16 ELEKTRO 4/2014 výměna zkušeností Tento díl přímo navazuje na text otištěný v Elektru 3/2014 na stranách 74 – 77.Působení vody na elektrická zařízení v příkladech První příklad Jak bude chráněno elektrické zařízení např. na jednoduchém stavebním dvoře s vnějším vlivem AB8 proti dešti a jaký vnější vliv bude uveden v protokolu?Odpověď bude znít V protokolu nebude uveden kód vnějšího vlivu AD, nýbrž AB8, neboť voda z jiných zdrojů než z deště se na tomto stavebním dvoře neuplatní.Elektrické zařízení bude chráněno přísluš-ným krytím.Odůvodnění V ČSN 33 2000-5-51:2000 v Tabul-ce 51AN stejně jako v ed. 2 i v ed. 3 ČSN 33 2000-5-51 v Tabulce ZA.1N se lze do-číst, že minimálně IP21. To by bylo málo, a proto bude podle ČSN EN 60529:1993 – Stupeň ochrany krytem (IP kód) dozajis-ta zvoleno IPX3. Kdo si pozorně přečte a v ČSN EN 60721-3-3 a ČSN EN 60721- -3-4 si vyhledá, co to jsou třídy 3Z7, 3Z8, 3Z9 a 3Z10, popř. 4Z6, 4Z7, 4Z8 a 4Z9, na něž je v Tabulce ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 od-kazováno, zjistí, že představují jeden z činitelů prostředí – vodu z jiných zdrojů než z deště. A kdo si dá práci vyhledat v normě ČSN EN 60721-3-4 třídu 4K3, na kterou bylo v sou-vislosti s vnějším vlivem AB8 odkazováno již v tabulce k čl. 321.2 na str. 18 ČSN 33 2000-3:1995, dnes v Tabulce ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, zjistí v ní na str. 8, v Tabulce 1 – Kla-sifikace klimatických podmínek, že se uvažuje nejen o intenzitě deště 15 mm · min–1 – viz řádek g), ale obecně i o srážkách v podobě deště, sněhu, krup apod. – viz řádek o). Dále se v Poznámce 5) uvedené tabulky dočte, že pro činitel prostředí, vodu z jiných zdrojů než z deště, se podmínky vyskytující na těchto místech (chráněných i nechráněných pro-ti povětrnostním vlivům) mají volit z Tabu-lek 2 pro:– stacionární použití na místech nechráněných proti povětrnostním vlivům, viz zde výřez z Tabulky 2 ČSN EN 60721-3-4 jako tab. 8,– stacionární použití na místech chráněných proti povětrnostním vlivům, viz zde výřez z Tabulky 2 ČSN EN 60721-3-3 jako tab. 9.U Tabulek 2 obou norem je shodná odvo-lávka 2): Podmínky pod vodou nejsou uva-žovány.Druhý příklad Jak bude chráněno elektrické zařízení na tomtéž stavebním dvoře, ale vybaveném mycí rampou, kde bude obsluha tryskající vodou (AD5) zbavovat (určitě ne za mrazu –50 ° C) např. stavební stroje nánosů nečistot, přičemž nebude zabráněno zásahu elektrick-ého zařízení (např. ovládací skříně možného zvedání rampy a/nebo příslušného čerpadla). Jaký vnější vliv bude v protokolu zapsán v tomto případě?Odpověď bude znít V protokolu bude jako vnější vliv uveden jak AB8, tak AD5.Toto ohrožené elektrické zařízení nebude chráněno IPX3 (přestože na něj jinak prší), ale IPX5, protože může být zasaženo i vodou z jiného zdroje než z deště.Bylo by možné uvést mnoho dalších příkladů. Snad jen jeden opomíjený. Autor má na mysli již zmíněné osvětlovací stožáry venkovního osvětlení cest pro pěší a vozovek – viz obr. 2 vložený v E3 na str. 75, popř. je-jich patice s krycími víky instalačního pros-toru příslušného typu stožáru. Na stožáry doz-ajista prší, a tak by patice stejně jako zmíněná víka měly a také dozajista poskytují (jsou-li řádně udržovány) přiměřený stupeň ochrany proti dešťové vodě.Na obrázku je situace, kdy jsou zasaženy proudem vody z kropicích vozů a patice jsou nešťastně natočeny tak, že je možné zasažení je-jich krycích vík (jestliže tam ještě v původním provedení jsou, anebo tam vůbec nějaká jsou). V takovém případě je to další z typických příkladů, kdy je třeba počítat s uplatněním vnějšího vlivu AD, minimálně AD4, a k němu odpovídajícího stupně krytí IPX4.Pozor na ČSN 33 2000-7-714:2001 – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvlášt-ních objektech – Oddíl 714: Zařízení pro ven-kovní osvětlení, v článku 714.32 – viz zde vý-řez z normy jako tab. 10.Je zřejmé, že s vodou z jiného zdroje než z deště se kupodivu nepočítá, jinak by tam muselo být uvedeno i AD4. Přitom ČNI v anotaci uvádí, že: norma stanoví zvláštní požadavky na elektrická osvětlovací zařízení určená pro osvětlování komunikací, parků, zahrad, veřejných prostranství, sportovních areálů, pomníků apod.Nakonec i doporučení na VV AA je u ven-kovního osvětlení nesmyslné stejně tak jako neodůvodněná absence AB8. To už by ale byla jiná kapitola.Chyby v aplikaci vnějšího vlivu s kódem AD se podle autorova názoru dopouští i en-ergetika v podnikové normě PNE 33 0000-2 ed. 4:2010. Ta z ČSN 33 2000-3:1995 přebírá mj. i vnější vliv AD4. Proč chyby? Protože se snad nepředpokládá vybudování energetick-ého rozvodného zařízení v prostorech, kde se bude uplatňovat vnější vliv AD4, tj. kde se za provozu bude vědomě stříkat vodou!Energetika totiž považuje VV AD4 – Stříka-jící voda za vliv deště, když říká, že jde o pro-story přímo vystavené působení deště (inten-zita 6 mm · min–1??) s možností tvoření louží!Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (3. část – 2. díl)aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivůIng. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“?Tab. 8. Výřez z Tabulky 2 ČSN EN 60721-3-4 q) Voda z jiných zdrojů než z deště4Z6 –zanedbatelná 4Z7 –stříkání vody 4Z8 –tryskání vody 4Z9 –vodní vlny Tab. 9. Výřez z Tabulky 2 ČSN EN 60721-3-3 o) Voda z jiných zdrojů než z deště3Z7 –kapání vody 3Z8 –kropení vodou 3Z9 –stříkání vodou 3Z10 –tryskání vody Tab. 10. Výřez článku 714.32 z ČSN 33 2000- -7-714:2001 714.32 Třídění vnějších vlivůTřídy vnějších vlivů pro okolní teplotu a klimatické podmínky závisí na místních pod-mínkách. Všeobecně se doporučují tyto třídy:– okolní teplota: AA2 a AA4 (od –40 do +40 ° C),– klimatické podmínky: AB2 a AB4 (relativní vlhkost mezi 5 a 100 %).Třídy stanovené pro dále uvedené vnější vlivy jsou minimálními požadavky:– přítomnost vody: AD3 (vodní tříšť),– přítomnost cizích předmětů: AE2 (malé předměty).Třídy ostatních podmínek vnějších vlivů závisí na místních podmínkách.