20 ELEKTRO 5/2013 duševní vlastnictví Autorské právo (4. část)Licenční smlouva S pojmem licenční smlouva se v oblasti práv z duševního vlastnictví – autorských práv i práv průmyslových – lze setkat zcela běžně. Pro tuto oblast jde totiž o typický smluvní in-stitut. Zatímco licenční smlouva pro práva prů-myslová je zatím stále upravena v obchodním zákoníku, licenční smlouva pro práva autor-ská je – rovněž zatím stále – upravena autor-ským zákonem v § 46 až § 57. To se v rela-tivně blízké době změní: s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, což by mělo na-stat k 1. lednu 2014, dojde ke změně a pro obě zmíněné skupiny práv bude licenční smlouva upravena právě v novém občanském zákoní-ku, a to v § 2358 až § 2389. Zároveň bude pří-slušná část autorského zákona (§ 46 až § 57) zrušena. Obsahově žádná změna nenastane. To co platí ohledně licenční smlouvy pro autora a jeho práva k dílu, platí obdobně i pro ostat-ní nositele práv chráněných autorským záko-nem (pro výkonné umělce a jejich umělec-ké výkony, pro výrobce zvukových záznamů atd.). Pro zjednodušení bude nadále zmiňován pouze autor a dílo.Obsah licenční smlouvy Podle vymezení v autorském zákoně li-cenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli licence oprávnění dílo užít určitým konkrét-ním způsobem nebo vícero způsoby a naby-vatel se zavazuje autorovi poskytnout odmě-nu, jestliže se ovšem nedohodnou na tom, že licence bude poskytnuta bezúplatně (zdarma). Podstatnými náležitostmi licenční smlouvy jsou vymezení díla, projev vůle udělit souhlas k užití díla a ujednání o odměně – o výši od-měny nebo o způsobu jejího výpočtu, popř. o tom, že licence se uděluje bezúplatně. Kro-mě podstatných náležitostí by licenční smlou-va měla obsahovat i několik dalších ustano-vení, jejichž absence sice nemusí nutně zna-menat neplatnost smlouvy, může však přinést různé praktické, popř. i právní problémy.Licenční smlouva by měla, jako každá jiná smlouva, obsahovat jednoznačné vyme-zení smluvních stran – poskytovatele licence, tj. autora, popř. jiného nositele práv (dědice, zaměstnavatele – v případě zaměstnaneckého díla apod.), a nabyvatele licence – uživatele (nakladatele, vydavatele periodického tisku, výrobce zvukového záznamu, výrobce užit-ných předmětů využívajícího designový ná-vrh atd.). Smlouva by měla také jednoznač-ně popsat předmět licence, tj. autorské dílo, a dále by měla stanovit, v jakém rozsahu je li-cence udělována. Licence totiž může být udě-lena buď jako neomezená co do způsobu užití, doby, rozsahu užití apod., nebo naopak urči-tým způsobem omezená časově, množstevně, způsoby užití atd. Většinou bývají licence ur-čitým způsobem omezeny – jen na určité způ-soby užití, jen na určité časové období (např. několika let), na určité území (např. jen na území České republiky nebo na území Čes-ké republiky a Slovenské republiky apod.) a množstevně omezeně, např. určitým počtem hmotných rozmnoženin díla. Co se týče pod-mínky, že licenci lze udělit jen na ty způsoby užití díla, které jsou známy v době uzavírání licenční smlouvy, to se může zdát v současné době až zbytečné – dnes už si snad ani nelze představit, že by někdo mohl vynalézt nějaký ještě neznámý způsob užití autorských děl, tj. zejména způsob rozmnožování a distribuce. Takovéto věci lze ale těžko odhadovat, lid-ská tvořivost a invence nezná mezí. V 70. le-tech 20. století asi málokdo tušil, co všechno umožní digitální technologie a internet, a to nejen profesionálům, ale každému z nás. Na toto narážejí v praxi třeba nakladatelé, kteří mohou mít v některých případech dlouhodo-bé smlouvy uzavřené s autory před desítkami let. Tyto smlouvy však nepočítaly právě s di-gitálními technologiemi a s novými způsoby šíření literárních děl (e-knihy, zpřístupňová-ní na internetu apod.). Pro tyto nové způsoby užití musí nakladatelé uzavírat smlouvy nové.Autorský zákon pamatuje na situace, kdy strany opomenou rozsah licence sjednat, a pro ty případy stanovuje podpůrně, jak bude licence omezena. I to je nutné mít na pamě-ti, protože uvedená podpůrná ustanovení ne-musí být vždy praktická.Autorský zákon stanovuje, že není-li do-hodnuto jinak, má se za to, že licence byla po-skytnuta k takovým způsobům užití a v tako-vém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu smlouvy. A z toho vychází další důležitá sou-část licenční smlouvy, totiž uvedení účelu, pro jaký se licenční smlouva uzavírá. Jestliže bude ve smlouvě uvedeno, že určité výtvarné díl-ko bude užito jako obrazová ochranná znám-ka, lze z takovéto smlouvy, popř. z účelu, pro jaký byla uzavřena, dovozovat, k jakým způ-sobům užití se licence poskytuje, i kdyby to ve smlouvě samé výslovně specifikováno neby-lo. V takovémto případě bude licence k užití výtvarného díla udělena k rozmnožování, roz-šiřování, vystavování, sdělování prostřednic-tvím veřejnosti atd., zkrátka všude a takovým způsobem, kde se užívají ochranné známky – pro prezentaci společnosti ve všech formách (na internetových stránkách, na propagačních materiálech), na dopisních papírech, na výrob-cích a obalech atd.Jestliže však smlouva nestanovuje způsob omezení licence, a ani to nelze vyčíst z účelu smlouvy, podle autorského zákona platí, že je licence omezena pouze na území České re-publiky, časově je omezena na dobu obvyk-lou u daného druhu díla a způsobu užití, nej-déle však na jeden rok od poskytnutí licen-ce, popř. od odevzdání díla, a množstevně je omezena na množství obvyklé u daného dru-hu díla a způsobu užití.Povinnou náležitostí licenční smlouvy je ujednání o licenční odměně. Platný autor-ský zákon, na rozdíl od předcházející právní úpravy platné do listopadu 2000, umožňuje uzavírat i bezúplatné licenční smlouvy. V ta-kových případech však musí být ve smlou-vě výslovně uvedeno, že se licence poskytu-je bezúplatně. V případech úplatných licencí mají smluvní strany možnost dohodnout od-měnu pevnou částkou, nebo podílově – pro-centy z výnosů z užití díla. Je možné rovněž stanovit pouze, že se licence uděluje jako úplatná, bez jakéhokoliv upřesnění. Platí, že autorovi náleží odměna ve výši obvyk-lé v době uzavření smlouvy za obdobných smluvních podmínek. Lze si jistě představit, že takovéto značně neurčité stanovení odmě-ny nemusí být příliš praktické, nicméně au-torský zákon je umožňuje.Autorský zákon pamatuje i na situace, kdy se v licenční smlouvě sjedná konkrétní pau-šální jednorázová odměna, z díla se posléze stane bestseller a autorova odměna se dosta-ne do zřejmého nepoměru k ziskům z využi-tí licence. Takzvaný bestsellerový paragraf zaručuje v takových případech autorovi prá-vo na přiměřenou dodatečnou odměnu. Toto ustanovení však neplatí pro některé druhy děl, zejména pro počítačové programy.Výhradní a nevýhradní licence Licenci je možné udělit buď jako výhrad-ní, nebo jako nevýhradní. V prvním případě JUDr. Adéla Faladová, Ministerstvo kultury České republiky Základním pravidlem je, že užít dílo, a obdobně jakýkoli jiný předmět ochrany chráněný autorským zákonem, lze jen se svolením autora, popř. příslušného nositele práv. Z tohoto pravidla, jak už to s pravidly bývá, exis-tují výjimky. Tyto výjimky – tzv. zákonné licence – umožňují užít dílo a jiný předmět ochrany bez svolení autora nebo jiného nositele práv. V tomto dílu seriálu o autorském právu se čtenáři seznámí s licenčními smlouva-mi, kterými je udělován souhlas k užití díla, a se zákonnými licencemi umožňujícími užít dílo bez souhlasu autora.