12 ELEKTRO 5/2013 referáty Střípky z veletrhu Hannover Messe 2013 Letošní veletrh technologií Hannover Messe 2013 i přes přetrvá-vající ekonomický útlum rozhodně nikoho nezklamal. Spíše naopak. Opět se potvrdilo, že Hannover Messe patří jak po stránce organizač-ní, tak obsahové k naprosté světové špičce v oboru. Partnerskou zemí letošního ročníku bylo Rusko, a tak při symbo-lickém slavnostním otevírání veletrhu Hannover Messe 2013 v ne-děli 7. dubna večer stanul v Hannoverském kongresovém centru po boku německé kancléřky Angely Merkelové prezident Ruské federace Vladimír Putin (obr. 1). Z jejich vystoupení, kterému v obrovském kongresovém sále naslouchalo na tři tisíce diváků, bylo zřejmé, že ekonomická spolupráce Německa a Ruska přináší vzájemný pro-spěch a její další rozvoj je v zájmu obou zemí. Toto ostatně potvrzuje i objem obchodu mezi těmito zeměmi za rok 2012, jenž činil více než 80 mld. eur. Druhý den, tj. v pon-dělí 8. dubna, kdy se ofi-ciálně otevřely brány Hannoverského výstaviš-tě, si německá kancléřka Merkelová za doprovo-du prezidenta Putina pro-hlédla expozici Ruské federace, kterou reprezentovalo více než 100 ruských firem na výstavní ploše ca 4 500 m2. Pak následovala pláno-vaná společná procházka výstavními halami. Pro ruského prezidenta Putina to však nebylo žádné novum, neboť těmito halami kráčel již před osmi lety s tehdejším kancléřem Gerhardem Schröderem. Tento-krát však slavnostní atmosféru narušilo nečekané vystoupení tří do půl těla obnažených aktivistek z hnutí Femen, které pronikly do bezpro-střední blízkosti Putina. Jejich anglicko-ruské nápisy na hrudi a zádech obviňovaly hlavu Ruské federace z diktátorství. Zatímco prezidenta Putina toto intermezzo nijak zvlášť nepohoršilo, kancléřku Merkelovou to zjevně šokovalo a celou akci odsoudila. Pomineme-li tento pro obě strany nepříjem-ný incident, je jisté, že Rusko na tomto veletrhu zanechalo velmi dobrý dojem a blýsklo se ne-jen skvělým baletem při alegorickém vystoupení na slavnostním galave-čeru, ale hlavně vynikající expozicí, která byla zaměřena především na energii, průmyslovou automatizaci a nové materiály. Hannover Messe 2013 představovalo jedenáct předních meziná-rodních veletrhů, které byly sdruženy pod ústřední motto tohoto ve-letrhu – integrovaný průmysl. Prezentovalo se zde celkem 6 550 vy-stavovatelů (obr. 2) z 62 zemí světa. Byl to nejsilnější veletrh Hanno-ver Messe za posledních deset let a navštívilo ho celkem asi 225 000 návštěvníků. Každý čtvrtý návštěvník byl z ciziny – většinou z EU (50 %) a z Asie (20 %). Nejsilněji byly zastoupeny země Nizozemí a Čína, které následovala Indie, Itálie, Rakousko a Dánsko.Při porovnání předchozích dvou ročníků Hannover Messe je však patrné „zmrazení“ elektromobility v Německu, což potvrdil mj. sám prezident německého svazu ZVEI (Zentralverband der deutschen elektrotechnischen Industrie, Ústřední svaz německého elektrotech-nického průmyslu) Friedhelm Loh na tiskové konferenci pořádané v rámci tohoto veletrhu, když řekl, že se z euforie stala apatie. Vzá-pětí však dodal, že je třeba zachovat optimismus a že s elektromobi-litou Německo stále počítá. Téma elektromobility tak vystřídala vize tzv. průmyslové revoluce 4.0*) (obr. 3). Odborníci se shodují v tom, že integrované výrobní procesy budou formovat globální průmysl v nej-bližších patnácti letech.Německé oborové svazy ZVEI, VDMA a BITKOM rozhodně ne-chtěly zaspat dobu, a tak na tomto veletrhu oficiálně oznámily zahá-jení fungování vlastního obchodního zastupitelství pod názvem Platt-form Industrie 4.0 (Platforma průmyslové revoluce 4.0). Tato platfor-ma má napomoci k rychlejšímu rozvoji digitálních továren a internetu věcí. K tomuto programu se hlásí mnoho elektrotechnických společ-ností, a to včetně velkých koncernů, jako např. Siemens. Některé firmy, jako např. Weidmüller, vidí v průmyslové revo-luci 4.0 základní předpo-klad pro vytvoření nové generace chytrých to-váren – smart factories, kde přístroje komuniku-jí a jednají autonomně v inteligentních a zesí-ťovaných výrobních pro-cesech. V této souvislos-ti Dr. Peter Köhler, CEO a mluvčí skupiny Weidmüller, se k diskusi okolo průmyslové revoluce 4.0 vyjádřil na tiskové konferenci jednoznačně, když řekl: „Čtvrtá prů-myslová revoluce není nic jiného než evoluce.“ Na této konferenci vy-stoupil mj. také Ing. Josef Gross, ředitel Weidmüller Česká republika a Vice President Sales and Marketing CEE and Russia (obr. 4), který sklidil velký úspěch, když perfektní angličtinou ho-vořil o dobře se vyvíjející situaci společnosti Weidmüller ve střední a vý-chodní Evropě.Jen pro představu: V Německu pracuje v elektrotechnickém prů-myslu asi 839 000 lidí, z toho více než pětinu tvo-ří inženýři a tři pětiny kva-lifikované síly, přesto té-měř polovina německých firem pociťuje nedostatek odborníků. Německý elektroprůmysl inves-toval v minulém roce 8,7 mld. eur do zařízení a vynaložil 13,5 mld. eur na výzkum a vývoj. Osm z deseti podniků pravidelně vytváří ino-vace. Čtyřicet centů z každého eura pochází z technických novinek. Díky této silné inovační základně je německý elektroprůmysl v čele průmyslové revoluce 4.0, resp. integrovaného průmyslu, což bylo mj. také hlavním mottem veletrhu Hannover Messe 2013. Nejvýznamnější světový průmyslový veletrh sice skončil, ale v těchto několika dubnových dnech svého konání jasně ukázal, že svým pojetím ukazuje cestu do budoucna a že je hnací silou pokroku. Příští ročník veletrhu Hannover Messe se bude konat od 7. do 11. dubna 2014.(text a foto: Kl)Obr. 1. Symbióza na veletrhu Hannover Messe 2013 – německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Ruské federace Vla-dimír Putin při procházce výstavními halami Obr. 2. Siegbert Lapp, předseda stuttgart-ského holdingu Lapp a syn zakladatele rodinné firmy, v expozici Lapp Group (čelem) Obr. 3. Nové téma: průmyslová revoluce 4.0 Obr. 4. Tisková konference skupiny Wei-dmüller (zleva: Ing. Josef Gross, Volpert Briel, Harald Vogelsang a Dr. Peter Köhler) *) Za průmyslovou revoluci 1.0 je označováno období prvních manufaktur, které nahradily tradiční řemeslnou výrobu, za 2.0 období, kdy začala výrobní stroje pohánět elektřina, za 3.0 období, kdy vznikly první automatizované výrobní linky a za 4.0 období, kdy je plně integrovaný průmysl zbaven centrálního řízení a řízení výroby v továrnách převezmou kyberneticko-fyzické systémy.