44 ELEKTRO 3/2013 téma Amper 2013 – 21. mezinárodní elektrotechnický veletrh Elektrická bezpečnost – LVD Elektromagnetická kompatibilita - EMC Klimatické testy, stárnutí, korozní testy RoHS, zdravotní nezávadnost Vibrace, rázy, únavové testy Dobrovolná certifikace Bezpečnost elektrických výrobkůKteré dokumenty určují základní požadavky na bezpečnost elek-trických zařízení?Především jsou k dispozici směrnice EU, které lze rozdělit do dvou skupin. V první jsou tři obecné směrnice stanovující tzv. základní po-žadavky na elektrické výrobky:– 2006/95/ES o bezpečnosti zařízení o nízkém napětí (LVD – Low Voltage Devices),– 2004/108/ES o elektromagnetické kompatibilitě (EMC),– 2011/65/EU o omezení škodlivých látek (RoHS – Restriction of Haza-rdous Substances).Cílem LVD je zajistit, aby nevhodně konstruovaný elektrický vý-robek nezpůsobil uživateli úraz elektrickým proudem. EMC zaruču-je, že výrobky vysílající elektromagnetické záření nezpůsobí poruchy činnosti dalších zařízení v jejich blízkosti. RoHS se netýká ani tak vý-robku samého, ale odpadu z něho. Velká koncentrace toxických látek na skládkách je velkým rizikem pro životní prostředí, a proto jsou sta-noveny limity obsahu kontaminantů, které jsou důsledně sledovány.Kromě uvedených předpisů existuje ještě mnoho dalších směrnic určujících požadavky na další „regulované“ výrobky, a to podle účelu jejich použití. Elektrické zařízení může totiž být současně také stro-jem, měřicím přístrojem, zdravotnickým prostředkem, radiotelegra-fickým zařízením apod. Znamená to, že při uvádění na trh EU musí být elektrický výrobek posuzován podle všech relevantních předpisů, které se na něj vztahují. Na tyto předpisy se výrobce odkazuje v Pro-hlášení o shodě a rovněž označení CE potvrzuje skutečnost, že výro-bek splňuje základní požadavky všech těchto směrnic.Jak poznám, které předpisy jsou relevantní?Všechny směrnice související s označováním CE lze najít na por-tálu NANDO, provozovaném orgány Evropské komise. Každá směr-nice má také na začátku textu upřesněn svůj rozsah, včetně případ-ných výjimek. Výrobci skutečně nezbývá, než si udělat analýzu všech předpisů, které se na předmětný elektrický výrobek vztahují, a to podle jeho technických parametrů a účelu použití. Velmi užitečná je spo-lupráce se zkušebními domy, které mají v tomto ohledu velkou praxi.Došlo v posledním období k zásadním změnám v posuzování elek-trických výrobků?Drobných změn je mnoho a jsou zaváděny neustále. Na směrnice EU navazují tzv. harmonizované normy (harmonizované znamená, že jsou v souladu se základními požadavky příslušné směrnice) a ty se stále vyvíjejí a reagují na aktuální stav vědy a techniky. Zásadní změ-ny tak časté nebývají, nicméně novinkou, kterou lze mezi ty „zásad-ní“ začlenit, je nová verze směrnice RoHS, která vstoupila v platnost na počátku roku 2013 a řadí se nově mezi předpisy vyžadující povin-né označení CE jako důkaz o splnění základních požadavků směrni-ce RoHS. Obě směrnice (EMC i LVD) byly v roce 2011 zařazeny do „balíčku předpisů“, které mají být uvedeny do souladu s Novým práv-ním rámcem (Omnibus), jehož cílem je sjednotit formální aspekty ev-ropských směrnic a usnadnit jejich používání v praxi.Lze velmi stručně shrnout povinnosti, které má výrobce, dovoz-ce nebo autorizovaný zástupce splnit při uvedení elektrického vý-robku na trh EU?Povinnosti těchto subjektů uvádí každá z uvedených směrnic. Nej-lépe jsou ale popsány v rozhodnutí Evropské komise č. 768/2008/ES. Výrobce musí zejména:– mít kompletní a aktuální technickou dokumentaci o výrobku,– vydat Prohlášení o shodě a opatřit všechny výrobky označením CE,– být schopen prokázat pravdivost prohlášení (výsledky zkušebních protokolů apod.),– zabezpečit, aby všechny označené a na trh uvedené výrobky plnily po-žadavky předpisů.Jakou roli hrají v systému uvádění elektrických výrobků na trh akreditované laboratoře a certifikační orgány?Oficiálně zanedbatelnou, ve skutečnosti významnou. Mnohé výrob-ky (např. zdravotnické prostředky) vyžadují při prokazování shody po-vinnou účast tzv. třetí osoby – kompetentního nezávislého orgánu, který výrobek přezkouší nebo posoudí. Rizika u většiny elektrických výrob-ků jsou považována za menší a předpisy účast třetích osob nepožadují. Ale vraťme se k bodu, o kterém již byla řeč, a to je povinnost dokázat pravdivost shody v dodavatelsko-odběratelském řetězci nebo orgánům dozoru nad trhem (u nás ČOI). Skutečností zůstává, že na protokoly la-boratoře asijského výrobce je stále pohlíženo s nedůvěrou, proto mno-ho výrobců žádá o přezkoušení a certifikaci svých výrobků evropskou akreditovanou laboratoří, popř. akreditovaným certifikačním orgánem. Akreditace je náročný proces prokazující kompetenci a způsobilost pří-slušné laboratoře nebo certifikačního orgánu. Proces náročný na čas, fi-nance, přístrojové vybavení, personál a vyžadující také dokumentované procedury, dodržení zásad nestrannosti a ochrany dat. Kvalifikace akre-ditovaných subjektů je opakovaně prověřována a kritéria akreditujících subjektů jsou mezinárodně sdílena.Testování a certifikace u akreditovaných subjektů nejsou levnými zá-ležitostmi, nicméně nezávislý subjekt se touto činností významně podílí na garancích, které výrobce poskytuje koncovým klientům i kontrolním orgánům. A poslední velké plus – spolupráce se zkušebnou je neopome-nutelnou výhodou, vyskytnou-li se pochybnosti o bezpečnosti výrobku.http://www.itczlin.cz, e-mail: itc@itczlin.cz Ing. Henry Rosík, Institut pro testování a certifikaci, a. s., divize certifikace