10 ELEKTRO 7/2013 Inteligentní budovy (6. část – 3. díl)Popis objektu, návrh předávací stanice centrálního zásobování teplem Ing. Bohumír Garlík, CSc., Ing. Pavla Pechová, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1. Úvod – průvodní slovo Cílem tohoto článku je naznačit zpracová-ní projektu systémové elektroinstalace inte-ligentní budovy na bázi systému KNX v da-ném objektu. Každý takový projekt vyžaduje v první fázi seznámení se s předmětem zájmu, v našem případě popisem zadaného objektu. Poté bude multidisciplinárně rozebrána pro-blematika inteligentního řízení jak v obec-né rovině, tak ve zcela konkrétním případě řešeného projektu. Systém KNX jako tako-vý (aplikovaný v tomto projektu), který po-pisuje navrhovaná řešení použitá v projektu, osvětluje princip fungování jednotlivých sub-systémů a uvádí možnosti jejich využití. Nej-prve budovu jako předmět zájmu rozdělíme na dílčí úseky podle systému inteligentního řešení (tab. 1).2. Navrhovaná zařízení v objektu (technické řešení projektové části)U každého zařízení, které bude instalo-váno v daném objektu, by měla být zvážena otázka akceptace jednotlivých funkcí v tom-to rozsahu:– stanovení dané problematiky,– definování aplikace systému KNX pro da-nou funkci,– návrh řešení, včetně použitých komponent.Pozn.: V této části budou popsána někte-rá zařízení, např. řešení kvality vnitřního pro-středí (vytápění).2.1 Kvalita vnitřního prostředí 2.1.1 ObecněNejvětší podíl na spotřebě energie v bu-dovách mají systémy vytápění a chlazení s úpravou vzduchu – klimatizací. S ohledem na vývoj legislativy posledních několika let týkající se hospodaření s energiemi je použi-tí systému regulace v této oblasti naprostou nutností. Na trhu je k dispozici mnoho auto-nomních systémů regulace pro nejrůznější po-užití. Je k dispozici spektrum zařízení od ma-lých DDC kompaktních regulátorů až po slo-žité kompozitní systémy PLC.Řízení předávací stanice centrálního zásobování teplem (CZT), jakož i distribučních prvků otopné soustavy (popř. i vzduchotechniky) jsou součástí problematiky řešené v této čás-ti. Projektování jako takové se opírá o ČSN, které budou v této části rekapitulovány v ná-vaznosti na dané řešení. Textová část popisuje princip fungování jednotlivých funkcí na-vrženého systému s naznačením požadavků na uživatele při jejich používání. Cílem práce je uplatnění poznatků o systémové instalaci KNX/EIB vytvořením podkladů pro projekto-vou dokumentaci zadané IB.Tyto systémy mohou být vybaveny roz-hraním pro připojení do systémové instalace k vytvoření vazeb na další systémy budovy, což je velmi výhodné. Omezení uvedených zařízení však spočívá v jejich servisní základ-ně, která bývá spjata pouze s jednou firmou, ať už je to poskytováním servisu či dostup-ností náhradních dílů. U jednoduchých regu-látorů pro konvektory, fan-coily nebo podla-hové topení zpravidla nehrozí žádná rizika do budoucnosti. Při použití systémového ře-šení KNX k ovládání těchto prvků lze zvolit hned několik výrobků (ABB, Siemens), které jsou při jednoduchosti těchto zařízení snadno zastupitelné. Jinak tomu však je u složitých PLC regulátorů, které sice mají rozhraní pro připojení KNX, ale jinak pracují autonomně. Jsou to např. DDC či PLC regulátory vzdu-chotechnických jednotek, složitých systémů vytápění. Ty se snadno vinou drobné záva-dy, byť třeba jen na softwarové bázi, mohou stát během krátké doby zcela neopravitelný-mi a poté nezbude, než je nahradit systémem zcela jiným. V praxi to může znamenat vel-mi rozsáhlou výměnu celé elektroinstalace řídicího systému, včetně dotčených senzorů a dalších zařízení. Celý proces opravy se tu-díž může stát velmi nákladným.Nabízí se tedy řešit řízení pomocí systé-mových prvků KNX, které mají komplexní fi-remní základnu, ale především je zde záruka do budoucna při případné dodatečné úpravě systému řízení, aby kterákoliv servisní firma byla schopna poskytovat servis tohoto systé-mu, naprogramovat a odladit jej.2.1.2 Charakteristika systému Automatizovat systémy budov (komplex-ně) autoři doporučují při akceptování tab. 2.a) vytápění Vytápění v objektu je převážně teplovod-ní, konvekční. Zdrojem tepla je teplovodní předávací stanice centrálního zdroje tep-la (CZT), která je umístěna v technickém podlaží, v místnosti označené např. 0.04. Následně je teplo rozváděno do jednotli-vých úseků budovy. Stručná charakteristi-ka vytápění jednotlivých úseků je obsaže-na v tab. 3.b) ohřev teplé vody (TV) Ohřev TV je zajištěn v zásobníkovém ohřívači, který je umístěn v místnosti 0.04.c) klimatizace Vybrané prostory budovy náchylné k pře-hřívání jsou klimatizovány. Toto obstaráva-jí tři vzduchotechnické jednotky – pro kaž-dý provoz zvlášť. V tab. 4 je uveden výčet klimatizovaných prostor.d) větrání (bude popsáno v článku v dalším čísle časopisu Elektro)Klimatizované prostory jsou větrány nu-ceně prostřednictvím vzduchotechnické jed-notky. Ostatní prostory jsou větrány hybrid-ně – znečištěný vzduch je odsáván v prosto-Tab. 1. Rozdělení budovy na dílčí úseky podle systému inteligentního řešení Část 1 – rodinný apartmán Část 2 – hotel 1. PP technická část 1. NP provozní část společné prostory + bar restaurace + kuchyně1. NP ubytovací část A pokoj č. 1 – imobil 2. NP ubytovací část B pokoje č. 2 až 13 Tab. 2. Základní rozdělení budov podle potřeby tepla na vytápění Kategorie Potřeba tepla na vytápění starší budovy často dvojnásobek a více hodnot pro obvyklé novostavby obvyklá novostavba (podle aktuálních závazných požadavků)80 až 140 kW · h na m2 a rok nízkoenergetický dům ≤50 kW · h na m2 a rok*)pasivní dům ≤15 kW · h na m2 a rok nulový dům <5 kW · h na m2 a rok *) možno řešit automatizací budov