26 ELEKTRO 6/2013 elektrotechnická praxe Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe Otázky k pospojování 1. Jsou-li neživé části mezi sebou a mezi ci-zími vodivými částmi vzdáleny více než 2,5 m, tak se nemusí provádět pospojová-ní, i když jde o prostory zvlášť nebezpeč-né?2. Jak ověřit spojitost doplňujícího ochran-ného pospojování?3. Ve vztahu R ≤ 50 V/Ia, je uvedeno napětí 50 V, které odpovídá prostředí normální-mu. Máme-li však prostředí zvlášť nebez-pečné musí se do uvedeného vztahu dosa-dit napětí 12 V – bezpečné napětí (tabulka NC.2). Je to tak správně? Proč na to norma v článku 411.5.4 neupozorní?4. Jakým způsobem posoudit spojitost ochran-ných vodičů? Podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, nebo ČSN 33 2000-6?5. Spojení osoby mezi neživou částí a zemí bude pravděpodobnější než dotyk mezi dvěma neživými částmi. Jak je zajištěna ochrana při dotyku neživá část–zem?Odpověď K pospojování obecněObecně je snahou mezinárodní a evrop-ské normalizace stanovit v jednotlivých nor-mách na konkrétní zařízení, konkrétní insta-laci nebo druh výrobků konkrétní požadav-ky. Cílem ovšem také je, aby tyto požadavky, byť jsou stanoveny pro různé výrobky a růz-ná zařízení, nebyly ve vzájemném rozporu. Proto jsou vytvářeny základní normy, které řeší určitou problematiku (bezpečnosti, elek-tromagnetické kompatibility, vnějších vlivů i toho, aby mezinárodní normy byly v sou-ladu) v obecnější rovině. Takže požadavky technických norem na různé druhy zařízení, instalací, výrobků atd. vycházejí ze základ-ních požadavků stanovených v základních normách stanovujících základní požadavky pro určitá hlediska (bezpečnosti, kompatibi-lity, vnějších vlivů atd.), jak je uvedeno výše.Pro bezpečnost z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem byla zpracová-na a platí IEC 61140:2001 Ochrana před úra-zem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení (zavedená bez jakých-koliv úprav v Evropě jako EN 61140:2002 a v ČR jako ČSN EN 61140:2003). Jde o zá-kladní bezpečnostní publikaci, jejíž poža-davky jsou určeny k tomu, aby byly zavede-ny a respektovány v příslušných normách pro elektrické instalace, sítě a zařízení.Z hlediska základního pravidla pro ochra-nu před úrazem elektrickým proudem ČSN EN 61140:2003 hned na začátku kapitoly 4 uvádí:Nebezpečné živé části nesmí být přístup-né a přístupné vodivé části nesmí být nebez-pečné živé:– ani za normálních podmínek (provoz při určeném použití, viz 3.13 ISO/IEC Po-kyn 51, a bez poruchy), – ani za podmínek jedné poruchy.(Do vydání ČSN EN 61140:2003 jsme uvedené pravidlo uznávali v podobě, že „…musí být zajištěna jak ochrana před dotykem živých částí, tak i ochrana před dotykem ne-živých částí“.)Navazující čl. 4.1 této normy stanoví, že pro zajištění ochrany za normálních (myšle-no bezporuchových podmínek) je nutné učinit opatření uváděná v této normě jako základ-ní ochrana (prostředky, kterými se základní ochrana zajišťuje, jsou obvykle základní izo-lace, přepážky a kryty, zábrany).Další čl. 4.2 uvedené normy stanoví, že aby byla zajištěna ochrana i za podmínek jed-né poruchy, je nutné provést další ochranné opatření nezávislé na základní ochraně (jako je např. přídavná izolace nebo automatické odpojení od zdroje) nebo je nutné uplatnit prostředek zvýšené ochrany, který zajišťuje jak ochranu základní, tak ochranu při poruše (příkladem je zesílená izolace).K tomu je vhodné na vysvětlenou uvést (přibližné) přirovnání:– termínu ochrana základní odpovídá v zá-kladních rysech dříve používaný termín ochrana před dotykem živých částí,– termínu ochrana při poruše odpovídá v zá-kladních rysech dříve používaný termín ochrana před dotykem neživých částí,– termínu ochrana zvýšená odpovídá ekvi-valentní používaný termín ochrana před dotykem živých i neživých částí (jde např. o ochranu zajišťovanou zesílenou izolací).Čl. 4.3 ČSN EN 61140:2003 uvádí: Jestli-že zamýšlené použití zahrnuje zvýšení vlast-ního nebezpečí, např. dotyk osoby s potenci-álem země v prostorech s malou impedancí, musí technické komise vzít v úvahu možnost potřeby specifikovat doplňkovou ochranu.Uvedené zvýšené nebezpečí je ekvivalen-tem nám dlouhou dobu zavedeným prostorům z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečným. To, že technické komise musí vzít v úvahu možnost potřeby specifikovat doplňkovou ochranu, tj. ochranu, která ještě doplní normální provedení ochrany základní a ochrany při poruše, neznamená, že se sejde technická komise jednoho závodu, jedné dílny nebo projektové organizace a dohodne se na určitém řešení, ale že se sejde technická komi-se v rámci mezinárodní normalizace a pro ur-čité případy takovéto řešení zvolí a promítne je do příslušné mezinárodní normy.Tento přístup se tedy promítá do technic-kých norem, které příslušné pracovní skupiny technických komisí v rámci mezinárodní nor-malizace vytvářejí. Dobře je to vidět na sou-boru mezinárodních norem IEC 60364, popř. evropských harmonizačních dokumentů HD 60364 pro elektrické instalace nízkého napětí, jež jsou v rámci ČR zaváděny elektrotechnic-ké veřejnosti známým souborem ČSN 33 2000 (který nesl postupně názvy Elektrická zařízení, Elektrické instalace budov a nyní se jeho název ustálil na Elektrické instalace nízkého napětí). Tento soubor obsahuje základní Části 1 až 6 (z nichž nejpodstatnější jsou Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice, Část 4: Ochranná opatření pro zajiš-tění bezpečnosti, Část 5: Výběr a stavba elek-trických zařízení a Část 6: Revize).Požadavky těchto norem základního sou-boru jsou pak doplňovány požadavky jednot-livých oddílů Části 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech. Mezi normy této části patří např.:ČSN 33 2000-7-701 pro elektrické instalace v prostorech s vanou nebo sprchou,ČSN 33 2000-7-704 pro elektrická zařízení na staveništích a demolicích,ČSN 33 2000-7-705 pro zemědělská a za-hradnická zařízení,ČSN 33 2000-7-706 pro omezené vodivé prostory.Každá z těchto uvedených norem části 7 platí pro určité specifické zařízení, které za-hrnuje různé podmínky používání – je urče-no pro osoby s různou kvalifikací, pro různé nebezpečí úrazu elektrickým proudem, pod-le toho jakým způsobem je toto nebezpe-čí zvýšeno působením různých vnějších vli-vů. V zásadě to znamená, že obecně je třeba z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem splnit požadavky základních čás-tí souboru ČSN 33 2000 (z hlediska ochra-ny před úrazem elektrickým proudem jsou to z tohoto souboru především kapitoly 41 pro ochranná opatření a 54 pro uzemnění) a ve zvláštních prostorech a objektech (viz pří-slušné oddíly Části 7, jejichž příklady jsou uvedeny výše) se tyto požadavky doplní po-žadavky na doplňkovou ochranu – obvykle je to tradiční pospojování a nověji je to ochra-na citlivými proudovými chrániči (její pou-žití uznává pro tyto případy i zmíněný čl. 4.3 ČSN EN 61140:2003). Ale podle charakteru prostoru to může být i ochrana použitím na-pětí SELV nebo PELV (malým bezpečným napětím s omezenou výškou napětí a zvýše-ným krytím IP), ochrana elektrickým oddě-lením (např. v omezených vodivých prosto-rech) a další.Tento přístup se promítá i v samotné ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 Elektrické in-stalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochran-ná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochra-na před úrazem elektrickým proudem. Ta v čl. 410.3.4 stanoví: „Pro zvláštní instala-redakce Elektro, Ing. Michal Kříž, informační systém pro elektrotechniky (iiSEL ® ),www.in-el.cz