22 ELEKTRO 12/2013 ze zahraničního tisku Dotykové napětí na notebooku Tento problém nedal jednomu kolegovi elektrotechnikovi spát, a tak začal systema-ticky tento jev zkoumat. Přitom zjistil, že k „brnění“ dochází pouze v případě, že je notebook připojen k síťovému napájecímu zdroji. Tyto zdroje nemají svorku k připo-jení ochranného vodiče, takže začal prově-řovat, zda je kuchyňská linka řádně uzem-něna a jaké hodnoty vykazuje hlavní zem-nič. Kuchyňská linka byla opravdu vodivě propojena více přívody s ochranným vo-dičem PE. Pomocí zemních sond a za po-užití měřicího přístroje Fluke naměřil na hlavním zemniči hodnotu odporu 5,6 Ω. Propojení od hlavního zemniče ke kuchyň-ské lince mělo hodnotu 1,2 Ω. Kromě toho změřil voltmetrem ještě napětí na krytu no-tebooku, jehož hodnota se pohybovala mezi 70 až 80 V AC (obr. 2). Tuto hodnotu napě-tí bylo možné změřit také na vnějším stíně-ní přípojky USB na notebooku a na přípojce síťové vidlice. Na přístrojové vidlici iPhonu se podařilo rovněž naměřit hodnoty napětí mezi 50 až 60 V AC. Jakmile se však dotkl jednou rukou pracovní desky a druhou no-tebooku, kleslo toto napětí na hodnotu asi 10 V AC. Když ale odejmul všechny síťové vidlice a rozpojil svorky všech ochranných vodičů na kuchyňské konstrukci z ušlechti-lé oceli, tento problém zmizel.Toto podrobné prozkoumání situace a zjiš-tění, že lze naměřit takovéto velké hodnoty napětí, je nepochybně překvapující. Není tedy divu, že to člověka při dotyku, popř. propo-jení rozdílného potenciálu mezi notebookem a pracovní kuchyňskou deskou přes vlastní tělo, „zabrní“. Tento příspěvek v dalším textu velmi struč-ně popisuje, jaké jsou možnosti řešení této situace.Přípojky napájecích zdrojů notebookůZmíněné zkušenosti kolegy elektro-technika jsou z hlediska norem „normál-ní“ (ve smyslu shody s normou) do té míry, sledují-li elektrotechnické normy především bezpečnost uživatele, ale již méně – dříve vlastně téměř vůbec – komfort používání elektrických přístrojů. Normy tak připouš-tějí pro přístroje s elektrickou vidlicí zpra-vidla svodový proud proti zemi 3,5 mA na přístroj. To je sice neškodné (za nebezpečné se začínají považovat proudy teprve od hod-not přibližně 30 mA), ale pocitově rozhodně dost nepříjemné.Člověk si v této souvislosti může domys-let odpověď na otázku, proč se v současné době vyrábí stále více síťových napájecích zdrojů pro notebooky v třídě ochrany I, tedy s ochranným vodičem. Dosud bylo běžné ví-dat u těchto zdrojů provedení s třídou ochra-ny II, tedy s ochranou používající dvojitou nebo zesílenou izolaci, popř. s kryty z ne-vodivých materiálů (obr. 3). Je záhadou, že se právě v době, kdy měď značně podraži-la, změnil trend u těchto napájecích zdro-jů směrem k používání ochranného vodiče. z německého originálu časopisu de, 11/2013,vydavatelství Hüthig & Pflaum Verlag GmbH München,upravil Ing. Josef Košťál, redakce Elektro V současné době mnoho lidí využívá možnosti, které poskytuje výpočetní technika v kombinaci s on-line spojením via internet se svými klienty nebo spolupracovníky. Mnozí tito home jobleři rádi pracují v kuchyni a své notebooky (obr. 1) si pokládají na kovové části kuchyňského vybavení. Pro notebooky však mohou být tyto esteticky a hygienicky bezvadné části kuchyně z ušlechtilé oceli nevhodnou pracovní plochou. Stává se totiž, že to člověka někdy „zabrní“, když dostane elektrickou ránu, jakmile za-čne pracovat na svém notebooku s kovovým krytem. Týká se to zvláště situace, kdy se současně dotýká jedna ruka kuchyňské odkládací plochy z ušlechtilé oceli a druhá ta-kovéhoto notebooku.Obr. 1. Vodivá pracovní deska a notebook s kovovým krytem Obr. 2. Měřitelný rozdíl potenciálů