ELEKTRO 3/2013 91 elektrotechnická praxe Jak nepoužívat elektrické spotřebiče Elektrická chladnička je spotřebič stejně jako množství dalších zařízení napájených elektrickou energií. Z tohoto důvodu by je-jímu uvedení na trh mělo předcházet ověře-ní v rámci platné legislativy. Za mnoho usta-novení zde jmenujme zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně ně-kterých zákonů (zákon o obecné bezpečnos-ti výrobků), v platném znění. Zákon hned v úvodním ustanovení vyžaduje, aby výrob-ky uváděné na trh byly bezpečné (§ 1). Defi-nice bezpečného výrobku vychází mj. z toho, že jde o výrobek užívaný za běžných nebo ro-zumně předvídatelných podmínek po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti (§ 3).Jestliže se uživatel řídí návodem ke spotře-biči, který je nedílnou součástí dokumentace (§ 4), většinou je použití vymezeno účelem, pro který byl výrobek vyvinut, u chladniček zejména k uchovávání potravin. Následuje upozornění, že jiné použití je nevhodné a ne-bezpečné, a výrobce se většinou vymezuje, že není odpovědný za škody vzniklé nevhodným použitím spotřebiče. Uvedené sdělení, popř. jeho obdobné varianty, lze nalézt v návodu, jestliže jej uživatel čte.Vraťme se však zpět k nežádoucí události, kdy došlo k požáru v důsledku iniciace hoř-lavé kapaliny v chladničce. Jak již bylo zmí-něno, chladničky jsou určeny ke skladová-ní potravin. Hořlavé kapaliny jako éter, ale i další hořlavé kapaliny I. třídy lze obtížně řadit mezi potraviny. Manipulaci s hořlavý-mi kapalinami upravuje např. ČSN 65 0201: 2003 Hořlavé kapaliny – Prostory pro vý-robu, skladování a manipulaci. Norma platí pro projektování nových a pro projektování změn existujících stavebních objektů, které jsou navrhovány podle ČSN 73 0804, popř. ČSN 73 0802 a souvisících norem z oboru požární bezpečnosti staveb, jestliže se v nich vyskytují hořlavé kapaliny v dále specifiko-vaném rozsahu, vyjádřeném zpravidla množ-stvím a třídou nebezpečnosti.Pod pojmem „vyskytují“ se rozumí pří-tomnost hořlavých kapalin bez ohledu na jejich třídu nebezpečnosti, a to v množství a formách, ve kterých jsou schopny při po-žáru uvolňovat teplo. Jde zejména o výrobu, použití, úpravu, manipulaci, skladování, ná-plň strojů a zařízení, obsah obalů, kontejne-rů, nádrží atd.Podle normy se zpravidla posuzuje požár-ní úsek, v němž se hořlavá kapalina v dále vymezeném množství vyskytuje. Nevylučuje se však použití této normy pouze na část po-žárního úseku (např. místnost – dílna), jest-liže je zabráněno rozšíření požáru rozlitými hořlavými kapalinami mimo tuto část požár-ního úseku.V normě je mezi citovanými právními a technickými předpisy na prvním místě zá-kon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Souvisící práv-ní a technické předpisy zmiňují mj. zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků) v platném znění.Ohledně samotných údajů o éteru je třeba upozornit, že jde o hořlavou kapalinu I. tří-dy s bodem varu 34,6 ° C, teplotou vznícení 170 ° C, bodem vzplanutí –40 ° C a mezí vý-bušnosti par ve směsi se vzduchem ve velmi širokém rozmezí 7,7 až 48 %. Z toho je mož-né odvodit, že jen velmi těžko lze předpoklá-dat, že éterové páry nebudou unikat z obalů, jako jsou skleněné nebo podobné lahve. Je potom jen otázkou času, než v uzavřeném omezeném prostoru vznikne hořlavá nebo výbušná koncentrace par éteru se vzduchem.V chladničkách s kompresorem přicházejí v úvahu dvě místa iniciace. Jiskření termosta-tu k regulaci vnitřní teploty při sepnutí kom-presoru a spínač osvětlení vnitřního prosto-ru chladničky, ovládaný obvykle dveřmi při otevření. Iniciační energie par éteru se vzdu-chem je velmi nízká, tabulkově 0,19 mJ. Aby nedocházelo k omylu, je nutné připomenout, že provozní jiskření uvedených přístrojů je v základním prostředí nepodstatné, není na závadu a ani neohrožuje potraviny.Jestliže převedeme uvedené údaje do situ-ace v praxi, není ničím překvapivým, že může zdánlivě samočinným procesem dojít k požá-ru nebo výbuchu směsi par hořlavých kapalin ukládaných v chladničce na potraviny. Začát-kem problému je vznik výbušné nebo hořlavé atmosféry při provozu elektrického spotřebi-če. Vzniku směsi par se vzduchem napomáhá otevření původního uzávěru obalu od výrobce, kde opakovaným otevíráním se těsnost uzávě-ru snižuje. Zásadně se zde mění vnější vlivy, kde v důsledku hořlavé nebo výbušné smě-si par hořlavé kapaliny se vzduchem by bylo třeba uvažovat o vnějším vlivu BE 2 (nebez-pečí požáru), popř. BE 3 (nebezpečí výbuchu) ve smyslu ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Elektric-ké instalace nízkého napětí – Část 5-51 – Vý-běr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy (popř. dříve podle ČSN 33 2000-3).Závěrem ještě doplnění, že iniciace par éteru v chladničce z konce minulého roku není ojedinělým případem. Před několika lety byl zaznamenán podobný požár ve zdravot-nickém zařízení v Praze. Obdobný byl průběh výbuchu v potravinářské laboratoři rovněž v Praze a výbuch v pojízdné laboratoři che-mického provozu ve středních Čechách. Zde nešlo o éter, ale o acetonitril, což je hořlavá kapalina I. třídy, a v druhém případě o únik provozních technických plynů pro plynový chromatograf.Převážná většina požárů a výbuchů, kdy je iniciována směs par hořlavých kapalin, vzni-ká v důsledku nedocenění rizika a změny vnějších vlivů ze základních na nebezpečné. Elektrické spotřebiče jsou v převážné většině řešeny pro základní vnější vlivy. Při úpravách pro nebezpečná prostředí všeho druhu narůs-tají výrobní náklady a nadstandardní výbava by nebyla v základním prostředí využita. Na vině zde nejsou elektrické spotřebiče jako takové, ale nebezpečná změna provozních podmínek až do stavu, který výrobce nemohl předpokládat a kdy nešlo o rozumně předví-datelné podmínky. Poznání tohoto omylu uži-vatelem, popř. provozovatelem, přichází často pozdě, až po vzniku nežádoucí události, která představuje hmotné škody, někdy i škody na zdraví, a to v některých případech nevratné.Ještě doplnění od Hasičského záchranného sboru ČR: uváděná škoda jsou 4 miliony korun.(fotografie: Hasičský záchranný sbor ČR)JUDr. Zbyněk Urban V závěru roku 2012 proběhla sdělovacími prostředky informace o požáru se závažný-mi následky, ke kterému došlo ve zdravotnickém zařízení. Iniciace vycházela z elektrické chladničky. Doplňující informací bylo, že v chladničce byl uložen éter. Protože zdaleka ne-jde o první případ nežádoucí události v souvislosti s ukládáním hořlavých kapalin a po-dobných médií do chladniček, považuji za vhodné upozornit na závažnost celého přípa-du a riziko jeho opakování s blíže neodhadnutelnými následky.Obr. 2. Následky požáru od lednice na oddě-lení dialýzy Obr. 1. Zdrojem požáru byla lednice, kde se vznítil éter