24 ELEKTRO 6/2013 duševní vlastnictví Autorský zákon nechrání pouze tvůrce samotné, ale rovněž ty, kteří se na tvorbě podílejí nepřímo, a to svými investicemi finančními a mate-riálními. Důležitými částmi autorského zákona jsou proto mimo jiné také ustanovení týkající se tzv. zaměstnaneckých děl, děl na objednáv-ku a tzv. školních děl.Zaměstnanecké dílo Autorský zákon upravuje v § 58 poměr-ně podrobně institut zaměstnaneckého díla, tj. díla vytvořeného zaměstnancem ke splně-ní jeho povinností vyplývajících z pracovně-právního či služebního vztahu k zaměstnava-teli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem*). Daná úprava se vztahuje jak na pracovněprávní vztahy vzniklé v rám-ci pracovního poměru na základě pracov-ní smlouvy, tak i na pracovněprávní vztahy vzniklé na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti).Vzhledem k tomu, že zaměstnaneckým dílem je pouze takové dílo, které vzniklo v rámci plnění pracovních povinností, musí jít o výsledek takové činnosti, která spadá do náplně práce daného zaměstnance, ať už vymezené přímo příslušnou pracovní či ji-nou smlouvou, nebo přílohou takové smlou-vy, popř. organizačním řádem zaměstnavate-le apod. V případě, že zaměstnanec vytvoří v pracovní době a/nebo s použitím materiálu nebo nástrojů (PC apod.) výtvor, který ne-spadá do jeho pracovní náplně, nelze daný výtvor považovat za zaměstnanecké dílo se všemi s tím spojenými právními důsledky. To nemění nic na skutečnosti, že zaměstna-vatel se může v takovém případě domáhat náhrady škody spojené s použitím materiá-lu, nástrojů, využitím energií apod., a konec-konců i času, který měl být věnován činnosti podle pracovní smlouvy (jestliže zaměstna-nec netvořil po pracovní době).Na rozdíl od předchozí právní úpravy v autorském zákoně platném do konce listo-padu 2000 současný autorský zákon zajišťuje zaměstnavateli ve značném rozsahu ochranu investic spojených s vytvářením zaměstna-neckých děl. Zároveň však nevylučuje, aby si strany – zaměstnavatel a zaměstnanec – před vznikem konkrétního zaměstnaneckého díla nebo obecně pro všechna v budoucnu vzniklá díla dohodli jiný režim podle vlastních přání či potřeb. Nesjednají-li si však strany jinak, platí režim stanovený autorským zákonem, popsaný dále.Zaměstnavatel v případě zaměstnaneckého díla vykonává majetková práva autora svým jménem a na svůj účet. Může jednak dílo sám užívat (např. vydat tiskem, vyrábět séri-ově v podobě užitných předmětů apod.) nebo poskytnout jinému subjektu licenční smlou-vou svolení k takovému užití. Postoupit vý-kon majetkových práv (tj. převést výkon na jiného) může zaměstnavatel jen se souhlasem zaměstnance – autora, nejde-li o postoupe-ní společně s prodejem celého podniku nebo jeho části, kdy takového souhlasu není třeba.Autorova osobnostní práva zůstávají nedo-tčena, stále je on tím jediným, kdo si může osobovat autorství k dílu, nicméně se má za to, že svolil ke zveřejnění díla, k jakýmkoliv jeho úpravám a změnám, včetně překladů do jiných jazyků, spojení s jinými díly, zařazení do souborného díla apod. Stejně tak je věcí zaměstnavatele rozhodnout, pod jakým jmé-nem bude dílo uvádět na veřejnost. Není vy-loučeno, naopak je zcela běžné, že zaměstna-vatel uvádí dílo na veřejnost pod svým jmé-nem (tj. často pod jménem právnické osoby). To však zároveň nebrání tomu, aby autor díla byl jako takový na vhodném místě uveden (např. v tiráži).Obecně platí, že odměna za vytvoření a užití zaměstnaneckého díla je zahrnuta ve mzdě nebo jiné odměně vyplácené zaměst-navatelem zaměstnanci na základě pracovně-právní smlouvy. Pro případy, že by se mzda nebo jiná taková odměna dostala do značné-ho nepoměru k výnosům z užití zaměstna-neckého díla a k významu díla pro dosažení takových výnosů, platí i v případě zaměstna-neckých děl tzv. bestsellerový paragraf při-znávající autorovi – zaměstnanci pro takové případy nárok na přiměřenou dodatečnou od-měnu. I toto pravidlo o přiměřené dodatečné odměně však lze předem smluvně vyloučit, popř. omezit. Ustanovení o přiměřené doda-tečné odměně se nevztahuje na počítačové programy, databáze a kartografická díla. V je-jich případě je nutné nárok na dodatečnou od-měnu, mají-li strany pracovněprávní smlou-vy o to zájem, výslovně sjednat ve smlouvě.Autorský zákon pamatuje i na situace, kdy zaměstnavatel dílo nevyužívá vůbec nebo jen nedostatečně. Tehdy má autor právo po-žadovat po zaměstnavateli uzavření licenční smlouvy za obvyklých podmínek a zaměstna-vatel nemůže takový požadavek odmítnout, ledaže by pro to měl závažný důvod. Zánikem pracovněprávního vztahu, ať už rozvázáním pracovního poměru, skončením platnosti dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti nebo také smrtí zaměst-nance, zůstávají práva a povinnosti zaměstna-vatele a zaměstnance nedotčena, tj. zaměst-nanecké dílo tzv. zůstává zaměstnavateli, kte-rý i nadále může vykonávat majetková práva k dílu v rozsahu výše popsaném. Naopak zá-nikem (nebo smrtí) zaměstnavatele bez práv-ního nástupce se majetková práva „vracejí“ autorovi, resp. autor nabývá oprávnění k vý-konu těchto práv, a může nadále nakládat se svým dílem bez jakéhokoliv omezení.Dílo na objednávku Na rozdíl od předchozího autorského zá-kona neupravuje ten současný smlouvu o vy-tvoření díla. Pro tyto případy se použije obec-ná úprava smlouvy o dílo obsažená (zatím stále ještě) v § 536 a násl. obchodního záko-níku, popř. v § 631 a násl. občanského záko-níku (nový občanský zákoník, který by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2014, obsahuje jednotnou úpravu pro podnikatele i nepod-nikatele v § 2586 a násl., přičemž zvláštní ustanovení pro díla s nehmotným výsledkem jsou obsažena v navazujícím § 2631 a násl.). Autorský zákon stanovuje v § 61 pro díla vytvořená na objednávku (a obdobně i pro díla soutěžní, vytvořená autorem jako soutě-žícím ve veřejné soutěži) pouze velmi stručně formulované pravidlo, že pro takto vytvořená díla platí, že autor poskytl objednateli licen-ci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. K uži-tí nad rámec takového účelu je třeba uzavře-ní licenční smlouvy, jestliže nevyplývá něco jiného přímo z autorského zákona (zejména z ustanovení upravujících zákonné licence). Objednatel a autor si však mohou předem dohodnout jiný režim, např. mohou v rám-ci smlouvy o dílo nebo v paralelně uzavře-né smlouvě sjednat výhradní licenci k uži-tí daného díla. Z uvedeného vyplývá, že ačkoliv není účel uzavření smlouvy o dílo její povinnou nále-žitostí, s ohledem na důsledky s ním spojené v případě děl autorských a rovněž s ohledem na možné výkladové spory ohledně rozsahu Autorské právo (5. část)JUDr. Adéla Faladová, Ministerstvo kultury České republiky *) Obdobně se daná úprava použije na případy agenturního zaměstnání, kdy je pro účely autorského zákona za zaměstnavatele považován ten zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci, není-li mezi agenturou a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak. Kromě toho daná úprava rovněž platí pro autory, kteří jsou statutárními orgány nebo členy statutárního orgánu obchodní společnosti a nebo společníky obchodní společnosti – podrobněji viz § 58 odst. 10 autorského zákona.