30 ELEKTRO 11/2013 elektrotechnická praxe Používání čidel pohybu k automatickému zapínání osvětlení Jádrem čidla pohybu je PIR (Passive Infra-Red) senzor, detekující vyzařování živých organismů v infračervené oblasti spekt-ra (teplo). Detekce je obvykle dále dopl-něna obvody nastavení citlivosti, doby se-pnutí a úrovně denního světla, od níž má spínač sepnout. Výstupním prvkem obvyk-le bývá relé.V současné době se hojně rozšiřuje využí-vání čidel pohybu k automatickému zapínání osvětlení v bytových domech. Nese to s se-bou některé problémy, které mohou být uži-vateli velmi nepříjemné.Problém bývá již v návodu k použití čidla. Uvádí-li výrobce, že čidlo může spínat maxi-málně 1 200 W při max. proudu 6 A, nezna-mená to, že je možné připojit dvanáct žáro-vek po 100 W. Žárovka 100 W má zastudena 37 Ω, tj. při 230 V bude mít zapínací proud 6,2 A (1 400 W). Žárovka má tedy čtrnáct-krát větší zapínací příkon, než je na ní uve-deno. K jednomu čidlu lze takto připojit ani ne jednu 100W žárovku. Dalším problema-tickým údajem je uváděná životnost kontak-tů: 10 000 sepnutí. Projdou-li kolem čidla lidé patnáctkrát denně tam i zpět, je životnost či-dla vyčerpána během jednoho roku.Nedávno bylo v domě autora článku na-montováno devět stropních čidel LX28A. Jedno bylo nutné vyměnit hned v prv-ním roce. Relé mělo zkrat a světla svítila nepřetržitě. Část plastové kostry relé byla od jiskření zuhelnatě-lá a drolila se. Druhé čidlo „odešlo“ zanedlouho poté – tentokrát „vyhodilo“ jis-tič. Detailním prozkoumá-ním se ukázalo, že se v relé prorazilo 230 V z kontaktu do vinutí a vypálilo i řídicí část čidla. Celé relé doslo-va explodovalo. Použité relé je nejlevnějšího a nejhorší-ho druhu, výrobce zřejmě šetřil na nejméně vhodném místě.Pro zářivky jsou zapínací proudy ještě vět-ší než u žárovek, i když jen po dobu několi-ka mikrosekund. V garážích projektant před lety projektoval na jedno čidlo Brilux ES-40 (ekvivalent LX118) osm zářivek po 36 W (288 W), jsa ošálen tvrzením návodu, že lze připojit zářivky do 800 W. Výsledkem bylo, že se kontakty relátek spekly a zářivky sví-tily neustále (někdy po úderu do čidla kon-takty odpadly).Problém autor vyřešil úpravou a postup-nou výměnou čidel Brilux ES-40. Úprava spočívala v náhradě relé spínacím prvkem typu triak (obr. 1). Jde o katalogové zapojení firmy Fairchild a náklady na součástky jsou nižší než 30 korun v maloobchodních cenách.Triaky jsou vlastně dva. První optotriak MOC3063 dokonale odděluje řídicí části od části silové a spíná řídicí elektrodu vý-konového triaku BT137. Triak BT137 spí-ná maximálně 8 A trvale a 65 A po dobu 20 ms, rezerva je tedy značná. Navíc tato sestava spíná a rozpíná v nule sinusovky, což značně omezuje proudové nárazy i rušivé vyzařová-ní. Na rozdíl od relé triak spíná naprosto bez-hlučně. Je chlazen kouskem ohnutého mědě-ného plechu 50 × 25 × 0,5 mm. Životnost tak-to upravených čidel je v podstatě neomezená. Ing. Radim Matulík Obr. 1. Schéma navrženého zapojení + 24 V J1 J2 R1 2k7 1 2 3 4 5 6 obvod pro spínání v nule MOC3063 R2 390 R3 390 1 3 2 BT137 J3 J5 J4 červená hnědá modrá fázový vodič230 V AC nulový vodičObr. 2. Rozměry a číslování vývodůJ3 J1 J2 3 1 2 5 4 J5 J4 relé 22 × 16 × 19 mm 5,8 2 1 4 3 pohled shora 12 16 2 5 12,2 22 Obr. 3. Sestavená deska v po-rovnání s původním relé Obr. 4. Deska čidla LX28A již s nahrazeným relé