22 ELEKTRO 4/2014 ze zahraničního tisku Solární chlazení Především v zemích nacházejících se geo-graficky ve slunečním pásmu platí fotovoltai-ka jako prioritní volba pro pohon větráků, kli-matizací a chladicích jednotek. Právě v těch-to „horkých“ zemích prudce stoupá potřeba elektřiny v poledních hodinách, kdy klimati-zační přístroje běží na plný výkon. Důsled-kem jsou příliš vysoké ceny za polední elek-třinu. Toto je např. důvodem, proč se staví nové elektrárny na jihozápadě USA převážně s využitím fotovoltaiky. Jejich solární zisk se téměř ideálně kryje s křivkou potřeby a sli-buje provozovatelům elektrárny značný zisk. Také v Německu stoupá okamžitá cena elek-třiny na lipské burze v průběhu dopoledne a v pozdním odpoledni opět klesá. Přibližně 15 % spotřeby elektrické energie v Německu je realizováno v chladicích systémech. Toto odpovídá více než 80 000 GW · h za rok, což představuje vice než 6 % potřeby primární energie. Klimatizace budov je z 90 % reali-zována pomocí elektrické energie.Celosvětově se projevuje oteplování klima-tu. V důsledku tohoto globálního jevu se pře-souvá potřeba energie z výroby tepla pro vytá-pění směrem k chlazení, přičemž se obě formy energie dají fyzikálně vzájemně transformovat. Moderní systémy tepelných čerpadel vy-užívají odpadní teplo chladicích agregátů pro výrobu tepla k vytápění jiných prostorů nebo pro výrobu teplé vody.Solární elektřina ve ventilační technice Běžné využití fotovoltaiky ve ventilační technice představuje solární vzduchový ko-lektor, ve kterém je instalován malý ventilátor zesilující proud přiváděného vzduchu. K jeho pohonu se využívá malý solární modul integro-vaný v kolektoru (obr. 1). Svítí-li slunce, solár-ní modul napájí ventilátor a prohání přívodní (vnější) vzduch kolektorem. Čerstvý vzduch se ohřeje a dále se využívá např. k vysouše-ní zemědělských plodin nebo dřeva. Dokonce i v zimním období je získaná energie ze slunce dostačující k tomu, aby dokázala pohánět so-lární ventilátor. V tomto případě umožňuje so-lární vzduchový kolektor solární předehřívání vzduchu, který dále proniká do budovy, a za-jišťuje tak potřebnou výměnu ovzduší budo-vy. Solárně předehřátý přívodní vzduch doká-že někdy značně odlehčit energetické vytížení vytápěcí techniky. Na podzim minimálně pro-dlouží dobu do naskočení (zapnutí) kotle nebo tepelného čerpadla (bod bivalence). V německých geografických podmínkách (jsou srovnatelné s těmi u nás) se počítá s tím, že 1 m2 kolektorové plochy dokáže vytápět a vyvětrat 10 až 15 m2 obytné plochy. V pro-storu Středozemního moře stačí 1 m2 kolekto-rové plochy na vyvětrání až 30 m2 užitné plo-chy (obr. 2). Přitom je ventilátor v chodu při-bližně 2 000 h v roce. V přechodném období jsou to 4 až 10 h denně, v zimě jen 1 až 2 h. V zimě se vyskytují také dny, kdy ventilátor z důvodu nedostatku slunečního záření stojí. Toto lze kompenzovat velmi snadno větráním okny nebo napájením ze sítě. Potřeba budovy na vytápění je dána tepel-nými ztrátami v plášti budovy (prostupem) a ztrátami větráním. Vzhledem k tomu, že se parametry tepelné izolace budov stále zlep-šují, nabývají na významu především tepel-né ztráty větráním. Při získávání odpadního tepla z teplého odvětrávaného vzduchu hrála dosud fotovoltaika nepodstatnou roli. Výjim-kou je snad jen pohon teplovodních tepelných čerpadel. Tato speciální tepelná čerpadla využívají energii obsaženou v teplém odpadním vzduchu pro přípravu teplé vody. Fotovoltaika však může také napájet ventilátory odpadní-ho vzduchu, jimž jsou předřazeny rotační vý-měníky tepla. Pro střídavou větrací techniku, která je v Německu běžná, je třeba střídač. V menších obytných budovách je požadavek na výkon ventilátorů zpravidla tak malý, že mohou být napájeny přímo z fotovoltaického zařízení instalovaného na střeše, aniž by byla třeba oklika přes vyrovnávací baterii. Napá-jí-li solární generátor např. také další střída-vé spotřebiče v budově nebo vyrábí-li dokon-ce teplou vodu, zařazují se tyto ventilátory se svými zátěžovými požadavky do energetické-ho managementu budovy. Ventilační technika (řízené větrání obyt-ných prostor) zažila v Německu v posledních letech obrovský vzestup. Podle platných usta-novení německé vyhlášky o úsporách energie (EnEV – Energieeinsparverordnung) a přísluš-ných německých norem DIN musejí všechny nové stavby obstát při zkoušce vzduchotěs-nosti (blower-door test, zkouška průvzduš-nosti staveb). Tato zkouška (měřením) proká-že, zda je budova vzduchotěsná. Vzduchotěsné budovy potřebují nucené větrání, neboť větrá-ní okny nájemníků zpravidla nestačí. Toto je zvláště patrné v zimě, kdy je takovéto nárazo-vé větrání otevřenými okny spojeno se znač-nými tepelnými ztrátami, a tím také se zvýše-nými náklady na vytápění. Navíc se v budo-vách hromadí vodní pára, která kondenzuje na chladných vnějších stěnách a poškozuje struk-turu budovy. Z tohoto důvodu musejí projek-tanti a architekti dokladovat stavební ochranu proti vlhkosti. Také při modernizaci staveb-ního fondu se nároky neustále zvyšují, takže i zde je dovybavení ventilační technikou ak-tuální. Fotovoltaika šetří nákup drahé elektři-ny ze sítě. V této konkurenční partii stojí proti sobě na jedné straně rostoucí ceny fosilně-ja-derného mixu, na straně druhé trvale klesají-cí systémové ceny za solární generátory. Nůž-ky se rozvírají stále více, ekonomické výhody využívání solární elektřiny v budovách rostou. Fotovoltaika a elektrické kompresorové chlazení Ventilační technika slouží k uskutečnění potřebné výměny vzduchu v budově. O kli-matizaci nebo technice chlazení se mluví z německého originálu časopisu de, 4/2014, vydavatelství Hüthig & Pflaum Verlag GmbH München, upravil Ing. Josef Košťál, redakce Elektro Vysoké ceny za elektřinu jsou hnacím motorem trhu. Jak fotovoltaika proniká do techni-ky vytápění v oblasti přípravy teplé vody, otevírá si klesajícími systémovými cenami nové tržní možnosti v segmentu chlazení budov.