ELEKTRO 1/2014 33 elektrotechnická praxe a tím kleslo i riziko požáru u špatně větra-ných přijímačů, které bývaly těsně zasunu-ty do nábytku.Měření proudu a napětí Aby byly při měření při půlvlnném na-pájení naměřeny správné hodnoty, je třeba si uvědomit, jakou hodnotu použité měři-dlo udává. Magnetoelektrický měřicí systém (deprézský) měří střední hodnotu. Jaká hod-nota bude naměřena při půlvlnném žhave-ní televizních elektronek se žhavicím prou-dem 300 mA?Efektivní hodnota těchto elektronek je při celovlnném žhavení 300 mA, tomu odpovídá maximální hodnota:300 × √2 = 424 mA Při půlvlnném žhavení bude maximální hodnota 600 mA. Ampérmetr v tomto přípa-dě naměří hodnotu 1/π × Imax = 1/π × 600 = = 190 mA. Střední hodnota proudu je 2/π = = 0,637. Vynásobí-li se tímto údajem jme-novitý žhavicí proud elektronky 300 mA × × 0,637 = 190 mA, získá se hodnota, která musí být při nastavování obvodu naměřena. Stejné hodnoty platí pro měření napětí. Na elektronce, která má jmenovité napětí 6,3 V, se při půlvlnném žhavení naměří hodnota 6,3 × 0,637 = 4 V.Půlvlnné napájení a jeho důsledky Při půlvlnném napájení může nastat případ, kdy proud v nulovém vodiči bude mít větší efektivní hodnotu než proud ve fázových vo-dičích. Je to zřejmé ze schématu uzlového za-pojení třífázového usměrňovače. Proud proté-kající nulovým vodičem způsobuje zvláště na konci sítě úbytek napětí. Bude-li nulový vo-dič uzemněn, protékající stejnosměrný proud způsobí korozi zemnicího materiálu. Při re-konstrukci hromosvodu budovy stojící na kon-ci vzdušné napájecí sítě AlFe 4× 35 mm2 bylo nové uzemnění hromosvodu položeno na stej-né místo. Odkopávaný zemnič FeZn 10 mm měl vlivem koroze způsobené protékajícím proudem poloviční průměr. Ve výkopu ležel podélně uzemňovací materiál, který nebyl vo-divě propojen s hromosvodem a zůstal po dva-ceti letech v zemi zcela neporušený. Po tomto poznatku byla na zkoušku částečně odkopána uzemňovací tyč pro ochranný vodič v síti TT za proudovým chráničem v domě. Po dese-ti letech nebyly viditelné známky zkorodová-ní. Koroze uzemnění a také potrubí vodovo-du, plynu nebo kabelových plášťů se projevu-je např. ve městech v blízkosti tramvajových kolejí. Je známa pod názvem bludné proudy. Stejnosměrnou složku protékající vedením způsobuje téměř veškerá elektronika.Závěr Evropský způsob rozvodu nn vedl od po-čátku elektrifikace směrem k vyššímu napě-tí, ke třífázové soustavě 3× 220 V. Zvýšením napětí na 380 V a zavedením nulového vodiče vznikla soustava 3× 380/220 V. Při stejných průřezech vedení a stejném proudu vzrostl přenášený výkon s násobkem √3 a nadále mohly být nezměněně provozovány jednofá-zové spotřebiče.U nás je v distribučních sítích provozová-no vysoké napětí 22 nebo 35 kV. V ostatních evropských státech jsou obvyklá napětí 10, 11, 13, 15, 20 kV.Literatura:[1] POPOLANSKÝ, F.: Jmenovitá napětí. STRO.M, Praha, 1993.[2] BEČKA, J.: Příručka usměrňovací techniky. SNTL, Praha, 1971.Zpracování drátu – rovnání, tvarování Jaké jsou vůbec metody rovnání drátu? On je totiž rozdíl mezi rovnáním a tvarová-ním drátu.Ruční:Hromosvodář musí být velmi zručný, sil-ný a mít pevný stisk ruky, a to nejen té pravé. Rovnat rukou lze v podstatě pouze drát z hliní-ku nebo jeho slitin. Ovšem tímto způsobem by se rovnat neměl. Některé pozinkované vodiče (v ČR také běžně nedostupné) a měděné měkké dráty je možné rovnat rukou. Ovšem představa, že lze drát na celý dům narovnat pouze ručně, je nereálná i při použití nejměkčího drátu AlMgSi.Pákové rovnáky:Rovnáky jsou vizitkou každého hromo-svodáře. Ty nejlepší si hromosvodář neje-nom navrhne, ale i sám vyrobí tak, aby rov-nák respektoval jeho styl práce a v práci mu pomáhal, a ne ji komplikoval. Mezi špičko-vé profesionální nástroje u firmy Dehn pat-ří zalomený rovnák, který je na konci opat-řen nástavcem na matky M10 a je uzpůso-ben i k tvarování drátu (obr. 1). Čepy jsou po obvodu opatřeny zahloubením, takže se rovnák z drátu nesesmekne, čímž je mini-malizováno případné přiražení prstů mezi drát a rovnák. Rovný rovnák, což je krásné slovní spojení, má na konci zářez na pásek tloušťky 4 mm a je uzpůsoben spíše k rov-nání pásku (obr. 2).Tipy a triky při instalaci přepěťových ochran Dalibor Šalanský, člen ILPC, Luma Plus, s. r. o.,Jan Hájek, Dehn + Söhne GmbH + Co. KG, organizační složka Praha Vnější systém ochrany před bleskem neboli hromosvod je převážně tvořen desítkami až stovkami metrů jednoho z nejobyčejnějších materiálů, a tím je drát, tedy vodič kruhového průřezu. Doporučený a dostačující je průřez 50 mm2, což je průměr 8 mm. Z materiálů, ze kterých je možné volit zmiňovaný vodič jímací soustavy, je v současné době nejčastěji zastoupen hliník a jeho slitiny. Méně často se vyskytuje měděný vodič a zcela ojediněle lze narazit na korozivzdornou ocel. Na stavbách hromosvodů již v současné době doznívá používání pozinkovaného ocelového drátu. Není to důsledkem toho, že by zákazníci pře-stali platit za nekvalitně pozinkovaný drát cenu jako za kvalitní. Tím hlavním důvodem je větší objem práce vynaložený na jeho rovnání tak, aby v podpěrách držel.Obr. 1. Páková rovnačka drátu, obj. č. 595 000 (foto: Dehn)Obr. 2. Páková rovnačka na pásek, obj. č. 596 000 (foto: Dehn)Jak nečumět na drát (část 25)