ELEKTRO 6/2013 25 duševní vlastnictví oprávněného užití díla objednatelem, je na-nejvýš vhodné věnovat ustanovení smlouvy o dílo vymezujícímu účel uzavření smlouvy náležitou pozornost. Zatímco v některých případech může být účel uzavření smlouvy a z toho vyplývající rozsah možného užití díla zřejmý (např. při objednání výtvarného návrhu obrazové ochranné známky), v jiných případech už to tak jednoznačné být nemusí.Zvláštní režim stanovuje autorský zákon pro určité druhy děl vytvořených na základě smlouvy o dílo mezi objednatelem a samot-ným autorem, fyzickou osobou, a to pro po-čítačové programy, databáze a kartografic-ká díla. V případě těchto druhů děl a daných smluv platí, že takto vytvořená díla jsou po-važována za zaměstnanecká díla a objednatel je považován za zaměstnavatele se všemi dů-sledky z toho vyplývajícími (výkon majetko-vých práv atd.). Neplatí to však pro případy, kdy je některé z uvedených děl vytvořeno na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi ob-jednatelem a osobou, která sama není auto-rem díla, např. softwarovou firmou, pro kte-rou dílo vytvořil její zaměstnanec nebo jiná osoba (rovněž na objednávku). Školní dílo Od prosince 2000, kdy nabyl účinnosti současný autorský zákon, existuje v našem právním řádu institut tzv. školního díla. Vy-mezení tohoto pojmu v § 35 odst. 3 autorské-ho zákona se podobá vymezení díla zaměst-naneckého, samotná úprava právních vztahů vznikajících v souvislosti s užitím školního díla se však podstatně liší. V dnešní době, kdy výsledky odborné i umělecké činnosti žáků a studentů, zejména středních a vysokých škol, často nacházejí uplatnění v praxi, má právní úprava školního díla značný význam jak pro tvůrce – žáky a studenty, tak pro školy, které se na vzniku těchto děl rovněž nepřímo podílejí již zmíněnými investicemi finančními, materiálními i personálními. Význam právní úpravy se stává zřetelným především v případech, kdy, lidově řečeno, začne jít o pe-níze. Školní dílo vyhraje soutěž mladých ta-lentů spojenou s finanční odměnou, stane se předmětem zájmu výrobců (k využití při vý-robě), výzkumných institucí apod. Školní dílo je v autorském zákoně defi-nováno jako dílo (rozumí se dílo autorské ve smyslu autorského zákona – jedinečný výtvor duševní činnosti autora nebo, v případě počí-tačových programů, databází a fotografií, ale-spoň vlastní duševní výtvor autora) vytvořené žákem nebo studentem ke splnění jejich škol-ních nebo studijních povinností vyplývajících z jejich právního vztahu ke škole nebo škol-skému či vzdělávacímu zařízení. Z uvedeného vymezení vyplývá, že školní díla mohou vznikat a také často vznikají ne-jen na vysokých školách (tvůrčí činností stu-dentů), ale rovněž na školách nižších stupňů, na školách středních a základních (tvůrčí čin-ností žáků). Kdo je studentem a kdo je žákem vymezují příslušné veřejnoprávní předpisy, konkrétně školský zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění, a zákon o vysokých školách č.111/1998 Sb., v platném znění. Školním dílem mohou být jak díla umělec-ká (návrhy oděvů, nábytku, designu nástrojů či nářadí, fotografie, výtvarná díla apod.), tak i díla odborná, odborně, či dokonce vědecky popisující např. výsledky bádání v přírod-ních, technických či společenských vědách, know-how atd. Stejně tak mohou být školními „díly“ i žákem či studentem pořízené zvukové nebo zvukově-obrazové záznamy. Školním dílem nutně nejsou pouze tzv. kvalifikační práce – např. bakalářské, diplo-mové či dizertační práce, ale jakékoliv vý-tvory splňující kritérium, že byly vytvořeny v rámci plnění školních nebo studijních po-vinností. Může jít proto o výtvory vzniklé bě-hem vyučovací hodiny, semináře, praktických cvičení nebo také o domácí úkoly.Místo vzniku díla nehraje roli, stejně tak nehraje roli vlastnictví materiálu či nástrojů použitých ke vzniku díla. Autorská práva bu-dou v každém případě náležet tomu, kdo dílo skutečně vytvořil, tj. žákovi nebo studentovi. V jednotlivých případech nelze vyloučit tvůr-čí podíl pedagoga nebo jiného žáka či studen-ta na vzniku konkrétního školního díla. V ta-kových případech se režim nakládání s dílem spoluautorů bude řídit obecnými ustanovení-mi o díle spoluautorů. Tato situace by ale roz-hodně neměla nastat v případě kvalifikačních prací, které by měly být výsledkem samo-statné tvůrčí činnosti jednoho každého žáka nebo studenta. Autorská práva ke školnímu dílu náležejí tvůrci, tj. žákovi nebo studentovi, který dané školní dílo vytvořil. Škole žádná autorská prá-va nevznikají a na rozdíl od zaměstnavatele (ve vztahu k zaměstnaneckému dílu) nepřísluší škole ani výkon majetkových práv k takové-mu dílu. Majetková práva si autor vykonává v zásadě sám, tj. sám může své dílo užít nebo udělit souhlas k užití jiné osobě, ovšem pouze za podmínky, že to není v rozporu s oprávně-nými zájmy školy. Škola má „pouze“ právo na uzavření licenční smlouvy za obvyklých pod-mínek a jestliže autor odpírá takovou smlouvu uzavřít bez závažného důvodu, může se škola domáhat nahrazení souhlasu s užitím u soudu. Autorský zákon ale zároveň nevylučuje, aby se žák/student a škola předem (před vznikem školního díla) dohodli jinak, např. že žák/stu-dent neuzavře licenční smlouvu s jinou oso-bou než se školou samotnou. Ochrana investic vynaložených školou do vytvoření školního díla spočívá v tom, kro-mě již zmíněného nároku na uzavření licenč-ní smlouvy, že škola je oprávněna požadovat po žákovi/studentovi, aby přispěl na úhradu nákladů vynaložených školou, a to poskytnu-tím přiměřeného podílu z výdělku dosažené-ho z užití díla. Výše takového příspěvku může podle okolností dosáhnout až 100 % nákladů vynaložených školou. V případě, že výnosy z užití díla plynou z užití samotnou školou, zohlední se (odečtou) její vlastní výnosy z ta-kového užití školního díla.Autorský zákon pamatuje i na situace, kdy jsou školní díla používána při vyučo-vání. Pro tyto případy stanovuje zákonnou licenci umožňující nekomerční užití škol-ního díla pro vlastní vnitřní potřebu školy nebo k výuce. V příštím dílu seriálu bude pojednáno o kolektivní správě práv.(pokračování) ABB Elektro-Praga slaví 145 let. Díky kvalitě výrobků, servisu zákazníkům a neustá-lému technickému a de-signovému vývoji v sou-ladu s moderními trendy se píše letos již 145. rok úspěšného působení na trhu. His-torie ABB s. r. o., Elektro-Praga, se zača-la psát již v roce 1868. Letos uplyne již 145. rok existence ABB s. r. o., Elektro-Pra-ga, jako nástupce původního podniku Kra-mer & Löbl. Z historického vývoje je patr-né, že firma byla již krátce od svého založe-ní významným výrobcem a zaměstnavatelem a výborně se rozvíjela. Ve své době vždy při-cházela na trh s převratnými novinkami a ani hospodářská krize či obě světové války ne-přivedly podnik do nesnází. V každé době se dokázala přizpůsobit a zůstat tak význa-mou firmou.Za posledních dvacet let prošla ABB s. r. o., Elektro-Praga, významnou modernizací ve výrobě zavedením automatických a robo-tických výrobních linek, výrazně změni-la na světovou úroveň svoji marketingovou a prodejní podporu a uvedla na trh mnoho nových výrobků z oboru elektroinstalačního materiálu. Díky tomu si stále udržuje pozici nejvýznamnějšího výrobce domovního elek-troinstalačního materiálu v České republice. aktuality