60 ELEKTRO 3/2013 inovace, technologie, projekty Ekodesign (6. část)6. Zdroje tepla Úvod Zdroje tepla pro potřeby vytápění, popř. i přípravu teplé vody se staly první produk-tovou skupinou, pro kterou EK zadala přípra-vu ověřovací studie, a to již v roce 2006 (jako tzv. Lot 1). Zaměření studie bylo vymezeno na spalovací zdroje pro ústřední (teplovodní) systémy vytápění (ÚT), tj. zejména kotle, a to na plynná či kapalná paliva, popř. využívající elektřinu (akumulačně i přímotopy). Pozor-nost byla věnována i tepelným čerpadlům, ze-jména poháněným elektrickým kompresorem. Z funkčního hlediska byly sledovány i zdro-je současně určené pro přípravu teplé vody. Studie poskytla rozsáhlý přehled o aktuálním stavu všech uvedených typů zdrojů z hledis-ka technické kvality a způsobu funkčního ověřování, tržních objemů a o možnostech dalšího zvýšení energetické efektivnosti ne-jen za zkušebních, ale i reálných podmínek provozu zdroje. Její závěry vedly ke vzniku pracovního materiálu specifikujícího možné požadavky na ekodesign z hlediska energe-tické efektivnosti pro již určené skupiny vý-robků, jenž byl projednán v konzultačním fóru v únoru 2008.Po obdržených připomínkách byl materiál několikrát přepracován, osamostatněny poža-davky na ohřívače vody (viz samostatná kapi-tola dále) a nakonec vypracován paragrafový návrh nařízení, jenž je datován k březnu 2011 [16]. Spolu s přípravou standardů minimální energetické efektivnosti byl vytvářen rovněž systém energetického štítkování, jenž však z důvodu úzké provázanosti s minimálními standardy účinnosti zatím rovněž nedospěl do stadia právní normy.Rozsah platnosti Předmětný návrh nařízení z března 2011 vymezuje platnost dále uvedených požadav-ků pro tyto typy zdrojů:– mající tepelný příkon mezi 4 až 400 kW;– určené (primárně) pro udržování tepelné-ho pohodlí uzavřených prostor za pomoci teplovodního systému ústředního vytápě-ní;– mající funkční podobu kotle, tepelného čer-padla či např. kogenerační jednotky s elek-trickým výkonem menším než 50 kW;– jsou osazeny zdrojem tepla využívajícího některý z těchto procesů: – spalování plynných či kapalných fosil-ních paliv, – využití Jouleova efektu v elektroodporo-vých prvcích, – získávání tepla okolního prostředí (vzduch, voda, země).Předmětem regulace naopak nemají být např. zdroje tepla využívající biopaliva (ja-kékoliv formy) či pevná paliva (fosilní i ob-novitelné), dále teplovzdušné zdroje tepla, komponenty distribuující teplo dodávaného systémy dálkového vytápění a rovněž kom-ponenty či částečné sestavy výše vymeze-ných typů zdrojů. Požadavkům nepodléhají ani zdroje mimo výkonové rozmezí.Zaváděné požadavky (na energetickou efektivnost)Požadavky na energetickou efektivnost uvedené skupiny zdrojů jsou stanoveny pro tzv. sezonní účinnost vytápění nebo pro tzv. užitečnou účinnost. První je určena jako po-měr mezi potřebou tepla na udržování tepel-ného pohodlí (modelového) prostoru vytápě-ného daným zdrojem a skutečnou spotřebou paliva či přesněji primární energie na jeho vý-robu některým z již uvedených způsobů. Vý-počet této účinnosti by měl vycházet z tzv. se-zonní ustálené účinnosti vytápění. Jí se v pří-padě kotlů a kogeneračních jednotek rozumí vážený průměr užitečné účinnosti při jmeno-vitém příkonu a 30 % jmenovitého příkonu, korigovaný dále dalšími faktory (výkonový rozsah zdroje, způsob kontroly teploty, veli-kosti doprovodné spotřeby elektřiny na chod pomocných součástí zdroje, jako je spalino-vý ventilátor, řídicí systém apod., ztráty tep-la v režimu nečinnosti) a v případě kogene-račních jednotek ještě o sezonní elektrickou účinností zdroje. Druhý jmenovaný typ účin-nosti je vyjádřen jako poměr vyrobeného tep-la k příkonu v palivu (vyjádřeného ve spal-ném teple).Tabulky dále shrnují navrhované hodnoty obou již uvedených účinností, jež jsou členě-ny podle vytvořených výkonnostních a pro-duktových podkategorií a postupně zpřísňo-vány ve dvou časových krocích.Kromě těchto požadavků byly současně navrhovaným nařízením vytyčeny směrné hodnoty minimální účinnosti přípravy teplé vody, jde-li o zdroje tepla v kombinovaném provedení (obdobné jako u samostatného na-řízení pro ohřívače, viz další kapitola). A dále byly stanoveny jisté limity emisí oxidů dusíku vznikajícího u zdrojů spalujících paliva, liší-cí se podle typu zdroje a formy spalovaného paliva (prostý kotel či kogenerační jednotka a plynné či kapalné palivo).Termíny splnění Pracovní návrh odkládá závaznost zmí-něných požadavků na energetickou efektiv-nost o jeden, popř. tři roky od vstupu naříze-ní v platnost, v případě přípustných hodnot ohledně emisí NOx o pět let. Samotné naříze-ní mělo být přijato ještě v průběhu roku 2012, jeho právní účinky však budou spíše odsunu-ty na rok 2013.Očekávané dopady Komise předpokládá, že pro využitelnost nařízení v praxi bude nutné upřesnit výpo-Přehled naplňování směrnice EU Ing. Juraj Krivošík, SEVEn, o. p. s.Tab. 8. Navrhované požadavky na ekodesign zdrojů tepla ústředního vytápění z hlediska účinností do jednoho roku od vstupu nařízení v platnost Kotle na fosilní paliva a kogenerační jednotky o příkonu ≥ 4 kW a ≤ 70 kW sezonní účinnost vytápění > 67 %Kotle na fosilní paliva o příkonu > 70 kW a ≤ 400 kW užitečná účinnost zdroje při 100 % a 30 % příkonu nesmí být < 85 %Tepelná čerpadla (max. tep. výstupu > 35 ° C)TČ s GWP > 150; sezonní účinnost vytápění > 67 %TČ s GWP < 150; sezonní účinnost vytápění > 57 %Tepelná čerpadla nízkoteplotní (max. tep. výstupu ≤ 35 ° C)TČ s GWP > 150; sezonní účinnost vytápění > 92 %TČ s GWP < 150; sezonní účinnost vytápění > 78 %Tab. 9. Navrhované požadavky na ekodesign zdrojů tepla ústředního vytápění z hlediska účinností do tří let od vstupu nařízení v platnost Kotle na fosilní paliva o příkonu ≥ 4 kW a ≤ 15 kW sezonní účinnost vytápění > 75 %Kotle na fosilní paliva a kogenerační jednotky o výkonu > 15 kW a ≤ 70 kW sezonní účinnost vytápění > 86 %Kotle na fosilní paliva příkonu > 70 kW a ≤ 400 kW účinnost zdroje při 100 % příkonu nesmí být < 88 %účinnost zdroje při 30 % příkonu nesmí být < 96 %Tepelná čerpadla (max. tep. výstupu > 35 ° C)TČ s GWP > 150; sezonní účinnost vytápění > 86 %TČ s GWP < 150; sezonní účinnost vytápění > 73 %Tepelná čerpadla nízkoteplotní (max. tep. výstupu ≤ 35 ° C)TČ s GWP > 150; sezonní účinnost vytápění > 111 %TČ s GWP < 150; sezonní účinnost vytápění > 94 %