ELEKTRO 8-9/2013 83 standardizace Technická normalizace jubilující (2. část)Impulzem byl důraz na silnoproud Významnou úlohu v elektrifikaci měst a vesnic ČSR sehrála původní orientace na silnoproudou elektrotechniku. V dalším vývo-ji se rozvinula tak, že pokrývala všechny apli-kace v oboru elektrotechniky v praxi. Česko-slovenské elektrotechnické normy – předpi-sy se zasloužily o rozvoj elektrotechnických firem a živností tím, že vytvořily všeobecně uznávanou technickou základnu pro výrobu i dozorovou činnost.Na počátku roku 1921 svolala Masaryko-va akademie práce za podpory čs. průmys-lu poradu o postupu v obecné normalizaci na České vysoké učení technické v Praze. Všichni přítomní odborníci různého zamě-ření se shodli na nutnosti soustavné norma-lizace, nemohli se však sjednotit na budoucí organizaci normalizačního hnutí. Prof. Vladi-mír List navrhl a přes různost názorů nako-nec prosadil dobrovolnou nezávislou společ-nost pro všeobecnou normalizaci. Jeho úmysl podpořili zejména Ing. R. Germář, Ing. J. Ka-meníček, Ing. O. Podhajský, dr. V. Sýkora – významný představitel Kovodělného sdru-žení, dr. Kolben a další představitelé strojí-renských podniků. Dne 15. března 1922 byl ustaven přípravný výbor, který posléze vypra-coval i stanovy nové normalizační organizace.Všeobecná normalizace v Československu vytvořila také svůj vrcholný orgán. První celo-státní normalizační organizace byla založena 28. prosince 1922 s názvem Československá společnost normalizační (ČSN). Slavnostnímu aktu bylo přítomno jedenáct zakládajících čle-nů. Vytvoření ČSN jako všeobecně prospěšné neziskové společnosti se zúčastnil tehdejší mi-nistr obchodu dr. Novák a předseda Kovoděl-ného sdružení dr. František Hanuš.Nově vzniklá ČSN se rozhodovala, zda se vydat po tzv. americké cestě – odborové or-ganizace, německé cestě – vydávání tabulko-vých norem strojírenských součástí bez ohle-du na kvalitu, či po anglické cestě – vydává-ní knižních norem, tedy se specifikací, včetně kvality. ČSN se rozhodla pro knižní, ucelená vydání norem a pro začlenění kritérií kvali-ty jako součásti normy. Později byly normy vydávány i na volných listech.Prvními zakládajícími členy ČSN bylo např. jedenáct největších železáren, strojí-ren a elektrotechnických závodů. Normali-zační společnost podporoval i českosloven-ský stát. Plnoprávným členem se stalo mi-nisterstvo železnic; ministerstvo veřejných prací přihlásilo své báňské a hutní podni-ky. Kromě toho ministerstva obchodu, pošt a národní obrany dala společnosti podporu ve výši 195 000 korun.Málo lidí, hodně práce Atmosféru doby charakterizoval ve svých Pamětech první předseda ČSN profesor Vla-dimír List těmito slovy: „Je zajímavé, že re-ferenta velmi těšilo referování ve výboru, po-něvadž se tím uváděl ve známost. Referen-tovi jsme přirozeně vřele poděkovali ústně i písemně a oznámili to jeho závodu, že se velmi osvědčil. Toto jednání mělo za násle-dek, že být referentem v normalizační spo-lečnosti bylo jakési vyznamenání, již proto, že jeho jméno bylo v normě uvedeno. Pak šla norma do tisku, který musel být velmi pečli-vě proveden, a jeho korekturu jsem většinou dělal sám. Zakládali jsme si na vzorné úpra-vě norem, které tím, že se líbily, také působi-ly, zejména v cizině, kde jsme některé z no-rem kvůli německým průmyslníkům vydali i německy.“Za prvních deset let ČSN bylo vydáno 96 sešitových norem, 196 listových norem a schváleno 50 elektrotechnických norem ESČ. Rozsah činnosti pokrýval hutě a těžké strojírenství, kovodělnou výrobu, kotlárny, automobilovou výrobu, výrobu výtahů, slé-váren, ocelové konstrukce, cukrovary, dře-vařský průmysl, pozemní stavitelství, sklár-ny, tiskárny, truhlářství, kamenictví, zámeč-nictví, pokrývačství, tesařství, natěračství. V elektrotechnickém průmyslu zahrnoval vý-robu strojů, přístrojů a transformátorů, kabe-lovny, výrobu žárovek, vodičů, akumuláto-rů, izolačních hmot a domácího nářadí. Spo-lečnost normalizačně zasahovala do chodu elektráren, elektrických drah, vodáren, ply-náren, sléváren, cukrovarů a mnoha oblastí veřejného života.ČSN pod Listovým vedením a za jeho předsednictví společnosti dokázala udě-lat nesmírné množství práce. Její malý, ale mimořádně výkonný aparát dokázal zorga-nizovat tvorbu obrovského množství no-rem. Ještě v roce 1928 měla ČSN jen dva-náct zaměstnanců, kteří byli navíc zainte-resováni na prodeji norem, jenž byl svěřen technickému knihkupectví České matice technické. Knihkupectví sídlilo ve stejném domě jako normalizační společnost. Někte-ré normy byly do života prosazovány velmi ztěžka.Výjimečná osobnost: Vladimír List Připomeňme si profesora Dr. Ing. Vla-dimíra Lista, DrSc. (1877–1971), význam-ného elektrotechni-ka, zakladatele české technické normaliza-ce a jednoho z prvních opor globalizace světa. 22. dubna 1926 pode-psal zakládající listinu Mezinárodní normali-zační organizace (ISA, nyní – ISO). O dva roky později předse-dal ustavující kon-ferenci ISO v Praze, stal se místopředsedou a v roce 1931 předse-dou této světové orga-nizace (do roku 1934). Ve svém projevu teh-dy uvedl: „Není dale-ko doba, kdy elektrotechnický průmysl ce-lého světa bude mít srovnatelné a vyměni-telné výrobky stejných jakostí …“Ještě předtím, v posledních dnech ra-kousko-uherské monarchie, se Ing. Vladi-mír List postavil do čela české elektrotech-niky a již 12. října 1918 zveřejnil v Elek-trotechnickém obzoru program, který měl postavit elektrotechniku v Čechách na svě-tovou úroveň. Návrh moravského elektri-začního zákona, jehož byl otcem, se stal zá-kladem později přijatého československého elektrizačního zákona č. 438 z 22. 7. 1919. Tohoto roku byl prof. List zvolen předse-dou Elektrotechnického svazu českosloven-ského a podařilo se mu dosáhnout sjedno-cení elektrického napětí v ČSR: 220/380 V pro nízké napětí, 22 a 100 kV pro vyso-ké napětí.Profesor techniky v Brně, inženýr Vla-dimír List, který byl především průkop-níkem elektrotechniky, následoval svého učitele Františka Křižíka. V jeho pražské firmě projektoval na počátku století např. pantografy pro elektrickou železnici z Tá-bora do Bechyně. S rozmachem automo-bilového průmyslu navrhl svedení pražské pouliční elektrické dráhy pod zem. Před Mgr. Pavel Verner, vysokoškolský učitel a publicista (foto: Kl)