10 ELEKTRO 4/2013 Inteligentní budovy (5. část)1. Úvod Tato stať navazuje na předchozí články pu-blikované v časopise Elektro (Inteligentní budovy – 4. část).V současné době je na evropském trhu velké množství spolehlivých technologií pro řízení budov. Uplatňují se zde velké komplex-ní řídicí systémy renomovaných světových výrobců, ale působí tu i množství malých zajímavých společností, většinou zaměře-ných na jednotlivé komponenty (převodníky, webové servery, minipočítače hlavně na bázi průmyslových PC apod.). Tito menší výrobci převážně velmi dobře doplňují chybějící sor-timent, což je zejména patrné u komponent např. pro technologie KNX/EIB, síťovou plat-formu LonWorks, u softwaru nebo webových aplikací založených na appletech Java apod.Pod pojmem komplexní řídicí systém se rozumí zejména systémy měření a regu-lace (MaR) a systémy pro ochranu majet-ku a osob, tedy elektronická zabezpečovací a protipožární signalizace, průmyslové tele-vize CCTV (Closed Circuit Television) a za-bezpečovací systémy.V oboru nazývaném měření a regulace (MaR) jde většinou o řízení pomalu probí-hajících tepelných procesů, související se zajištěním tepelné pohody v budovách, kan-celářských prostorech, obchodních centrech apod. V angličtině používaná zkratka HVAC (Heating, Ventilation, Air Conditioning), vy-stihuje výčtem hlavní používané technologie: topení, ventilace, klimatizace. Zde se o pro-středku pro řízení mluví místo o programo-vatelném automatu PLC o regulátorech a uja-la se zkratka DDC (Direct Digital Control). Regulátory jsou již většinou naprogramovány na určitou technologii, na určité hydraulické nebo vzduchotechnické schéma. Typ regulá-toru se vybírá právě podle tohoto schématu, někdy návrh schématu odpovídá možnostem předem vybraného regulátoru. Teprve v po-slední době se šířeji objevují i volně progra-movatelné regulátory, kupodivu často s od-kazem právě na standard IEC 61131-3. To mj. ukazuje na komplexnost, propracovanost a univerzálnost uvedeného standardu. Právě zde se vhodně uplatní řídicí centralizovaný systém, např. Foxtrot. Především jeho nové devítimodulové základní jednotky s užitečný-mi kombinacemi vstupů a výstupů pro přímé připojení čidel teploty, kontaktů, reléových výstupů, polovodičových snímačů oběhových čerpadel jsou vhodné pro uzly jako:– výměníkové stanice,– směšovací uzly,– řízené kotle na plyn nebo pevná paliva,– tepelná čerpadla,– solární panely,– vzduchotechnické jednotky,– fancoily,– podlahové topení.Centralizované systémy jsou takové, je-jichž periferie – v terminologii instalací bu-dov senzory a aktory – jsou volně distribu-ované do prostoru přes sběrnici a v poslední době i přes bezdrátové sítě viz obr. 1.V současné době lze s jistotou tvrdit, že co se týče opravdu komplexních řídicích sys-témů v budovách, požadavky na ně splňuje pouze několik evropských a světových spo-lečností, např. Siemens, Wago, Schneider Electric, Honeywell, Echelon ve spolupráci s firmami Toshiba a Motorola, Saia, John-son Controls, Sauter a vybraní čeští výrob-ci. Do tohoto oboru v posledních několika letech investují i společnosti v tomto oboru dosud netradiční, jako např. HP, IBM, Trane, Whirlpool apod. Řídicí systémy jsou konci-povány především na bázi komunikační sběr-nice a protokolů řídicích systémů jako: KNX (dříve EIB), BACNet, LonWorks, Profibus, M-Bus, Modbus, Ethernet atd.Jde o tzv. decentralizované (otevřené), volně programovatelné systémy, které po-skytují největší volnost a nejširší možnosti při realizaci představ a požadavků na vlast-nosti a chování různých funkcí využívaných v budově, např. stínicího systému, osvětle-ní a stmívání, vytápění, klimatizace, větrá-ní atd. Je možné definovat chování každého jednotlivého prvku a mít zpětnou informa-ci o jeho aktuální poloze. Žádné vazby zde nejsou předem dány, vše je vytvářeno po-mocí programu (na základě požadavků uži-vatele), který zpracovává projektant až při Odlišnosti nejužívanějších systémů řízení budov, zhodnocení a východiska v procesu tvorby inteligentních budov; zkreslení signálů na komunikační sběrnici, spolehlivost; rychlost přenosu dat; komunikace na sběrnici KNX/EIB Ing. Bohumír Garlík, CSc., Fakulta stavební, ČVUT v Praze Obr. 1. Princip centralizovaného systému [1]centrální ovládání M Obr. 2. Princip zapojení decentralizovaného řídicího systému [1]M M vstupy (senzory)sběrnice vstupy (aktory)Obr. 3. Telegram EIB/KNX: a) tlačítko – signál ze snímače, b) potvrzení signálu [9]a)b)