22 ELEKTRO 11/2013 ze zahraničního tisku Rozváděče vyladěné na účinnost Energeticky úsporný provoz Příklad jen pro představu: Ve výrobní lin-ce karosérií, která sahá od lisovny až po la-kovnu, je zpravidla použito celkem 1 000 až 2 000 rozváděčů (obr. 1). V důsledku ztráto-vého výkonu instalovaných komponent pro napájení, pohony a automatizaci vzniká tep-lo, které je třeba co nejúčinněji odvést. Jak lze rozváděče z klimatizačního hlediska vý-znamně optimalizovat, je patrné z výsled-ků výzkumu. V jedné takové studii analyzovala firma Rittal asi 400 již instalovaných rozváděčů v různých aplikacích a za různých provoz-ních podmínek. Tato studie byla realizována v rámci projektu InnoCaT4. Díky tomu byl zjištěn aktuální stav typické současné praxe v oblasti instalace klimatizačních řešení. Sou-časně se přitom hledaly výchozí body pro op-timalizaci energetické účinnosti.Instalace před chlazením Nejprve se ukázalo, že použití chladicích systémů na bázi kapalin představuje dosud výjimku a místo toho jsou převážně použí-vány kompresorová chladicí zařízení, popř. výměníky tepla vzduch–vzduch. U běžné konstrukce rozváděče vyšlo najevo, že dosud byly u většiny odborně posuzovaných rozvá-děčů uspořádány komponenty pouze na zá-kladě elektrické funkčnosti. Projektanti zřej-mě při řešení uspořádání komponent upřed-nostnili především co nejjednodušší instalaci s krátkými kabelovými trasami a přehlednost rozváděče. Naproti tomu na optimální vedení chladného vzduchu přitom téměř vůbec ne-dbali. Klimatizační řešení bylo v těchto pří-padech zaměřeno pouze na zamezení vzniku tzv. horkých míst.Dojde-li k přílišnému zahřátí komponent, může se stát, že vypadne elektronika a v tom nejhorším případě se může zastavit i celá vý-roba. Horká místa však lze velmi snadno zjis-tit např. při kontrole pomocí termovizních ka-mer (obr. 2).Rozváděče s kompresorovými chladicími zařízeními, které tvořily asi polovinu posu-zovaných rozváděčů, vykazovaly téměř v pě-tině případů vzduchový zkrat, takže nebylo možné využít část chladicího výkonu klima-tizačního systému. U dvou třetin rozváděčů se horké komponenty nenacházely ve vzdu-chovém proudu mezi výfukem a sáním chla-dicího zařízení. Rovněž v údržbě chladicích zařízení se ukázala významně slabá místa. Téměř v polovině všech případů byla filtrač-ní rohož silně znečištěna, což vede ke sníže-ní chladicího výkonu, resp. ke zvýšené spo-třebě elektrické energie. Slabinami projektování se ukázal být také výběr správného klimatizačního řešení. Po-lovina kompresorových chladicích zaříze-ní byla značně předimenzována, takže tyto přístroje měly vytížení maximálně 20 %. Z tohoto se dá usuzovat, že projektanti pře-ceňují ztrátový výkon v rozváděči, což se může snadno stát např. zanedbáním souči-nitelů soudobosti. Vylepšené vedení vzduchu a chlazení Na základě těchto šetření u instalovaných rozváděčů vypracovali partneři tohoto projek-z německého originálu časopisu de, 7/2013, vydavatelství Hüthig & Pflaum Verlag GmbH München, upravil Ing. Josef Košťál, redakce Elektro Obr. 1. Ve výrobní lince karoserií může být použito 1 000 až 2 000 rozváděčůObr. 2. Zjišťování horkých míst v elektroinstalaci pomocí termovizní kamery (foto: Kl)