ELEKTRO 12/2013 63 repetitorium Elektrické motory (11. část)Lineární motory Ačkoliv princip a konstrukce lineárních motorů jsou známy téměř tak dlouho jako stroje točivé, rozvoj jejich využití nastal až v posledním desetiletí. Umožnil to zejména technický pokrok a cenová přístupnost po-lovodičové techniky, zpětnovazebních čidel a podobně jako u synchronních a kroko-vých motorů rozvoj materiálů permanent-ních magnetů ze vzácných zemin. Největší předností použití lineárních motorů v poho-nech je, že díky jejich konstrukčnímu řeše-ní nejsou třeba přídavná mechanická zaří-zení měnící rotační pohyb klasických mo-torů na lineární. Dalšími výhodami je velká dynamika, velká přesnost polohování a vět-ší rychlost posuvu. Typickou oblastí použi-tí lineárních motorů jsou plnicí a balicí lin-ky v potravinářství a farmacii a chemických provozech, polygrafické stroje a manipulač-ní zařízení.Konstrukční uspořádání lineárních motorů (s použitím katalogu VUES Brno)Lineární motor vznikne rozvinutím kla-sického asynchronního či synchronního mo-toru do roviny, jak je znázorněno na obr. 43.Ze statoru obvykle vznikne primární díl, z rotoru díl sekundární. Primární díl je stejně jako stator u klasických motorů z feromagne-tického materiálu (plechů), do jehož drážek je vloženo třífázové vinutí. Sekundární díl je u synchronních motorů tvořen permanentními magnety nalepenými na ocelovou podložku. Ing. Ivan Kubie Sekundární díl asynchronních motorů tvoří klec nakrátko uložená do drážek feromagne-tického svazku nebo připevněná na ocelovou podložku. Sekundární díl zpravidla tvoří del-ší část stroje. V principu je možné, aby byl v pohybu buď primární, nebo sekundární díl motoru, většinou se však pohybuje díl pri-mární po dráze sestavené z libovolného po-čtu sekundárních dílů i přesto, že nevýhodou tohoto uspořádání je nutnost použít pohyblivý napájecí kabel, kabel snímače polohy a v pří-padě vodního chlazení také pohyblivý přívod a odvod chladicí kapaliny.Synchronní lineární motory mají do rovi-ny rozložený primární díl s třífázovým vinu-tím a sekundární díl s budicími permanent-ními magnety (obr. 43). Motory jsou kon-struovány pro napájení z vektorově řízených měničů frekvence.Asynchronní lineární motory mají sekun-dární díl tvořený klecí nakrátko, provedenou buď jako vinutí uložené do drážek, nebo jako hliníkový či měděný pás připevněný na oce-lové podložce. Výhodou je levnější výroba, možnost napájení přímo ze sítě bez nutnosti použít měnič frekvence. Provedení sekundár-ního dílu s pásem se používá zejména v do-pravnících, průmyslových manipulátorech, pohonech posuvných bran apod.Komutátorové motory Jsou to točivé stroje na jednofázový nebo vícefázový proud, jejichž vinutí je v zásadě stejné jako vinutí stejnosměrných motorů. Nyní se již lze setkat pouze s jednofázovým provedením komutátorových motorů men-ších výkonů. Používají se především k po-honu ručního nářadí, kuchyňských přístrojů, vysavačů a všude tam, kde jsou požadovány vyšší otáčky a malé rozměry. Jejich výhodou je snadná re-gulace otáček, lehký rozběh, velký záběrný moment a malý záběrný proud. Lze je napá-jet i stejnosměrným proudem, proto se jim také říká univer-zální. Rotor je obdobou kotvy stejnosměrného stroje, stator menších strojů je v provedení s vyjádřenými póly, větší stro-je mají rozložené vinutí ulože-né v drážkách. Konstrukce mo-toru s vyjádřenými póly statoru je znázorněna na obr. 44. Stato-rový obvod je vzhledem k napájení střídavým proudem z dynamových plechů.Dominantně se používá jednofázový ko-mutátorový motor v sériovém zapojení kotvy a budicího vinutí (obr. 45). Z obr. 46 je patr-né, že při napájení střídavým proudem pro-rotor magnet stator sekundární díl magnet primární díl Obr. 43. Lineární motor Obr. 44. Komutátorový motor s vyjádřenými póly statoru Ia Ia = Ib Ib Φt Obr. 45. Jednofázový komutátorový motor se sériovým zapojením kotvy a budicího vinutí ib ia J S Φbt1 –ib –ia Φbt2 S J Obr. 46. Princip komutátorového motoru Obr. 47. Rozdíl momentových charakteristik při různém napájení M MAC MDC nAC nDC n Mn