28 ELEKTRO 5/2013 elektrotechnická praxe Zamyšlení nad hromosvodem U laika je to sice smut-ný, leč pochopitelný přístup (obr. 1). Ale jak jsme na tom my odborníci? Kde začíná a kde končí hromosvod? Kte-rá jeho část je ta nejdůležitěj-ší? Platí rovnice hromosvod = ochrana před bleskem?Jak procházím po stav-bách a po školeních, mám naneštěstí dojem, že přístup laiků mají i některé montáž-ní firmy a projektanti. Zřejmě je to v nás zakořeněno ještě z dob hlubokého minula, kdy stařičká ČSN 34 1390 byla donekonečna omílána jednot-ným výkladem a kdy patrně z důvodu nedostatku materiálové základny, kdy si montér musel vystačit s asi patnácti typy svorek a podpěr na celou stavbu, byly vynechávány některé pasáže, které byly obtížně řešitelné.Je třeba si uvědomit změnu přístupu ochrany před bleskem podle ČSN EN 62 305, která se odchyluje od metody ochranného úhlu k metodě valící se koule. Ta víc respek-tuje chování blesku. Základy tohoto systému nejsou žádnou novinkou, neboť již u prvních konstrukcí hromosvodů v předminulém sto-letí lze podobné principy vysledovat. Další změnou je přístup k ochraně samotné. Nyní již nestačí chránit stavbu před zapálením v důsledku přímého zásahu bleskem. V době, kdy jsou elektronikou doslova prošpikovány snad i „kozí chlívky“, je třeba tuto elektro-niku chránit proti všem projevům bouřkové činnosti (obr. 2).Dalším pokrokem prošla materiálová zá-kladna. Nyní je v nabídce několik materiálo-vých variant v ucelených montážních sesta-vách pro jednotlivé typy krytin jednotlivých výrobců. Je tedy jen na každém z nás, jak ji využije (obr. 3 a obr. 4).Kde ale začíná hromosvod? Pravděpodob-ně se shodneme na tom, že jímací soustavou. Ta má za úkol vykrýt nejen střechu, ale celý chráněný prostor kolem chráněného objek-tu. Není cílem instalovat na střechu co nej-víc železa za každou cenu. Domnívám se, že cílem je pravý opak. V tom je pravá invence mistra. Instalovat co nejméně železa, ale tak, aby byly využity ostatní kovové části střechy použitelné jako náhodné jímače a strojené jí-mače byly rozmístěny s co nejlepší účelnos-tí. Dalším aspektem je ochrana boků stavby a jejího okolí. Zvlášť u vyšších budov se často zapomíná na nebezpečí bočního úderu. Samo-statnou kapitolou je ochrana ostatních tech-nických zařízení umístěných na střeše, jako jsou anténní systémy, klimatizační jednotky apod. Stále je vidět slepý přístup – propo-jit všechno se vším, zažitý právě z minulých dob. Ale co se tím způsobí? Takovýmto pro-pojením bude sice vše svedeno na stejný po-tenciál, ale blesk, to je obrovská dynamická energie, jejíž svodový proud způsobuje velké úbytky napětí i na masivních vodičích, a pře-devším na spojích. V řádech milisekund je energie blesku rozdělována do všech svodů, které jsou v dosahu. A v dosahu je vše, co je blíž, než je přeskoková vzdálenost s! S tím, jak svodem protéká proud, dochází na vedení k úbytku napětí, který se pohybuje v řádech kilovoltů. Žádný člověk by se asi úmyslně nepřiblížil k vedení vn na vzdálenost několi-ka centimetrů, přesto je takový přístup běž-ně k vidění na mnohých střechách. Energie blesku si volí cestu nejmenšího odporu a tou jsou např. i anténní kabely, uzemněné přes zařízení uvnitř chráněných zón, a všechny vodiče v dosahu přeskoku. Naopak, jestliže je instalován oddálený hromosvod, izolační schopnost vzduchu, popř. jiného dielektri-ka, zajistí, že blesk bezpečně poputuje pře-dem určenou cestou do země, mimo chráně-nou zónu a cestou nikde nedojde k přeskoku na cizí vodivou část.Na jímací soustavu navazuje soustava svo-dů. Norma říká, že by svody měly být rozmís-těny symetricky a v určených rozestupech. Tento požadavek bývá často podceňován, ale jeho důsledky bývají fatální. Mnohdy je ne-úmněrně omezován počet svodů, což má za následek menší rozdělení bleskového prou-du. V důsledku toho vznikají větší dynamic-ké síly působící na svody, zejména na svor-ky a podpěry a tam, kde svod mění směr. Sil-nější elektromagnetická pole v okolí svodu a horší podmínky pro rozptýlení energie bles-ku do země. V první řadě se tím však zvětší přeskoková vzdálenosti s. Ta je dána elektric-kou pevností materiálu oddělujícího svod od ostatních vodivých předmětů uvnitř chráněné zóny. Další chybou je např. i svedení svodů Oldřich Morávek Zeptáte-li se laika, co je to ochrana před bleskem, odpoví: hromosvod. A zeptáte-li se ho, co je to hromosvod, odpoví, že je to ten drát na střeše, který tam je proti bleskům, vede až dolů a čas od času se po něm dá lézt i nahoru. Zde je vidět, že ke klidu laika stačí mít na střeše kus železa. Příkladem budiž manželka mého zákazníka, která se velmi bojí bouř-ky a několik let si mylně myslela, že je v bezpečí, protože má na střeše onu spásnou tyč. Až jednoho dne jí manžel neprozřetelně prozradil, že ta tyč není k ničemu připojená. V tu chvíli byla zakázka na světě.Obr. 1. Objekt bez hromosvodu po zásahu bleskem (foto A. Pivoňka)Obr. 2. Anténní zásuvka; každý objekt má hromosvod, jen občas končí v televizi (foto HZS Pardubice)Obr. 3. Hromosvod je třeba kontrolovat (foto J. Hájek)