46 ELEKTRO 1/2014 téma Elektrotechnologie a elektromateriály; Nářadí a ochranné pomůcky; Elektrospotřebiče Vyhodnocení zkoušek Velikost úbytků jednotlivých kartáčů lze posoudit ze zpracovaných grafů [3]. Varian-ta provedení A představuje stroj s původním provedením kluzného kontaktu. Závislost ve-likosti úbytku kartáčů na době běhu je v tom-to případě v podstatě lineární. U zkoušených strojů se vždy projevil rozdíl při použití kar-táčů v provedení s teflonem (sT) a bez této úpravy. Při použití kartáčů v provedení sT se zpočátku rychleji vytváří patina při zrychle-né komutaci stroje. Tomu odpovídá i větší úbytek kartáčů. Postupně se vytváření kluz-ného kontaktu stabilizuje a v závěrečné etapě zkoušek je patrné prodloužení doby technic-kého života inovovaných kartáčů. Tuto sku-tečnost potvrzuje i grafické porovnání stroje s původním kluzným kontaktem a komplex-ně inovovaným kluzným kontaktem (varian-ta D) na obr. 5.Závěr Uvedené úpravy sběracího ústrojí umož-ňují prodloužit životnost kluzného kontak-tu v praxi. V souladu s teoretickými před-poklady bylo nejlepších výsledků dosaženo pro komplexně inovovaný kluzný kontakt – prodloužení životnosti o 33 % v počtu cyk-lů. Grafické závislosti na obr. 5 rovněž umož-ňují optimalizovat i další parametry kluzné-ho kontaktu.Literatura:[1] VESELKA, F.: Patentová literatura autora. Brno, 2013.[2] CHMELÍK, K. – VESELKA, F.: Kluzný kontakt v elektrických strojích.[3] VRABEC, V.: Vyhodnocení dlouhodobých zkoušek. E-mail ze dne 26. 8. 2013.První autotrajekt na světě s čistě elektrickým pohonem Důležitou součástí dopravní infrastruktu-ry v Norsku jsou lodní trajekty, které zajiš-ťují kyvadlovou přepravu osob a automobi-lů přes velké množství fjordů i mezi pobře-žím a blízkými přilehlými ostrovy. Dosud používané trajekty s dieselovým pohonem jsou sice spolehlivé, ale nešetrné k život-nímu prostředí. To by se ale mohlo brzy změnit. Společnost Siemens totiž společně s norskou loděnicí Fjellstrand vyvinula prv-ní elektricky poháněný trajekt na světě. Pla-vidlo o délce 80 m, které pojme najednou až 120 aut a 360 pasažérů (obr.), bude od začátku roku 2015 zajišťovat spojení mezi obcemi Lavik a Oppdal přes Sognefjord, jeden z největších a nejkrásnějších fjordů v Norsku. Nyní spotřebují trajekty jenom na této trase za rok asi milion litrů nafty a vypustí do ovzduší 2 680 t oxidu uhličité-ho a 37 t oxidů dusíku, což zatěžuje místní životní prostředí. Podnětem pro vývoj tra-jektu s elektrickým pohonem bylo výběro-vé řízení, které vypsalo norské ministerstvo dopravy z důvodu ekologického řešení to-hoto trajektového spojení.Nové plavidlo je konstruováno speciálně pro elektrický pohon. Jako katamaran se dvě-ma úzkými trupy má ve vodě mnohem menší odpor než běžná plavidla. Mimoto jsou tru-py pro zmenšení hmotnosti vyrobeny z hli-níku, ne jako obvykle z oceli. Místo tradič-ního Dieselova motoru jsou pro pohon lod-ních šroubů použity dva elektromotory, které napájí palubní akumulátorová baterie o cel-kové hmotnosti téměř 10 t. Přesto nový tra-jekt váží jenom asi polovinu toho, co dosud běžně používané trajekty. To je velmi dobře znát na pohonech. Zatímco trajekty, které do-sud na této lince plují, mají motory o výko-nu 1 500 kW, nový trajekt s elektrickým po-honem bude mít k dispozici motory o výko-nu přesahujícím 800 kW. Při běžném provozu s plavební rychlostí 10 uzlů/h ale plavidlo vy-stačí s výkonem 400 kW.Klíčovým úkolem pro vývojáře bylo za-jistit rychlé a spolehlivé dobíjení palub-ních baterií. Nakonec se jim podařilo vyvi-nout speciální rychlonabíjecí proces, který umožňuje v přestávce mezi dvěma plavbami v přístavu palubní baterie během pouhých 10 min vždy znovu dobít na plnou kapaci-tu. Je k tomu třeba dostatečně velký elek-trický výkon. V malých obcích na pobře-ží fjordu ale místní elektrická rozvodná síť není schopna potřebný elektrický výkon pro nabíjení v tak krátké době dodat. Vývojáři proto v přístavech instalovali nabíjecí bate-rie, které během zastávek trajektu dodávají energii pro nabíjení palubních baterií a po odplutí trajektu z přístavu se pomalu opět nabíjejí z místní elektrické rozvodné sítě. Se současnými akumulátorovými bateriemi a technikou jejich nabíjení je možné trajek-ty s elektrickým pohonem používat na všech spojích, kde doba plavby trajektu není del-ší než půl hodiny. Koncesi pro provozová-ní trajektů s elektrickým pohonem do roku 2025 již obdržela norská rejdařská společ-nost Norled.[Tisková zpráva Siemens: Erste Autofähre mit rein elektrischem Antrieb. 21. 1. 2013].Ing. Karel KabešTrajekt s elektric-kým pohonem zajišťuje ekologic-kou kyvadlovou přepravu