30 ELEKTRO 1/2014 elektrotechnická praxe Doplnění k otázce z Elektra 11/2013 Jestliže jsou v odpovědi tazateli sneseny argumenty k tomu, že elektricky napájené po-lohovací lůžko (nikoliv postel) v domově dů-chodců je zdravotnickým prostředkem a záro-veň zdravotnickým elektrickým přístrojem, tak s ním tak také zacházejme v jeho pravidelné údržbě – tedy při pravidelných elektrických kontrolách během užívání lůžka nebo po jeho opravě. Nikoliv podle ČSN 33 1600 ed. 2, ný-brž podle ČSN EN 62353. Jestliže, a to je třeba zdůraznit, nestanoví výrobce jinak.Kovová konstrukce zdravotnických kře-sel, lůžek, lehátek, operačních a katetrizač-ních stolů napájených z rozvodné sítě je z hle-diska ČSN EN 60601-1 ed. 2: Zdravotnické elektrické přístroje – Část 1: Všeobecné po-žadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost příložnou částí typu B, v převážné většině lůžek ochranně uzemněnou. Zvláštní norma ČSN EN 60601-2-52 na ustanoveních z Všeobecných požadavků ČSN EN 60601-1 nic nemění, nic nepřidává, nic neruší. Cituji proto z ČSN EN 60601-1 ed. 2, čl. 3.132 – příložná část typu B:Příložné části typu B poskytují nejnižší stupeň ochrany pacienta ze všech typů pří-ložných částí a nejsou vhodné pro přímé po-užití na srdci.Pacientská připojení příložných částí typu B mohou být:– ochranně uzemněna,– spojena se zemí, avšak nikoliv ochranně uzemněna,– plovoucí, avšak neoddělena od země na-tolik, jak se požaduje pro příložné části typu BF.Některá jiná možnost (než ochranně uzemněna) z oněch tří uvedených v definici není principiálně nebo konstrukčně vyloučená, je pouze málo pravděpodobná. Termín přílož-ná část znamená, že tato část je (může být) v dotyku s pacientem. Žádná matrace, po-duška, plena, prostěradlo na tom nic nemě-ní, není to izolace z hlediska elektrotechniky – ani pracovní.Nevím, zda plánovitě, nebo náhodou se ČSN 33 1600 ed. 2 a ČSN EN 62353 sho-dují v limitu unikajícího proudu v přípa-dě, že elektricky napájená lůžka jsou (větši-nou, možná vždy) ve třídě ochrany I. V ČSN 33 1600 se unikající proud nazývá dotyko-vým, podle ČSN EN 62353 jde o unikající proud přístroje. V obou normách obvod uni-kajícího proudu a zařazení měřiče proudu jsou stejné. Takže by se zdálo, žádná chyba, když se řídíme ČSN 33 1600. V případě lůž-ka s ochranně uzemněnou konstrukcí je limit 0,5 mA podle obou norem.Jenže to je trochu málo, spoléhat se na ojedinělou shodu, ať náhodnou, nebo promyš-lenou a panující jen pro jeden zvláštní (de-generovaný) případ zdravotnického elektric-kého přístroje. Stačilo by, aby příložná část typu B nebo přístupná vodivá neživá část ne-byla ochranně uzemněna (tedy de facto třída ochrany II) a už je podle ČSN EN 62353 pro ni limit jen 0,1 mA.Další argument pro to, aby se kontrola zdravotnického elektrického přístroje nespo-jovala s ČSN 33 1600, je problém měření izolačního odporu. Jestliže výrobce toto mě-ření výslovně neuvádí, nepožaduje, tak mu zdravotnické elektrické přístroje nepodrobu-jeme, když nemáme jistotu, že měřicím na-pětím 500 V elektronice neublížíme. Ostatně jak ČSN 33 1600, tak ČSN EN 62353 shodně uvádějí měření izolačního odporu s varovným upozorněním. Aby ne, i v mnoha domácích spotřebičích, zejména v tzv. spotřební elek-tronice, se hned v síťovém přívodu nacházejí polovodičové prvky, a nikoliv tradiční izolač-ní bariéra – síťový transformátor.Když se trochu zamyslíme nad cestami, jimiž procházejí unikající proudy u prostých elektrických spotřebičů, i u složitých a spe-ciálních, jakými jsou mnohé zdravotnické elektrické přístroje, dojdeme k závěru, že tyto proudy jsou vlastně jiným vyjádřením izolač-ního odporu. Ohmův zákon platí i tady. Lépe než izolační odpory je radno pomyslet na izo-lační impedance, protože jde také, a to pře-devším, o kapacitní proudy. Proto je měření izolačního odporu poněkud „out“ v součas-ném pojetí elektrických kontrol elektrických spotřebičů obecně, nejen u zdravotnických elektrických přístrojů.Snesl jsem argumenty, proč nepovažuji za dobré svazovat kontrolu polohovatelného lůž-ka coby zdravotnického elektrického přístro-je s ČSN 33 1600 ed. 2, zatímco pro kontroly jiných zdravotnických elektrických přístrojů (Co se týče kontrol dalších zdravotnických za-řízení…, jak se píše v odpovědi) uznávat ČSN EN 62353. Tuto normu je možné oproti ČSN 33 1600 považovat za speciální, a tudíž její ustanovení mají přednost pro elektrické spo-třebiče, pro něž je určena – tedy pro zdravot-nické elektrické přístroje.Ještě k názvosloví: ne postel, nýbrž lůžko. Nikoliv zdravotnické zařízení, nýbrž zdravotnický elektrický přístroj (byť to v případě lůžka není věcně přiléhavý termín). Zdravot-nickým zařízením je nemocnice, poliklinika, ordinace praktického nebo odborného lékaře. A ještě ke vztahu pojmů zdravotnický prostředek a zdravotnický elektrický přístroj: zdravotnický elektrický přístroj (nebo systém) je podmnožinou množiny zdravotnických prostředků (ZP). ZP, to je velmi široká náruč, vejde se do ní obvaz, náplast, dřevěná špacht-le pro prohlížení krčních mandlí, injekční stříkačka a jehla, ale také elektrokardiograf, rentgeny všeho druhu, včetně CT, tedy zdra-votnické přístroje – elektrické i neelektrické.Byť to moc neladí, není jiná možnost, než zařadit jakékoliv zdravotnické elektricky na-pájené lůžko mezi zdravotnické elektrické přístroje, jestliže je deklarováno výrobcem jako zdravotnický prostředek. Jestliže toto poučování připadá někomu hnidopišské, opá-čím, že bez správné terminologie nemohou být správně interpretovány ani právní před-pisy ani technické normy.Obecněji: Provádět elektrické kontroly zdravotnických elektrických přístrojů s běž-ným znalostním vybavením elektrotechni-ka, jen se způsobilostí počínaje § 6 a konče § 9 vyhl. 50, 1978 Sb., je většinou poněkud dobrodružstvím. Ta lůžka, prosím. Ale jde-li o složitější elektrické přístroje, je často zapo-třebí znát jejich funkci, situace, za nichž jsou aplikovány na pacienta, umístění vzhledem k umístění pacienta, seznámit se s jejich do-kumentací, zjistit, zda propojením spolupra-cují s jinými elektrickými zařízeními (proble-matika zdravotnických elektrických systémů, rozbočovacích zásuvek). To vše předtím, než stanovíme správnou metodu měření a vybere-me správné horní meze pro měřené paramet-ry. Je třeba dobře znát nejen ČSN EN 62353, nýbrž i obsáhlou ČSN EN 60601-1, byť jde o normu pro výrobce na rozdíl od uživatelské ČSN EN 62353. Základní ČSN EN 60601-1 tradičního elektrotechnika poučí (… čtěte bibli, tam to všechno je…), v čem spočívají jinde nevídané mimořádné nároky na elektric-kou a jinou bezpečnost zdravotnického elek-trického přístroje a jakými prostředky jsou splněny. Komu z tradičních revizních tech-niků, kteří se pouštějí do elektrických kon-trol zdravotnických elektrických přístrojů, jsou tato specifika známa? Kolik z nich ví, co je to příložná část, jaké jsou typy příložných částí, jak se realizují, a tudíž jak se definují a měří jejich unikající proudy? A měřicí pří-stroje, testery na tradiční revize nejsou vždy a na všechna měření podle ČSN EN 62353 (nebo podle ČSN EN 60601-1, když si to vý-robce předepíše) použitelná.Na vysokých školách akreditovaných pro studijní obor či program Biomedicín-Ing. Antonín Grošpic, CSc., vedoucí Kabinetu biomedicínské techniky Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, IKEM Je elektrická polohovací postel v uby-tovacím zařízení (ne ve zdravotnickém) – domov důchodců, domovy pro postiže-né, kterou klient používá 24 hodin denně, zdravotnické zařízení? Může se revize to-hoto zařízení provádět jako spotřebič podle ČSN 33 1600 ed. 2? (Elektro 11/2013, str. 28)