektovanému záměru – v našem případě k vyprojektova-nému elektrickému zařízení. Veškeré výpo-čty musí být vypracovány tak, aby byly kon-trolovatelné.Není-li projektant odborně způsobilý pro některou část projektové dokumentace sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat oso-bu s oprávněním pro příslušnou specializa-ci, která následně odpovídá za jím zpracova-ný návrh. Totéž platí i v případě vypracování protokolu o určení vnějších vlivů a stanove-ní prostředí, kterému projektová dokumen-tace musí odpovídat (jde o nedílnou součást projektové dokumentace).Protokol o určení vnějších vlivů je základ-ním dokumentem pro:– projektování a volbu, výběr elektrického zařízení a další úkony při zajišťování údrž-by a provozu,– pro montážní firmu k tomu, aby při reali-zaci díla posoudila, zda se kryje s projek-tovou dokumentací a stanovenými vnější-mi vlivy,– pro přípravu revizního technika na prove-dení výchozí revize a následně výkonu pra-videlných revizí, prohlídek a kontrol elek-trického zařízení.Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci jako celku tím není dotčena.2. Odpovědnost dodavatele díla – montáže Je vázán přesným dodržením všech dodá-vek podle vyprojektovaného zařízení. Případ-né změny musí vždy projednat s projektantem a ty musí být dodatečně schváleny. V opač-ném případě přejímá odpovědnost, kterou tímto snímá z projektanta.Pro závaznost norem ČSN platí, že zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, definuje v § 4 Českou technickou nor-mu jako dokument schválený pověřenou práv-nickou osobou pro opakované nebo stálé po-užití, vytvořený podle tohoto zákona a ozna-čený ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, a dále sta-novuje, že Česká technická norma není obec-ně závazná.Česká technická norma se stává harmoni-zovanou Českou technickou normou, přejí-má-li plně požadavky stanovené evropskou normou, nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, kte-rá byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikova-ných osob. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není sta-novena obecná povinnost jejich dodržová-ní. Taková povinnost závaznosti ČSN však může vyplynout z jiného právního aktu, např. odkazem na ČSN uvedeným v práv-ním předpisu.3. Odpovědnost provozovatele (majitele, zaměstnavatele)Je povinen provozovat a udržovat dílo v souladu s projektovou dokumentací, plat-nými technickými a právními předpisy, od-povídá za bezpečnost provozovaného za-řízení.Povinnosti jsou uloženy nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, z 1. 3. 2005, zejména rozsah kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav, rizik, stanovení rizik podle § 3 odst. 4 písm. a).Obdobné povinnosti ukládá zákon č. 309/ /2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmí-nek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) v platném znění, tj. zajistit, aby technická za-řízení, přístroje byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné, tato zaří-zení musí být pravidelně a řádně udržována, kontrolována a revidována.Elektrická technická zařízení podléha-jí jako vyhrazená zařízení podmínkám sta-noveným vyhláškou č. 73/2010 Sb. ze dne 15. 3. 2010 s účinností od 1. 6. 2010 (vyhláš-ka o vyhrazených elektrických technických zařízeních). Podle tohoto právního předpisu:– zařízení třídy I, skupiny A až D, lze uvést do provozu jen na základě odborného zá-vazného stanoviska organizace státního odborného dozoru (viz § 6a odst. 1 písm. a) zákona č.174/1968 Sb. ve znění pozděj-ších předpisů),– zařízení třídy II, skupiny E až J, lze uvést do provozu na základě výchozí revize vy-stavené oprávněným revizním technikem s příslušným osvědčením vydaným orga-nizací státního odborného dozoru; tato výchozí revizní zpráva musí být uložena u provozovatele po celou dobu životnosti zařízení.Provozovatel je povinen podle platných právních a technických předpisů a norem pra-videlně ověřovat technický stav a bezpečnost elektrického zařízení zajištěním výkonu opa-kovaných revizí v předepsaných normativních revizních lhůtách, popř. ve lhůtách stanove-ných ve vypracovaném a schváleném Pro-vozním řádu nebo Řádu preventivní údržby.Odkazy:[1] Zákon 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění k 1. 1. 2014.[2] Zákon 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů.[3] Nařízení vlády 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.[4] Zákon 309/2006 Sb., o zajištění dalších pod-mínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.[5] Vyhláška 73/2010 Sb., o vyhrazených elektric-kých technických zařízeních.Jiří Fiala, soudní znalec KSP elektrotechnika, ekonomika, čestný prezident ESČV rámci konzultačních dnů ESČ se na mne obracejí projektanti, provo-zovatelé, elektrikáři, revizní technici, vyšetřovací policejní orgány, justič-ní orgány i dodavatelé elektrických zařízení, kterým není zcela jasná od-povědnost za provoz dodaného a vyprojektovaného díla, kde uvádějí, že normy ČSN nejsou obecně závazné – tedy se nemusí vždy dodržovat. V tomto článku bude uvedeno obecné vysvětlení k této problematice.