ELEKTRO 4/2013 15 potřeby koordinované se systémem BACnet, ale i s jinými otevřenými standardy, i centra-lizovaný systém Foxtrot. Systémy s progra-movatelnými automaty modulární koncepce (Foxtrot) je možné podle potřeby přizpůso-bit požadovanému počtu signálů na vstupní i na výstupní straně. U menších objektů se používají levnější firemní řešení.Sběrnice EIB je typicky evropská, důsledně německy uspořádaná, s přehlednou topologií, pochopitelnou i pro zaškoleného elektroinsta-latéra; sběrnice LON je naproti tomu americ-ky počítačově hravá, „neučesaná“ a zkomole-ná, v níž se stěží vyzná i specialista.V současné době je patrná snaha různých organizací důslednou normalizací zabránit „válce“ sběrnic a systémů, která v minulých letech propukla mezi průmyslovými komuni-kačními sběrnicemi.Automatizace budov a ovládací prvky jsou vyzkoušené a osvědčené technologie, kte-ré jsou již na trhu k dispozici, jsou náklado-vě efektivní a jejich návratnost je krátká (tři až pět let). Navíc, případné omezení spotře-by energií po zavedení automatizace budov a kontroly tepelné a elektrické energie je u všech typů budov značné.Další, poslední pokračování seriálu In-teligentní budovy v tomto časopise bude zaměřeno na koncepci a projektování inte-ligentních budov, zejména v systému KNX. Další souvislosti, jako je elektromagnetic-ká kompatibilita a vliv elektromagnetické-ho záření z rozvodů KNX, jsou nedílnou součástí řešení prostředí budov jako tako-vého. Budou také rekapitulována a dopo-ručena normativní stanoviska v souvislos-ti s řešením inteligentních budov a jejich projektováním.Literatura:[1] GARLÍK, B.: Inteligentní budovy. BEN – tech-nická literatura, Praha, 2013.[2] Handbook for Home and Bulding Control. Frankfurt am Main, ZVAI, 2006.[3] elektrika.cz: Informace o KNX/EIB [on-line]. 2009. Dostupné z: http://elektrika.cz/Members/pepa/[4] Normy EN 50090 Home and building electrix system [on-line]. 2009. Dostupné z: http://www.konnex.org [5] Materiály sdružení Siemens. 2009. Dostupné z: http://www.siemens.com [6] STOCK, G. – MEYER, W.: Praktische Ge-bäudeautomation mit LON. Hüthig & Pflaum, München, 2003.[7] VACK, G. U.: Wie viele Protokolle braucht die Gebäudeautomation? TGA-Fachplaner.de, 2004, č. 6, s. 46–51.[8] http://www.edumat.cz/texty/Rizeni_ budov6.pdf [9] Archiv autora.lidé a Elektro Ing. Jiří Kovář, Citel Electronics Máte kromě této své profe-se čas na nějakého koníčka?Času je sice málo, ale pokud člověk nějaké koníčky má, čas si na ně najde, zvláště v případech, kdy jde o ur-čitou protiváhu k profesi. V mém případě je to zájem o přírodu především ve formě myslivos-ti a pěstování kaktusů v malém, tj. pro potěchu oka a duše.Kdo Vás profesně nejvíce ovlivnil? Při zpětném pohledu to byli velmi kvalitní pro-fesoři na Střední průmyslové škole elektrotech-nické Fr. Křižíka v Praze Na příkopě 16 a potom pan profesor akademik Veverka na ČVUT. A sa-mozřejmě i kolegové v mém prvním zaměstnání v Závodech silnoproudé elektrotechniky Praha.Co bylo Vaše dosavadní nejtěžší rozhod-nutí?Za zásadní, potažmo velmi těžké rozhodnutí považuji využití nabídky zaměstnání, resp. za-ložení obchodního zastoupení firmy Legrand v ČSR, protože v té době, tj. počátkem 90. let minulého století bylo něco podobného velmi ne-zvyklé, bez jakýchkoliv předchozích zkušenos-tí, a hlavně bez znalosti představ mateřské fir-my o budoucnosti tohoto obchodního zastoupení. Co považujete za svou silnou stránku?Je pro mne těžké mluvit o mých silných nebo slabých stránkách – snad by se za mou silnou stránku dala označit schopnost analytického myš-lení, resp. relativně rychlá schopnost najít silné nebo slabé body předloženého problému. Co považujete za svůj největší profesionál-ní úspěch?Za svůj úspěch považuji to, že jsem, přes veš-keré peripetie se zahraničními partnery, odešel vždy „s čistým štítem“. Po dlouhodobé spolu-práci se spolupracovníky mnoha národností jsem si potvrdil to, že „kdo umí, ten umí“ a že národ-nost nemusí být a priori tou zásadní kvalifikací (i když to takto bylo často nepřímo prezentová-no). Na druhou stranu jsem si potvrdil, že používání „podpásových“ metod není výsadou jen domorodců v České kotlině. Takže za svůj vel-ký úspěch považuji především pochopení výše uvedeného.Řídíte se nějakým životním krédem? Mým životním krédem je slušnost v širokém slova smyslu. Pro ty, kdo znají kreslené filmy ze 70. let 20. století je možné toto krédo vyjádřit souslovím „k princeznám se nečuchá“. Pro ostat-ní, kdo tyto filmy neznají, lze toto krédo vyjád-řit jako „fair play“.Máte nějakou konkrétní profesionální zá-sadu?Ano, výše zmíněné krédo fair play.Čeho si nejvíc vážíte u svých spolupracov-níků?U svých spolupracovníků si vážím korektnos-ti a již výše zmiňovaného smyslu pro fair play.Přisuzujete nějaký význam znamení, ve kte-rém jste narozen?Nikoliv – i když …Jakou hudbu máte rád? Především barokní, a hlavně pak koncerty pro trubky nebo lesní rohy (avšak nejen to).Jakou literaturu máte rád? Bez výběru, s akcentem na (naučnou) litera-turu o historii a dále detektivní romány od vy-braných autorů.Je něco, co považujete za nejvýraznější his-torickou událost Vašeho života?Snad to, že jsem přežil bez újmy na duševním zdraví posledních 40 let. (Kl)V pondělí 25. března 2013 slavnostně ote-vřel český Siemens zcela nové vývojové a pro-totypové centrum CT DC (Corporate Technology Development Centre). V Praze a v Brně v něm pracuje 115 inženýrů, kteří se podílejí na vývoji a testování produktů a aplikací určených pro průmysl, energetiku a veřejnou infrastruk-turu. České centrum dále rozšíří své kompeten-ce a do konce roku 2013 otevře 40 nových pra-covních míst. Celkově Siemens v Česku pro-vozuje již deset vývojových a konstrukčních center, ve kterých zaměstnává více než 500 lidí. Koncern Siemens představuje světovou špičku v oblasti výzkumu a vývoje, do které-ho v roce 2012 investoval 4,2 miliard eur. Ce-losvětově v oblasti výzkumu a vývoje zaměst-nává přes dvacet devět tisíc pracovníků. Jen pro představu: V roce 2011 měl Siemens 57 300 re-gistrovaných patentů, z toho jich 22 200 bylo v oblasti zelených technologií. Nové centrum je umístěno v Praze a Brně. Přes šedesát pražských inženýrů se společně s padesáti brněnskými kolegy podílí na mezi-národních vývojových projektech globálního koncernu v oblasti automatizace výroby, říze-ní veřejné dopravy, inteligentních parkovacích systémů nebo měření dodávek a spotřeby ener-gie. Na části úkolů centrum spolupracuje také s Českým vysokým učením technickým v Pra-ze, Vysokým učením technických v Brně a Ma-sarykovou univerzitou v Brně. Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens v ČR, při příležitosti slavnostního otevření CT DC centra řekl: „Otevíráme uni-kátní vývojové centrum. Celkově v této oblas-ti zaměstnáváme více než 500 lidí. Vedle vý-robních, obchodních a servisních činností jsou to právě vývojové aktivity, které nejen zvyšují naší konkurenceschopnost v rámci koncernu Siemens, ale přispívají ke zvyšování meziná-rodní konkurenceschopnosti celé České repub-liky. Činnosti s vyšší přidanou hodnotou jsou totiž budoucností české ekonomiky.“Český Siemens patří s téměř jedenácti tisíci zaměstnanci a osmi výrobními závody k nej-větším zaměstnavatelům a exportérům u nás. (Kl)Český Siemens otevřel nové vývojové a prototypové centrum Symbolické přestřižení pásky při slavnostním ote-vření vývojového a prototypového centra (zleva: Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens ČR, Klaus Helmrich, člen představenstva Siemens AG, a Vladimír Kulla, ředitel vývojového centra)