18 ELEKTRO 7/2013 výměna zkušeností Časoměrná zařízení v denní praxi Základní pojmy a trocha historie Sekunda (značená s, ale někdy též ne-správně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času v soustavě SI. Název jednotky je odvozen od toho, že se jedná po minutách o druhé dělení hodiny, latinsky pars minuta secunda. Minuta tak byla pars minuta prima, první malá část.V soustavě SI je hodina vedlejší jednot-kou, vymykající se desítkovému systému, ale je povolena k používání z historických důvodů. Latinský název hodiny je hora, pro-to je mezinárodní označení hodiny zkratkou „h“. Dělitel 60 (sekund v minutě, popř. mi-nut v hodině) pochází už od Babyloňanů, kte-ří používali šedesátkovou číselnou soustavu, ale svůj čas na šedesátiny nedělili.Hodina byla původně definována staro-věkými civilizacemi (včetně takových, jako byl Egypt, Sumer, Čína a Indie) jako jed-na dvanáctina doby mezi východem a zápa-dem slunce.V Bibli pod pojmem jitro bylo rozuměno celé období od východu jitřenky až do po-ledne, pojmem večer se mínil časový úsek od poledne až do východu hvězd. Většinou se čas měřil od rozbřesku, ale v tzv. italském čase začínala první hodina navečer (nebo na konci šera, tj. půl hodiny po západu slunce, v závislosti na místních zvyklostech). Stře-dověký islámský den začínal také se zápa-dem slunce. Pokusy o zavedení dekadického dělení při měření času v době zavádění met-rické soustavy ve Francii se neujaly (obr. 1).Už Egypťané dělili denní a noční dobu po dvanácti hodinách nejméně 2000 př. n. l., a proto jejich hodiny měly sezonní proměn-livost. Sluneční hodiny používali také staří Řekové. Římané se s nimi seznámili poměr-ně pozdě, „teprve“ roku 263 př. n. l. Byla to válečná kořist ze sicilského města Catania. Sluneční hodiny jsou většinou konstruovány pro místní poledník.Hodiny a stopky V minulosti lidé používali mnoho zaříze-ní pro měření času. Byly to sluneční hodiny, přesýpací, vodní, svíčkové hodiny a mnoho dalších. Dobré kyvadlové hodiny dosahu-jí přesnosti několika sekund za měsíc, přes-nost těch nejlepší v metrologickém ústavu USA byla 1 s za rok (obr. 2). Kyvadlo potře-buje ke svému kyvu stále stejný čas, jenž je dán jen délkou kyvadla a gravitačním zrych-lením. Kyvadlo zastává roli etalonu. Dosta-vit dobu kyvu je možné změnou délky kyva-dla. Aby byl chod hodin pravidelný, musí být tyto hodiny na stálém místě, za provozu ne-jsou přenosné.První kapesní hodinky vznikly z potřeby přesnější časové orientace kolem roku 1500 (tzv. norimberské vajíčko, ale bez setrvačky). Velký pokrok znamenal vynález setrvačky (Ch. Huygens, před rokem 1675) s lépe defi-novanou vlastní frekvencí. Od poloviny 19. století se rozběhla tovární výroba hodinek, zejména ve Švýcarsku, které byly spolehli-vější a stále levnější. Potřebovali je všichni železničáři, poštovní doručovatelé a mnozí jiní. Další převratnou novinkou bylo zavede-ní krystalového oscilátoru jako etalonu. Tak zvané krystalové hodinky (quartz) byly vy-vinuty ve Švýcarsku, ale vyráběny byly od roku 1969 japonskou firmou Seiko (obr. 3).Služby šíření přesného času Od pradávna jsou hodiny nařizovány podle nějaké autority. V běžném životě byl u nás od středověku čas sledován podle hodin a zvonů kostelů. V českých zemích bylo poledne vět-šinou oznamováno zvoněním z kostelní věže (z kapličky). Tento zvyk byl podle informací doc. Ing. Jiří Horský, CSc., ČKS, Ing. Jana Horská, Ph.D., ČMI Obr. 1. Hodiny s dekadickým dělením času z doby Velké francouzské revoluce; den byl rozdělen na 10 hodin, každá hodina měla 100 minut a každá minuta 100 sekund (zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Clock-french-republic.jpg)Obr. 2. Nejpřesnější kyvadlové hodiny v metro-logickém ústavu USA měly přesnost 1 s za rok Obr. 3. Mechanické a elektronické stopky; u mechanických je etalonem setrvačka, u elektronických křemenný krystal, dobře viditelný na obrázku vpravo Měření času nás plně obklopuje. Každý má doma hodiny, hodinky, náramkové nebo i na mobilním telefonu, důležitý je údaj času v osobním počítači, čas se měří ve sportu, ale ze-jména v nesčetných operacích v průmyslu, informatice, komunikacích, bankovnictví, měří se doba telefonních hovorů, doba placeného parkování, jízdenky v hromadné dopravě platí po určitou dobu atd. Přesný čas je pojem velmi relativní, a co je přesné pro kuchaře, určitě není přesné pro metrologa nebo astronoma.