70 ELEKTRO 10/2013 standardizace Technická normalizace jubilující (3. část)Značka kvality ČSN-TEST Mezi nástroje, jimiž je možné působit na spotřebitele při rozhodování o koupi nové-ho výrobku, patří v České republice od roku 2000 též značka shody s normou, kterou za-vedl Český normalizační institut.Když se v roce 1989 na našem trhu po-prvé objevily výrobky označené značkou Czech made, mnozí věřili, že výrobek, kte-rý označení ponese, je prověřen zkušebnami a zaručuje skutečně špičkovou jakost výrob-ku. Zažitá praxe některých našich výrobců způsobuje, že jakost výrobků se v závislos-ti na době od uvedení na trh mění k horší-mu. Značka kvality však zůstala, a tak bo-hužel nesplnila naděje, s nimiž vznikala. Ostatně systém této značky byl vytvořen bez uplatnění zahraničních poznatků a také nemá v cizině obdobu. Není známo, že by existovaly např. značky Britain made nebo Germany made.Analogicky jako v ostatních vyspělých zemích světa byl nyní v ČR nově zaveden systém značky shody s technickou normou ČSN TEST. Je založen na obdobných prin-cipech jako systémy uplatňované v zemích EU: národní značka shody bude mít svou obdobu v evropské značce shody s normou Keymark.Značka shody s českou technickou nor-mou je dobrovolná certifikační značka, kte-rou výrobce prokazuje shodnost vlastností svého výrobku s požadavky české technic-ké normy (ČSN). Výrobce nebo dovozce ji může na výrobku použít jedině tehdy, jestliže byl výrobek přezkoušen některým z oprávněných zkušebních a certifikačních míst (OZCM) a byl na něj vystaven cer-tifikát.Existují čtyři verze značky ČSN-TEST, které se používají podle toho, zda výrobek odpovídá původní české technické normě, nebo české technické normě, která přejímá normu mezinárodní nebo evropskou: základ-ní ČSN TEST (viz obr.), ČSN ISO TEST, ČSN IEC TEST a ČSN EN TEST.V roce 1997 byla Česká republika přija-ta – jako první z postkomunistických zemí, za plnoprávného člena evropských normalizač-ních organizací Evropské komise pro norma-lizaci (CEN – Comité Européen de Normalisation) a Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC – Comité Européen de Normalisation Electrotechnique).Rozhodující podíl v současné normo-tvorné činnosti má zavádění evropských norem a navazujících mezinárodních norem do soustavy českých norem (ČSN), zatímco tvorba norem čistě domácího původu tvoří jen malou část každoročního programu nor-malizačních prací (přibližně 10 %).Historie elektrotechnického zkušebnictví Založení první elektrozkušebny se datu-je do června 1926, kdy bylo na České vyso-ké škole technické v Brně vyzkoušeno větší množství tavných pojistkových vložek podle Předpisů ESČ. V roce 1928 byla v Praze vy-budována laboratoř na zkoušení vodičů a in-stalačního materiálu a s výrobci dohodnuta stálá bezpečnostní kontrola instalačních tru-bek a pojistek. Výrobkům, které vyhověly zkouškám podle předpisů ESČ, bylo uděle-no právo používat značku ESČ. Seznamy vy-zkoušených výrobků, včetně popisu vykoná-vaných zkoušek, byly následně publikovány v Elektrotechnickém obzoru, předchůdci ča-sopisu Elektro.V roce 1934 ministerstvo veřejných prací udělilo zkušebně ESČ úřední autorizaci. Ta požadovalo, aby se pro instalace při státních stavbách používal jen materiál odpovídající předpisům ESČ.Nárůst činnosti zkušebny ESČ v pováleč-ném období byl iniciován vyhláškou minist-ra průmyslu z října 1945 o povinné kontrole elektrotechnických výrobků. Pro sídlo nové zkušebny byly v červnu 1947 zakoupeny bu-dovy bývalého Pomologického ústavu v Pra-ze-Troji, kde byly v té době vyráběny letec-ké přístroje. Zde zkušebny fungují dodnes, i když v budově z počátku 70. let 20. století.V roce 1948 byl Elektrotechnický svaz československý zrušen. Zkušebna ESČ byla znárodněna a v roce 1952 přejmenována na Elektrotechnický zkušební ústav – EZÚ. Ten se postupně zapojoval také do mezinárodní spolupráce. V roce 1961 se zapojil do systé-mu homologací světelného příslušenství mo-torových vozidel podle předpisů Evropské hospodářské komise OSN.Roku 1968 bylo státní zkušebnictví upra-veno zákonem č. 30/1968 Sb., o státním zku-šebnictví, který zavedl celostátní kontrolu kvality a bezpečnosti výrobků. Všechny tech-nické normy byly v době „politicky nuceně normalizované socialistické republiky“ práv-ně závaznými dokumenty. Značka ESČ byla respektována jako státní schvalovací značka.Začátkem 90. let EZÚ začal rozšiřovat zkoušky elektromagnetické kompatibility, která je v současnosti nedílnou součástí po-suzování shody elektrotechnických výrobků.V roce 1992 bylo v souladu se záměrem vstupu do EU rozhodnuto o přejímání evrop-ských norem (EN) do systému českosloven-ských technických norem. Na sklonku exis-tence Československa EZÚ získal značku do svého vlastnictví a zaregistroval ji jako ochrannou známku.Ve státním zkušebnictví znamenal zásadní změnu zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a právní závaznost technických norem, které se staly dobrovolný-mi. Zavedl postupy posuzování shody v sou-ladu s právem EU a směrnice EU zavedl do právního řádu ČR v podobě nařízení vlády. Ke každému nařízení vlády byly vyhlášeny har-monizované normy, jejichž použití zajišťuje pro výrobce presumpci shody vlastností vý-robků se základními požadavky nařízení vlády.Závaznost technických norem ČSN Zákon č. 22/1997 Sb., o technických poža-davcích na výrobky, stanovil, že české tech-nické normy (ČSN) nejsou obecně závazné. Obecnou závazností se rozumí povinnost do-držovat ČSN obecně, bez jakéhokoliv ome-zení. Povinnost postupovat při určité činnos-ti v souladu s českými technickými normami však může vzniknout, a to především na zá-kladě ustanovení právního předpisu, který sta-novuje, že ve vztazích upravených tímto práv-ním předpisem je nutné dodržovat české tech-nické normy.Výlučný odkaz určuje shodu s technickou normou, na kterou se odkazuje jako jediný způsob splnění příslušného ustanovení daného právního předpisu. Technická norma tím do-plňuje právní požadavek, a stává se tak vlast-ně součástí právního předpisu. Tím vzniká po-vinnost řídit se ustanoveními příslušné normy.V případě indikativního odkazu je shoda s normou jedním z možných způsobů splnění požadavků právního předpisu. Obecný po-žadavek právního předpisu však může být splněn jiným způsobem. Forma indikativní-ho odkazu je uplatněna v § 4a zákona č. 22/ /1997 Sb., co se týče harmonizované nebo určené normy.(pokračování)Mgr. Pavel Verner, vysokoškolský učitel a publicista ČSN TEST – shodnost s českou technickou normou nebo normami ČSN T E S T