ELEKTRO 3/2013 89 duševní vlastnictví Autorské právo (2. část)Co všechno chrání autorský zákon, co je z ochrany vylou-čeno a kdo může být auto-rem? To vše je možné se dočíst v druhé části našeho seriálu vě-novaného autorskému právu.Autorské dílo Předmětem ochrany poskytované autor-ským zákonem jsou v prvé řadě autorská díla. Aby mohl být určitý výtvor chráněn jako autorské dílo, musí splňovat náležitos-ti stanovené autorským zákonem. Podle zá-konné definice v § 2 odst. 1 autorského zá-kona je totiž autorským dílem pouze takové dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě, včetně po-doby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Vezměme to popořádku.Jedinečný výsledek tvůrčí činnosti Autorské dílo je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti – jedinečným z hlediska sta-tistického. Není možné, aby existovala dvě naprosto stejná autorská díla vzniklá nezávis-le na sobě. Jestliže se to stane, buď je jeden z těchto výtvorů falzifikát (kopie toho prv-ního), nebo nejde o dostatečně tvůrčí počin nesoucí znaky individuality tvůrce. Autorské dílo musí být rovněž výsledkem tvůrčího pro-cesu, nikoliv pouze mechanické činnosti, či dokonce výsledek činnosti stroje bez jakého-koliv tvůrčího přínosu člověka. V některých případech může být obtížné na první pohled určit, zda jde či nejde o autorské dílo. Zjed-nodušeně však lze říci, že čím větší prostor tvůrce má či měl a využil, tím větší je prav-děpodobnost, že jeho výtvor bude autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Jestliže byl prostor pro individuální vyjádření mini-mální, s velkou pravděpodobností o autorské dílo nepůjde. Jako příklady lze uvést struč-ný návod na obsluhu pračky, který ve větši-ně případů, ne-li ve všech, znaky autorského díla splňovat nebude, a naopak manuál k po-čítačovému programu, který svým rozsahem a strukturou může splňovat znaky odborného díla. Zatímco v prvním případě většinou pů-jde o stručný, věcný text obsahující základ-ní informace o přístroji a jednoduchý popis jeho obsluhy, v druhém případě může jít o ob-sáhlou příručku (brožuru), jakou by různí au-toři při stejném výchozím zadání zpracova-li rozdílně. Obdobně stručná zpráva o určité události autorským dílem zpravidla nebude, naopak reportáž o stejné události, doplněná navíc fotografiemi či jiným obrazovým ma-teriálem, již znaky autorského díla pravděpo-dobně splňovat bude.Původní výsledky tvůrčí činnosti Autorský zákon zároveň pro určité vybra-né kategorie výtvorů stanovuje méně přísné podmínky ochrany. Vyplývá to z přísluš-ných směrnic EU; součástí českého autor-ského práva je tato úprava teprve od prosince 2000. Týká se to počítačových programů, fo-tografií a databází. Tyto druhy výtvorů mo-hou být chráněny buď jako „tradiční“ („pra-vá“) autorská díla, splňují-li znaky autorské-ho díla podle § 2 odst. 1 autorského zákona, nebo, a to je v jejich případě spíše častější, jsou za autorská díla jen považována, a to za podmínky, že jsou původní v tom smys-lu, že jsou vlastním duševním výtvorem au-tora (nesmí být kopií díla jiného autora a při jejich vzniku musí autor vyvinout aspoň ur-čitou tvůrčí iniciativu – námahu). Jako pří-klad vezměme fotografii: fotografie, zejména tzv. umělecké, na první pohled „zvláštní“ či jedinečné svou kompozicí fotografovaného předmětu či předmětů, zabarvením, nasvíce-ním fotografovaného předmětu, ať už umě-lým světlem nebo využitím přírodního jevu apod., bude s velkou pravděpodobností „pra-vým“ autorským dílem. Naopak „prostá“ fo-tografie z dovolené nebo fotografie reportáž-ní – z kulturní či jiné akce apod. – jedineč-ným autorským dílem být nemusí, přesto ale může být původní ve smyslu autorské-ho zákona, protože ji autor nepořídil zcela mechanickým způsobem, ale také vyvinul alespoň minimální tvůrčí činnost při výběru úhlu záběru, kompozice snímku apod. Chrá-něnou fotografií tak může být např. atelié-rová fotografie sedící osoby, naopak pasová fotografie téměř určitě autorskoprávně chrá-něna nebude.Druhy autorských děl Autorský zákon obsahuje v § 2 odst. 1 příkladný výčet druhů autorských děl, při-čemž v tomto výčtu lze nalézt „klasická“ díla – literární (např. beletrie, odborná li-teratura), výtvarná (malby, grafiky, sochy), díla hudební, díla dramatická a hudebně dramatická (divadelní, rozhlasové či tele-vizní hry, opery, muzikály, operety), archi-tektonická díla a díla urbanistická nebo díla užitého umění (design oděvů, nábytku, pří-strojů či aut, předmětů denní potřeby atd.). Právě díky tomu, že je výčet pouze příklad-ný (demonstrativní), mohou do tohoto vý-čtu spadat, při splnění zákonných podmínek v § 2 odst. 1, také jakékoliv další druhy děl, včetně těch, která v poslední době vznikají a která je občas obtížné zařadit do „tradič-ních“ kategorií autorských děl: např. video-art, streetart, různá multimediální díla apod.Počítačové programy Počítačové programy jsou rovněž chrá-něny autorským právem. Z mnoha ohledů se to jeví nelogické a mnozí by očekávali, že by počítačové programy jakožto de facto technická řešení umožňující, že „stroje pra-cují podle určitých daných pokynů“, měly být chráněny spíše některým z práv prů-myslových. Skutečností však je, že když se hledala vhodná forma právní ochrany počí-tačových programů v oblasti práv průmys-lových, naráželo se neustále na překážky v podobě požadavků kladených pro vznik ochrany (např. obtížná prokazatelnost no-vosti), takže jako východisko z nouze byla zvolena ochrana autorským právem. Autor-ský zákon se proto vztahuje i na počítačo-vé programy, je však nutné mít na paměti, že v některých detailech se rozsah ochrany liší od ochrany „tradičních“ autorských děl a že autorský zákon je nutné vykládat s při-hlédnutím ke specifikům počítačových pro-gramů jako takových. V souvislosti s počí-tačovými programy je často používán pojem software, kterým se rozumí nejen počítačový program jako takový, ale i s ním souvisejí-cí materiály, jako jsou uživatelské příručky apod. Ty samy o sobě mohu být rovněž sa-mostatnými autorskými díly (literárními).Databáze Autorský zákon rovněž chrání databá-ze, tj. soubory nezávislých autorských děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně pří-stupných elektronickými nebo jinými pro-středky, bez ohledu na formu vyjádření. Da-tabáze jsou, podobně jako počítačové pro-gramy, chráněny – podle toho, zda splňují příslušná kritéria – jako „pravá“ autorská díla (jde-li o soubor děl či jiných prvků, který je způsobem výběru nebo uspořádá-ním obsahu jedinečný) nebo jako tzv. pů-vodní databáze (soubor, který je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu vlast-ním duševním výtvorem autora). Kromě toho autorský zákon přiznává ochranu rov-něž pořizovateli databáze (tj. nikoliv nutně autorovi samému), tj. tomu, kdo na svoji odpovědnost databázi pořídí (zainvestuje), a to v podobě zvláštního práva pořizovate-le databáze.JUDr. Adéla Faladová, Ministerstvo kultury České republiky