62 ELEKTRO 4/2013 repetitorium Otáčková charakteristika je měkká, otáčky se při zvětšujícím se zatížení snižují, při od-lehčení se nebezpečně zvyšují. Proto se ne-smí sériový motor pod napětím odlehčit, ne-boť by nastala jeho destrukce. Motor musí být trvale připojen k zátěži. Moment má k zatě-žovacímu proudu kvadratický průběh, jestli-že ovšem není magnetický obvod nasycen. Na malé zvětšení zátěže reaguje motor znač-nou změnou točivého momentu, což činí po-hon velmi dynamickým. Motor nelze připojit přímo k napájecí síti, neboť činné odpory mo-toru jsou malé a vedlo by to k velkému rázu záběrného proudu, a tím i momentu. Proto se připínají pomocí regulačního členu, jehož jed-nou možností může být rezistor R1 uvedený na obr. 13, který je v současné době nahrazován polovodičovými prvky. Proto jsou tyto motory používány především v trakci (zejména pohon kolejových vozidel). I tyto motory jsou po-stupně nahrazovány střídavými motory říze-nými měniči frekvence. Důvodem pro nahra-zení jsou menší rozměry, a tím i menší hmot-nost a menší požadavky na údržbu.2.4. Stejnosměrný motor kompaudní Kompaudní motor se vyznačuje tím, že má na budicích pólech dvojí druh buzení:– cizí nebo derivační,– sériové, působící ve stejném směru jako cizí nebo derivační.Kompaudní motor tvoří přechod mezi sé-riovým a derivačním. Přitom záleží na tom, které z budicích vinutí má větší vliv na vy-tváření magnetického pole. Díky sériovému vinutí se při zatížení zvětšuje magnetický tok, čímž vzrůstá moment a snižují se otáč-ky. To vytváří měkčí zátěžovou charakteris-tiku, která má tak blíže k sériovému moto-ru. Principiální schéma zapojení kompaud-ního motoru je znázorněno na obr. 15. Ub1 představuje sériové vinutí, Ub2 jeho para-lelní část.Jestliže obě vinutí působí souhlasně, má motor větší záběrný moment než derivační a otáčky tolik neklesají. Působí-li obě vinutí proti sobě, jde o motor protikompaudní. Ten má tvrdou otáčkovou charakteristiku, neboť při vzrůstu zatížení otáčky klesají, ale protože tím zároveň sériovým vinutím prochází větší proud, což má za následek zeslabení magne-tického toku, dochází k tomu, že otáčky opět o trochu vzrostou. Je proto nutné dávat po-zor na odlehčení stroje, neboť tento motor je nestabilní a pro praxi nevhodný.Na obr. 16 je zobrazena zátěžová charak-teristika, přičemž plné křivky odpovídají re-žimu s větším vlivem derivačního budicího vinutí, čárkované režimu s převažujícím vli-vem sériového vinutí. Kompaudní motor se používal v průmyslových pohonech, kde byla potřebná měkčí charakteristika a menší prou-dové nárazy při momentových špičkách. Vý-hodou kompaudního motoru je, že může pra-covat v režimu naprázdno.(pokračování)Elektrické motory (4. část)Ing. Ivan Kubie Přehled, vlastnosti, řízení, zálohování Obr. 14. Zatěžovací charakteristiky sériového motoru M n Ia M = f(Ia)n = f(Ia)Obr. 16. Zatěžovací charakteristika kompaud-ního motoru M n Ia M = f(Ia)n = f(Ia)Obr. 13. Zapojení stejnosměrného sériového motoru Ia budicí vinutí Ub Rb n Ui R1 Us pomocné vinutí kotvy Obr. 15. Zapojení kompaudního motoru I cívka budicího vinutí rozdělená na dvě části Ub1 Rb n Ua R1 Us pomocné vinutí kotvy Ia Ib Ub2 Co se dozvíte z dalších dílů?Vše o střídavých motorech:– asynchronní motory – princip a funkce, konstrukční uspořádání, momentové cha-rakteristiky, rozběhy, provoz třífázového motoru na jednofázové síti,– synchronní motory – princip a funkce, konstrukční uspořádání,– komutátorové motory – principy, kon-strukce, využití.